odrůdy patří – Zahradní plastové

Papriky Sadba A Pestovani

15 dubna, 2025 Lenka Zahradnictví

Papriky: Sadba a Podrobný Návod na Pěstování pro Bohatou Úrodu

Pěstování paprik patří k oblíbeným činnostem mnoha zahrádkářů. S trochou péče a znalostí správných postupů se můžete těšit z bohaté úrody chutných a zdravých plodů. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede celým procesem pěstování paprik, od výběru vhodné sadby až po sklizeň a skladování.

1. Výběr Vhodné Sadby Paprik: Klíč k Úspěchu

Prvním a zásadním krokem je výběr kvalitní sadby paprik. Na trhu existuje nepřeberné množství odrůd, které se liší tvarem, velikostí, barvou, chutí i náročností na pěstování. Při výběru je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, prostorové možnosti zahrady či balkonu a vaše chuťové preference.

1.1. Rozdělení Odrůd Paprik Podle Typu a Použití

Papriky lze rozdělit do několika základních skupin:

1.1.1. Sladké Papriky (Capsicum annuum)

Mezi sladké papriky patří oblíbené kapie, zvonkové papriky a různé další odrůdy s jemnou a sladkou chutí. Jsou ideální pro přímou konzumaci, saláty, grilování, plnění i konzervaci. Vyznačují se různými barvami plodů – zelenou, žlutou, oranžovou, červenou, fialovou i hnědou.

1.1.1.1. Kapie:

Kapie jsou podlouhlé, masité papriky s intenzivní chutí. Jsou vhodné pro pečení, grilování, nakládání i přípravu různých omáček a past. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Hamík‘, ‚Roberta‘, ‚Slavana‘ a ‚Corno di Toro‘.

1.1.1.2. Zvonkové Papriky (Blokové Papriky):

Tyto papriky mají charakteristický hranatý tvar připomínající zvon. Jsou křehké, šťavnaté a mají mírně sladkou chuť. Vynikají svou velikostí a jsou ideální pro plnění. Mezi známé odrůdy patří ‚California Wonder‘, ‚Yolo Wonder‘, ‚Red Knight‘ a ‚Yellowstone‘.

1.1.1.3. Ostatní Sladké Odrůdy:

Existuje mnoho dalších zajímavých sladkých odrůd, jako například ‚Beranův roh‘ s prohnutými plody, ‚Amy‘ s ranou zralostí nebo ‚Snackbite‘ s malými, sladkými plody vhodnými jako svačina.

1.1.2. Pálivé Papriky (Capsicum annuum, Capsicum frutescens, Capsicum chinense, Capsicum baccatum, Capsicum pubescens)

Pálivé papriky obsahují kapsaicin, látku zodpovědnou za jejich pálivost. Míra pálivosti se měří Scovilleovou stupnicí (SHU). Existuje široká škála pálivých paprik s různou intenzitou pálivosti, od mírně pálivých až po extrémně pálivé.

1.1.2.1. Mírně Pálivé Papriky:

Mezi mírně pálivé odrůdy patří například ‚Jalapeño‘, ‚Serrano‘ a ‚Poblano‘. Tyto papriky dodají pokrmům příjemnou pikantnost, aniž by přehlušily ostatní chutě.

1.1.2.2. Středně Pálivé Papriky:

Do této skupiny patří například ‚Cayenne‘, ‚Tabasco‘ a ‚Anaheim‘. Tyto papriky jsou již výrazněji pálivé a vyžadují opatrnější dávkování.

1.1.2.3. Velmi Pálivé Papriky:

Mezi velmi pálivé odrůdy patří například ‚Habanero‘, ‚Scotch Bonnet‘ a ‚Bird’s Eye Chili‘. Tyto papriky jsou určeny pro milovníky ostrých jídel a je třeba s nimi zacházet s velkou opatrností.

1.1.2.4. Extrémně Pálivé Papriky:

Do této kategorie patří nejpálivější papriky na světě, jako například ‚Carolina Reaper‘, ‚Trinidad Scorpion Butch T‘ a ‚Ghost Pepper‘ (Bhut Jolokia). Tyto papriky jsou extrémně pálivé a jejich konzumace vyžaduje značnou toleranci a opatrnost.

1.1.3. Okrasné Papriky (Capsicum annuum)

Kromě užitkových paprik existují i okrasné odrůdy, které se pěstují pro své dekorativní plody různých tvarů a barev. Tyto papriky jsou často jedlé, ale jejich chuť bývá méně výrazná.

1.2. Výběr Sadby Podle Způsobu Pěstování

Při výběru sadby je také důležité zohlednit, zda budete papriky pěstovat ve volné půdě, ve skleníku či fóliovníku, nebo v nádobách na balkóně či terase. Některé odrůdy jsou lépe přizpůsobeny specifickým podmínkám pěstování.

1.2.1. Papriky pro Volnou Půdu:

Pro pěstování ve volné půdě jsou vhodné robustnější odrůdy, které jsou odolnější vůči výkyvům počasí a méně náročné na zálivku. Vybírejte rané a polorané odrůdy, které stihnou dozrát i v chladnějších oblastech.

1.2.2. Papriky pro Skleník a Fóliovník:

V chráněných prostorách se daří i náročnějším odrůdám, které vyžadují vyšší teploty a vlhkost. Můžete si dovolit pěstovat i pozdnější odrůdy s delší vegetační dobou.

1.2.3. Papriky pro Nádoby:

Pro pěstování v nádobách jsou ideální kompaktní a keříčkové odrůdy, které nevyžadují tolik prostoru. Existují speciální odrůdy vyšlechtěné pro pěstování v květináčích a truhlících.

1.3. Kvalita Sadby: Na Co Si Dát Pozor

Při nákupu sadby si pečlivě prohlédněte rostlinky. Měly by být zdravé, silné, s dobře vyvinutým kořenovým systémem a sytě zelenými listy bez známek chorob či škůdců. Vyhněte se rostlinám s povadlými listy, žlutými skvrnami nebo deformovanými stonky.

2. Předpěstování Sadby Paprik: Důležitý Krok pro Ranou Úrodu

V našich klimatických podmínkách je vhodné papriky předpěstovat. Předpěstování trvá obvykle 6-8 týdnů a umožňuje získat silné a zdravé sazenice, které dříve plodí a jsou odolnější vůči nepříznivým podmínkám.

2.1. Výsev Semen Paprik:

S výsevem semen začínáme obvykle koncem února nebo začátkem března. Použijte kvalitní výsevní substrát a malé sadbovače nebo truhlíky. Semena vysévejte do hloubky asi 0,5-1 cm a udržujte substrát vlhký. Ideální teplota pro klíčení semen je 22-25 °C.

2.2. Pikýrování Sazenic:

Jakmile mají semenáčky první pravé lístky (obvykle za 2-3 týdny), je čas na pikýrování. Rostlinky opatrně vyjměte a přesaďte do samostatných květináčků o průměru asi 8-10 cm. Při přesazování dávejte pozor, abyste nepoškodili kořeny. Použijte kvalitní zahradnický substrát.

2.3. Pěstování Předpěstované Sadby:

Po pikýrování umístěte sazenice na světlé místo s teplotou kolem 18-20 °C. Pravidelně zalévejte, ale nepřemokřujte. Asi týden před plánovanou výsadbou začněte sazenice otužovat – postupně je vynášejte na denní světlo a zvykejte na venkovní podmínky.

3. Výsadba Paprik: Kdy a Jak Správně Vysazovat

S výsadbou předpěstované sadby na venkovní stanoviště počkejte až po posledních jarních mrazících, obvykle v polovině května. Papriky jsou teplomilné rostliny a nízké teploty by je mohly poškodit.

3.1. Výběr Stanoviště:

Papriky vyžadují slunné a teplé stanoviště chráněné před silným větrem. Ideální je propustná, humózní a na živiny bohatá půda s neutrálním až mírně kyselým pH (6,0-7,0).

3.2. Příprava Půdy:

Před výsadbou půdu důkladně prokypřete a zapravte do ní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Pokud je půda těžká a jílovitá, přidejte písek pro zlepšení propustnosti. Naopak písčitou půdu obohaťte o rašelinu nebo kompost pro zadržení vláhy a živin.

3.3. Postup Výsadby:

Sazenice vysazujte do sponu 50-60 cm mezi řádky a 40-50 cm v řádku. Vykopejte jamky o něco větší, než je kořenový bal sazenice. Rostlinky opatrně vyjměte z květináčků a vložte do jamek tak, aby vrchní část kořenového balu byla v úrovni okolní půdy. Jamky zasypte zeminou a lehce přitlačte. Po výsadbě důkladně zalijte.

3.4. Mulčování:

Okolí vysazených paprik můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je sláma, kůra nebo posekaná tráva. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání kořeny před přehříváním.

3.5. Opěrné Konstrukce:

Vyšší odrůdy paprik, zejména ty s velkými plody, mohou potřebovat oporu. K rostlinám můžete umístit tyčky nebo jinou opěrnou konstrukci, ke které budete stonky postupně přivazovat.

4. Péče o Papriky Během Vegetace: Základní Postupy

Během vegetace vyžadují papriky pravidelnou péči, která zahrnuje zálivku, hnojení, kypření půdy a ochranu před škůdci a chorobami.

4.1. Zálivka:

Papriky potřebují dostatek vláhy, zejména v období kvetení a tvorby plodů. Zalévejte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům, abyste zamezili smáčení listů, což může vést k rozvoji houbových chorob. Množství zálivky přizpůsobte aktuálnímu počasí a vlhkosti půdy.

4.2. Hnojení:

Pro bohatou úrodu potřebují papriky dostatek živin. Během vegetace je vhodné přihnojovat organickými nebo minerálními hnojivy. V počáteční fázi růstu převládá potřeba dusíku, později v období kvetení a plodnosti se zvyšuje potřeba fosforu a draslíku. Používejte hnojiva určená pro plodovou zeleninu a dodržujte doporučené dávkování.

4.3. Kypření Půdy a Odplevelování:

Pravidelně kypřete okolí rostlin, abyste zajistili přístup vzduchu ke kořenům a zničili plevele, které odebírají živiny a vodu. Při kypření dávejte pozor, abyste nepoškodili mělce kořenící systém paprik.

4.4. Odstraňování Bočních Výhonů (Zmlazování):

U některých odrůd paprik se doporučuje odstraňovat boční výhony, které vyrůstají z paždí listů. Toto opatření pomáhá rostlině soustředit energii na tvorbu hlavních plodů a zlepšuje cirkulaci vzduchu, čímž se snižuje riziko houbových chorob. Zmlazování se obvykle provádí u tyčkových odrůd.

4.5. Ochrana Před Škůdci a Chorobami:

Papriky mohou být napadány různými škůdci a chorobami. Důležitá je prevence, která zahrnuje správný výběr stanoviště, dodržování pěstebních postupů a pravidelnou kontrolu rostlin.

4.5.1. Nejčastější Škůdci Paprik:

4.5.1.1. Mšice:

Mšice jsou drobní saví škůdci, kteří se shlukují na mladých výhonech a listech. Vysávají rostlinné šťávy, způsobují deformace listů a přenášejí virové choroby. Proti mšicím lze použít insekticidy nebo biologické přípravky na bázi mýdla či olejů.

4.5.1.2. Svilušky:

Svilušky jsou drobní roztoči, kteří sají na spodní straně listů a vytvářejí jemné pavučinky

Spenat Vysadba

17 prosince, 2024 Lenka Zahradnictví

Spenát Výsadba: Průvodce Krok za Krokem pro Bohatou a Zdravou Úrodu

Špenát (Spinacia oleracea) je listová zelenina ceněná pro svou nutriční hodnotu a všestranné využití v kuchyni. Jeho pěstování je poměrně snadné a při dodržení několika základních pravidel se můžete těšit z bohaté úrody chutných a zdravých listů po značnou část roku. Tento obsáhlý průvodce vás provede všemi aspekty výsadby špenátu, od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy až po sklizeň a ochranu před škůdci a chorobami. Naším cílem je poskytnout vám tak detailní informace, abyste dosáhli optimálních výsledků a vaše zahrada se pyšnila zdravým a bujným špenátem.

Výběr Vhodné Odrůdy Špenátu pro Vaši Zahradu

Před samotnou výsadbou špenátu je klíčové vybrat odrůdu, která nejlépe vyhovuje vašim klimatickým podmínkám, typu půdy a preferovanému období sklizně. Existuje mnoho různých odrůd špenátu, které se liší svými vlastnostmi, jako je odolnost vůči vybíhání do květu, rychlost růstu, tvar a velikost listů, chuť a odolnost vůči chorobám. Pro úspěšné pěstování je důležité zvážit tyto faktory a vybrat odrůdu, která bude ve vaší zahradě prosperovat.

Jarní Odrůdy Špenátu: Rychlý Růst a Brzká Sklizeň

Jarní odrůdy špenátu jsou charakteristické svým rychlým růstem a brzkou sklizní. Obvykle jsou méně náchylné k vybíhání do květu při nižších teplotách a delších dnech na jaře. Mezi oblíbené jarní odrůdy patří například ‚Matador‘, ‚Monores‘ a ‚Butterflay‘. Tyto odrůdy poskytují chutné a jemné listy již několik týdnů po výsadbě. Je však důležité je vysít co nejdříve na jaře, jakmile to půdní podmínky dovolí, aby se předešlo problémům s vysokými teplotami, které mohou urychlit vybíhání do květu.

Letní Odrůdy Špenátu: Odolnost Vůči Vyšším Teplotám

Letní odrůdy špenátu jsou speciálně vyšlechtěny tak, aby lépe snášely vyšší teploty a delší dny, které mohou u jiných odrůd způsobovat rychlé vybíhání do květu a zhoršení kvality listů. Mezi známé letní odrůdy patří například ‚Bloomsdale Long Standing‘ a ‚New Zealand Spinach‘ (i když botanicky nejde o pravý špenát, ale o Tetragona tetragonioides, je často pěstován jako letní náhrada špenátu). Tyto odrůdy jsou obvykle odolnější a poskytují sklizeň i v teplejších měsících. Je však důležité zajistit jim dostatečnou zálivku a případně i stín v nejparnějších částech dne.

Podzimní Odrůdy Špenátu: Sklizeň Před Zimou i Během Mírné Zimy

Podzimní odrůdy špenátu jsou ideální pro výsadbu koncem léta nebo začátkem podzimu. Tyto odrůdy obvykle dobře snášejí nižší teploty a mohou poskytovat sklizeň až do příchodu silných mrazů, a v mírných zimách dokonce i během zimy. Mezi doporučované podzimní odrůdy patří například ‚Winter Giant‘ a ‚Tyee‘. Při podzimní výsadbě je důležité zajistit, aby rostliny měly dostatek času na zakořenění a vytvoření dostatečné listové hmoty před příchodem zimy. Mulčování může pomoci chránit kořeny před promrzáním.

Speciální Odrůdy Špenátu: Pro Náročné Pěstitele a Specifické Podmínky

Kromě základních jarních, letních a podzimních odrůd existují i speciální odrůdy špenátu, které nabízejí určité výhody. Některé odrůdy jsou například odolnější vůči specifickým chorobám nebo škůdcům, jiné mají neobvyklý tvar nebo barvu listů (například savoyský špenát s kadeřavými listy). Pro organické pěstování jsou k dispozici odrůdy, které jsou přirozeně odolnější a lépe se adaptují na pěstování bez chemických hnojiv a pesticidů. Při výběru speciální odrůdy je důležité zvážit vaše specifické potřeby a podmínky ve vaší zahradě.

Příprava Půdy pro Úspěšnou Výsadbu Špenátu

Špenát preferuje humózní, dobře propustnou půdu s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,5-7,5). Před výsadbou je důležité půdu důkladně připravit, aby se zajistil optimální růst a vývoj rostlin. Správná příprava půdy zahrnuje její prokypření, odstranění plevelů a obohacení o živiny.

Kypření Půdy: Zajištění Dobré Propustnosti Vody a Vzduchu

Před výsadbou špenátu je nezbytné půdu důkladně prokypřit. Kypřením se zlepšuje struktura půdy, což usnadňuje pronikání kořenů do hloubky, zlepšuje se cirkulace vzduchu a vody v půdě a podporuje se činnost půdních mikroorganismů. Pro kypření můžete použít rýče, motyky nebo zahradní kultivátory. Těžké jílovité půdy je vhodné obohatit o písek nebo kompost, aby se zlepšila jejich propustnost. Naopak písčité půdy je vhodné obohatit o organickou hmotu, která zadržuje vlhkost a živiny.

Odstranění Plevelů: Prevence Konkurence o Živiny a Světlo

Plevely mohou s mladými rostlinami špenátu konkurovat o živiny, vodu a světlo, což může negativně ovlivnit jejich růst a výnos. Před výsadbou je proto důležité pečlivě odstranit všechny plevely z vybraného záhonu. Můžete je vytrhat ručně nebo použít vhodné zahradní nářadí. Důležité je odstranit i kořeny plevelů, aby se zabránilo jejich opětovnému růstu. Po výsadbě je vhodné pravidelně kontrolovat záhon a odstraňovat nově se objevující plevely.

Obohacení Půdy o Živiny: Základ pro Zdravý Růst Špenátu

Špenát pro svůj rychlý růst potřebuje dostatek živin. Před výsadbou je proto vhodné půdu obohatit o kompost nebo dobře uleželý hnůj. Tyto organické materiály dodají půdě potřebné živiny, zlepší její strukturu a zadržování vody. Pokud nemáte k dispozici organická hnojiva, můžete použít i minerální hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu a draslíku, která podpoří růst kořenů a listů. Důležité je dodržovat doporučené dávkování hnojiv, abyste předešli přehnojení, které může rostlinám škodit.

Úprava pH Půdy: Zajištění Optimálního Prostředí pro Růst

Špenát preferuje půdu s pH v rozmezí 6,5-7,5. Pokud je pH vaší půdy příliš kyselé (pod 6,5), můžete ho upravit přidáním vápna. Pokud je pH příliš zásadité (nad 7,5), můžete ho snížit přidáním síry nebo rašeliny. Před úpravou pH je vhodné provést test půdy, abyste zjistili její aktuální pH a mohli tak správně dávkovat potřebné materiály. Úprava pH by měla být provedena s předstihem před výsadbou, aby se pH půdy stabilizovalo.

Správné Setí Semen Špenátu: Klíč k Úspěšné Výsadbě

Semena špenátu se obvykle vysévají přímo do připravené půdy. Termín setí závisí na zvolené odrůdě a klimatických podmínkách. Pro jarní sklizeň se špenát vysévá brzy na jaře, jakmile to půda dovolí. Pro letní sklizeň se vysévají odrůdy odolné vůči vyšším teplotám na jaře nebo začátkem léta. Pro podzimní sklizeň se semena vysévají koncem léta nebo začátkem podzimu.

Termíny Setí: Kdy Vysévat Špenát pro Optimální Sklizeň

Optimální termín setí špenátu závisí na vašich klimatických podmínkách a požadované době sklizně. Pro jarní sklizeň se doporučuje vysévat semena co nejdříve na jaře, obvykle od března do května, jakmile půda rozmrzne a je dostatečně suchá. Pro podzimní sklizeň je ideální období od srpna do září. V oblastech s mírnými zimami je možné vysévat některé odrůdy i na podzim pro sklizeň během zimy nebo brzy na jaře. Při plánování termínu setí je důležité zohlednit průměrné teploty a délku dne, protože vysoké teploty a dlouhé dny mohou urychlit vybíhání špenátu do květu.

Hloubka a Vzdálenost Setí: Zajištění Dostatečného Prostoru pro Růst

Semena špenátu se obvykle vysévají do hloubky 1-2 cm. Vzdálenost mezi řádky by měla být přibližně 20-30 cm a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v řádku 5-10 cm. Dodržení správné hloubky a vzdálenosti setí zajistí, že rostliny budou mít dostatek prostoru pro růst a vývoj, a zároveň se sníží konkurence o živiny a světlo. Po zasetí semena jemně zahrňte zeminou a zalijte.

Postup Setí: Krok za Krokem k Úspěšné Výsadbě

Připravte půdu prokypřením, odstraněním plevelů a obohacením o kompost nebo jiné hnojivo.
Vytvořte v půdě řádky o hloubce 1-2 cm s rozestupem 20-30 cm.
Do řádků vysévejte semena špenátu s rozestupem 5-10 cm.
Semena jemně zahrňte zeminou.
Záhon s čerstvě zasetými semeny opatrně zalijte jemným proudem vody, aby nedošlo k vyplavení semen.

Udržujte půdu vlhkou až do vzejití semen, což obvykle trvá 7-14 dní v závislosti na teplotě a vlhkosti.

Předklíčení Semen: Urychlení Vzejití a Zlepšení Úspěšnosti Výsadby

Předklíčení semen špenátu může urychlit jejich vzejití a zlepšit úspěšnost výsadby, zejména při chladnějším počasí. Semena můžete předklíčit tak, že je na několik hodin namočíte do vlažné vody a poté je umístíte mezi vlhké papírové utěrky nebo vatu. Udržujte je na teplém místě, dokud se neobjeví malé klíčky. Naklíčená semena pak opatrně vysaďte do připravené půdy.

Péče o Vysazený Špenát: Zajištění Optimálních Podmínek pro Růst

Po vzejití semen vyžaduje špenát pravidelnou péči, která zahrnuje zálivku, pletí, hnojení a ochranu před škůdci a chorobami. Správná péče je klíčová pro dosažení bohaté a zdravé úrody.

Zálivka: Udržování Optimální Vlhkosti Půdy

Špenát potřebuje pravidelnou a dostatečnou zálivku, zejména v období sucha a během horkých letních měsíců. Nedostatek vláhy může způsobit zpomalení růstu, zhořknutí listů a předčasné vybíhání do květu. Naopak přemokření půdy může vést k hnilobě kořenů a vzniku houbových chorob. Zalévejte špenát pravidelně, ideálně ráno nebo večer, a to přímo ke kořenům, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů. Množství zálivky přizpůsobte aktuálním klimatickým podmínkám a vlhkosti půdy. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená.

Pletí: Odstraňování Konkurenčních Plevelů

Plevely mohou s rostlinami špenátu účinně konkurovat o živiny, vodu a světlo, a proto je důležité je pravidelně odstraňovat. Plevelení by mělo být prováděno ručně nebo pomocí malých zahradních nástrojů. Dbejte na to, abyste odstranili i kořeny plevelů, aby se zabránilo jejich opětovnému růstu. Pravidelné pletí zajistí, že špenát bude mít dostatek prostoru a živin pro svůj růst a vývoj.

Hnojení: Dodání Potřebných Živin Během Růstu

Sloupovite Ovocne Stromky Diskuze

28 listopadu, 2024 Lenka Zahradnictví

Sloupovité Ovocné Stromky: Podrobný Průvodce pro Úspěšnou Úrodu

Úvod do Světa Sloupovitých Ovocných Stromků

Sloupovité ovocné stromky představují inovativní řešení pro pěstitele s omezeným prostorem, ať už se jedná o malé zahrádky, balkony či terasy. Jejich kompaktní růst a štíhlý habitus umožňují pěstování chutného ovoce i tam, kde by se tradiční ovocné stromy nevešly. Tento komplexní průvodce vás provede všemi aspekty pěstování sloupovitých ovocných stromků, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň bohaté úrody.

V posledních letech se sloupovité stromky staly velmi populární díky své nenáročnosti na prostor a zároveň schopnosti poskytnout kvalitní a chutné plody. Jsou ideální volbou pro moderní zahrady, kde se klade důraz na efektivní využití každého centimetru půdy. Pěstování sloupovitých stromků přináší nejen radost z vlastní sklizně, ale také estetický prvek do vaší zahrady či exteriéru.

Tento článek si klade za cíl poskytnout vyčerpávající informace o všech důležitých aspektech pěstování sloupovitých ovocných stromků. Probereme různé dostupné odrůdy, správný postup výsadby, nezbytnou péči během vegetace, důležitost řezu, ochranu před chorobami a škůdci a mnoho dalšího. Naším cílem je, abyste po přečtení tohoto průvodce měli veškeré znalosti a jistotu potřebné k úspěšnému pěstování těchto výjimečných ovocných stromů.

Výhody Pěstování Sloupovitých Ovocných Stromků

Sloupovité ovocné stromky nabízejí řadu významných výhod oproti tradičním ovocným stromům, což z nich činí atraktivní volbu pro mnoho pěstitelů:

Úspora místa: Jejich štíhlý růst vyžaduje minimum prostoru, což je ideální pro malé zahrady, balkony a terasy.
Snadná sklizeň: Plody se tvoří blízko kmene, takže jsou snadno dostupné a sklizeň je pohodlná i bez žebříku.
Dekorativní vzhled: Jejich elegantní a kompaktní tvar je esteticky přitažlivý a může být ozdobou každé zahrady.
Včasná plodnost: Sloupovité stromky často začínají plodit dříve než tradiční odrůdy.
Možnost pěstování různých odrůd na malém prostoru: Díky úspoře místa si můžete dovolit pěstovat více různých druhů a odrůd ovoce.
Snadnější ošetřování: Kompaktní velikost usnadňuje řez, postřik a další ošetřovatelské práce.
Vhodné pro pěstování v nádobách: Mnoho odrůd sloupovitých stromků se dobře daří i v květináčích a kontejnerech.

Tyto výhody dělají ze sloupovitých ovocných stromků praktickou a efektivní volbu pro každého, kdo si chce užívat vlastní čerstvé ovoce, bez ohledu na velikost své zahrady či balkonu.

Výběr Vhodných Odrůd Sloupovitých Ovocných Stromků

Při výběru sloupovitých ovocných stromků je klíčové zvážit několik faktorů, abyste si zajistili úspěšné pěstování a bohatou úrodu. Mezi nejdůležitější aspekty patří klimatické podmínky vaší oblasti, dostupný prostor, chuťové preference, odolnost vůči chorobám a škůdcům a doba zrání plodů.

Sloupovité Jabloně: Široká Paleta Chutí a Vzhledů

Sloupovité jabloně jsou velmi oblíbené a nabízejí širokou škálu odrůd s různými chutěmi, barvami a dobami zrání. Mezi osvědčené odrůdy patří:

‚Bolero‘: Odrůda s červenými, šťavnatými plody sladkokyselé chuti. Je odolná vůči strupovitosti a vhodná pro pěstování i ve vyšších polohách.
‚Sonet‘: Produkuje žlutozelené plody s jemnou, sladkou chutí. Je raná odrůda s dobrou odolností vůči chorobám.
‚Waltz‘: Nabízí velké, červené plody s aromatickou a sladkou chutí. Je středně raná a vyznačuje se vysokou plodností.
‚Polka‘: Tvoří menší, červené plody s kyselkavou chutí, ideální pro přímou konzumaci i zpracování. Je pozdní odrůda s dobrou skladovatelností.
‚Red River‘: Má tmavě červené, lesklé plody s křupavou dužninou a sladkou chutí. Je odolná vůči mrazu a nenáročná na pěstování.
‚Northpole‘: Kompaktní odrůda s červenými plody sladké chuti, vhodná i pro velmi malé prostory a pěstování v nádobách.
‚Obelisk‘: Charakteristická svým velmi štíhlým růstem a zelenožlutými plody s osvěžující chutí. Je středně raná a odolná vůči běžným chorobám.

Při výběru odrůdy jabloně zvažte dobu kvetení a potřebu opylovače, pokud se nejedná o samosprašnou odrůdu. Některé sloupovité jabloně jsou samosprašné, zatímco jiné vyžadují přítomnost jiné kvetoucí jabloně v blízkosti pro zajištění opylení a tvorby plodů.

Sloupovité Hrušně: Elegantní Vzhled a Lahodné Plody

Sloupovité hrušně jsou ceněny pro svůj vzpřímený růst a chutné, aromatické plody. Mezi oblíbené odrůdy patří:

‚Obelisk‘: Stejné jméno jako u jabloně, ale jedná se o jinou odrůdu hrušně s podobně štíhlým růstem. Produkuje zelenožluté plody s jemnou, sladkou chutí.
‚Red D’Anjou‘: Nabízí červené plody s bohatou, sladkou a mírně kořenitou chutí. Je středně raná a dobře se skladuje.

‚Saphir‘: Tvoří středně velké, zelenožluté plody s šťavnatou dužninou a osvěžující chutí. Je odolná vůči mrazu a méně náchylná k chorobám.
‚Cascade‘: Produkuje menší, zelenožluté plody s vynikající, sladkou chutí a jemnou vůní. Je raná odrůda vhodná pro přímou konzumaci.

Většina sloupovitých hrušní vyžaduje opylovače pro dobrou úrodu. Při výběru odrůdy se ujistěte, že v blízkosti pěstujete vhodnou opylovací odrůdu hrušně, která kvete ve stejnou dobu.

Sloupovité Třešně a Višně: Sladké a Kyselé Poklady

Sloupovité třešně a višně jsou skvělou volbou pro ty, kteří milují tyto letní plody a mají omezený prostor. Mezi zajímavé odrůdy patří:

‚Sylvia‘ (Třešeň): Samosprašná odrůda s tmavě červenými, velkými a sladkými plody. Je raná a vyznačuje se vysokou plodností.
‚Stella‘ (Třešeň): Další samosprašná odrůda s velkými, srdcovitými plody tmavě červené barvy a sladké chuti. Je středně raná a velmi oblíbená.
‚Compact Stella‘ (Třešeň): Zakrslá varianta odrůdy Stella, ideální pro pěstování v nádobách a velmi malé zahrady. Plodí velké, sladké třešně.
‚Jachim‘ (Višeň): Sloupovitá višeň s tmavě červenými, kyselkavě sladkými plody. Je samosprašná a plodí pravidelně a bohatě.

Při výběru sloupovitých třešní a višní věnujte pozornost samosprašnosti odrůdy, abyste zajistili dobrou úrodu i bez přítomnosti další opylovací odrůdy.

Sloupovité Broskvoně a Nektarinky: Slunce ve Vaší Zahradě

Sloupovité broskvoně a nektarinky přinášejí exotickou chuť a krásu kvetoucích stromů i do menších zahrad. Mezi doporučené odrůdy patří:

‚Crimson Rocket‘ (Broskvoň): Odrůda s velmi štíhlým růstem a červenými plody se sladkou a aromatickou chutí. Je raná a vhodná i pro chladnější oblasti.
‚Garden Beauty‘ (Broskvoň): Kompaktní odrůda s růžovými květy a žlutočervenými plody sladké chuti. Je samosprašná a dobře se pěstuje i v nádobách.
‚Nectarella‘ (Nektarinka): Sloupovitá nektarinka s červenými, hladkými plody sladké a osvěžující chuti. Je samosprašná a raná.

Při pěstování sloupovitých broskvoní a nektarinek je důležité zajistit jim slunné stanoviště a ochranu před mrazem v chladnějších oblastech.

Další Sloupovité Ovocné Druhy: Švestky, Meruňky a Další

Kromě výše uvedených druhů existují i sloupovité odrůdy švestek a meruněk, které rozšiřují možnosti pro pěstování ovoce na malém prostoru. Mezi zajímavé odrůdy patří například sloupovitá švestka ‚Imperial‘ a sloupovitá meruňka ‚Magic Pillar‘.

Při výběru jakéhokoli sloupovitého ovocného stromku vždy zvažte specifické požadavky dané odrůdy na půdu, zálivku, slunce a klimatické podmínky vaší oblasti. Kvalitní školkařský výpěstek je základem pro úspěšné pěstování.

Výsadba Sloupovitých Ovocných Stromků: Krok za Krokem

Správná výsadba je základním kamenem úspěšného pěstování sloupovitých ovocných stromků. Pečlivě provedená výsadba zajistí dobré zakořenění, zdravý růst a brzkou plodnost. Zde je podrobný návod, jak správně zasadit sloupovitý ovocný stromek:

Výběr Vhodného Stanoviště a Příprava Půdy

Sloupovité ovocné stromky preferují slunné stanoviště s dobře propustnou a živnou půdou. Vyberte místo, kde bude stromek mít alespoň 6-8 hodin přímého slunce denně. Před výsadbou důkladně připravte půdu. Odstraňte plevel, kameny a další nečistoty. Pokud je půda příliš těžká nebo písčitá, zlepšete její strukturu přidáním kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy. Prokypřete půdu do hloubky rýče.

Načasování Výsadby

Nejvhodnější doba pro výsadbu sloupovitých ovocných stromků je podzim (říjen-listopad) nebo jaro (březen-duben). Podzimní výsadba umožňuje stromkům zakořenit se před zimou, což jim dává lepší start do jara. Jarní výsadba je vhodná pro oblasti s tvrdšími zimami, kde by mohlo dojít k poškození mladých kořenů mrazem.

Postup Výsadby Krok za Krokem

Příprava výsadbové jámy: Vykopejte jámu o něco větší, než je kořenový bal stromku. Hloubka by měla být taková, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl po zasazení v úrovni okolního terénu.
Ošetření kořenů: Pokud má stromek přeschlé nebo poškozené kořeny, opatrně je odstraňte ostrými nůžkami. Můžete také kořeny na několik hodin namočit do vody, aby

Sazime Maliny

13 srpna, 2024 Lenka Zahradnictví

Pěstování Maliny: Klíč k Bohaté a Chutné Úrodě Krok za Krokem

Maliny, tyto lahodné a zdraví prospěšné plody, jsou oblíbenou součástí mnoha zahrad. Jejich sladká chuť a všestranné využití v kuchyni z nich činí žádanou plodinu. Pěstování malin však vyžaduje určitou péči a znalosti, aby se zahrádkář mohl těšit z bohaté úrody. Tento komplexní průvodce vás provede všemi aspekty pěstování malin, od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy až po sklizeň a ochranu před chorobami a škůdci. S našimi podrobnými instrukcemi a odbornými radami se i vy můžete stát úspěšným pěstitelem malin.

1. Výběr Vhodné Odrůdy Maliny pro Vaši Zahradu

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování malin je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Na trhu existuje široká škála odrůd, které se liší svými vlastnostmi, dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům i nároky na pěstování. Při výběru je třeba zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě, dostatek slunečního svitu a vaše preference ohledně doby sklizně a využití plodů.

1.1. Dělení Odrůd Malin Podle Doby Zrání

Jedním z hlavních kritérií pro výběr odrůdy je doba jejího zrání. Podle tohoto kritéria se maliny dělí na:

1.1.1. Rané Odrůdy Malin

Rané odrůdy malin začínají zrát již v červnu a první polovině července. Jsou ideální pro ty, kteří si chtějí vychutnat čerstvé maliny co nejdříve v sezóně. Mezi oblíbené rané odrůdy patří například ‚Glen Moy‘, která se vyznačuje vysokou plodností a velkými, jasně červenými plody s dobrou chutí. Další ranou odrůdou je ‚Willamette‘, tradiční odrůda s tmavě červenými, aromatickými plody, která je odolná vůči mrazu. Rané odrůdy často plodí na dvouletých výhonech.

1.1.2. Středně Rané Odrůdy Malin

Středně rané odrůdy malin dozrávají v druhé polovině července a začátkem srpna. Představují kompromis mezi ranými a pozdními odrůdami a nabízejí sklizeň v hlavním malinovém období. K populárním středně raným odrůdám patří ‚Glen Ample‘, skotská odrůda s vysokými výnosy velkých, pevných a chutných plodů, která je odolná vůči běžným chorobám. Další osvědčenou středně ranou odrůdou je ‚Malling Jewel‘, která se vyznačuje pravidelnou plodností a kvalitními plody vhodnými pro přímou konzumaci i zpracování.

1.1.3. Pozdní Odrůdy Malin

Pozdní odrůdy malin prodlužují sklizeň až do konce srpna a září, někdy i do října. Jsou vhodné pro ty, kteří chtějí mít čerstvé maliny co nejdéle. Mezi známé pozdní odrůdy patří ‚Octavia‘, anglická odrůda s velmi velkými, jasně červenými plody vynikající chuti a dobrou skladovatelností. Další pozdní odrůdou je ‚Autumn Bliss‘, remontantní odrůda (plodí na jednoletých výhonech), která poskytuje bohatou úrodu chutných plodů od srpna až do prvních mrazů.

1.2. Remontantní (Stáleplodící) Odrůdy Malin

Zvláštní skupinu tvoří remontantní neboli stáleplodící odrůdy malin. Tyto odrůdy jsou unikátní tím, že plodí dvakrát do roka: poprvé na dvouletých výhonech v létě (podobně jako tradiční odrůdy) a podruhé na jednoletých výhonech na podzim. Díky tomu nabízejí velmi dlouhé období sklizně, často od července až do října. Mezi oblíbené remontantní odrůdy patří již zmíněná ‚Autumn Bliss‘, dále ‚Polka‘, polská odrůda s vysokými výnosy velkých, pevných a lesklých plodů, a ‚Himbo Top‘, švýcarská odrůda s velmi velkými plody a vysokou odolností vůči chorobám.

1.3. Bezkolenné Odrůdy Malin

Pro zahrádkáře, kteří preferují pěstování bez nutnosti opory, existují bezkolenné odrůdy malin. Tyto odrůdy mají pevné, vzpřímené výhony, které se pod tíhou plodů nelámou ani neohýbají. Jsou ideální pro menší zahrady nebo pro pěstování v nádobách. Mezi známé bezkolenné odrůdy patří například ‚Glen Coe‘, která produkuje tmavě fialové až černé plody s unikátní chutí, a ‚Ruby Beauty‘, kompaktní odrůda s červenými plody vhodná pro pěstování v květináčích.

1.4. Barva Plodů Maliny

Kromě tradičních červených malin existují i odrůdy s plody jiných barev, které mohou být zajímavým zpestřením vaší zahrady a kuchyně. Mezi ně patří:

1.4.1. Žluté Maliny

Žluté maliny se vyznačují sladkou a jemnou chutí, často s medovým nádechem. Mezi oblíbené žlutoplodé odrůdy patří ‚Fall Gold‘, remontantní odrůda s velkými, žlutými plody, a ‚Golden Queen‘, starší odrůda s bohatou úrodou aromatických žlutých plodů.

1.4.2. Černé Maliny (Ostružinomaliny)

Černé maliny, známé také jako ostružinomaliny, mají tmavě fialovou až černou barvu a chuť, která je kombinací malin a ostružin. Jsou bohaté na antioxidanty. Příkladem je odrůda ‚Bristol‘, která produkuje lesklé černé plody s mírně nakyslou chutí.

1.5. Odolnost Vůči Chorobám a Škůdcům

Při výběru odrůdy je důležité zohlednit i její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům, které mohou maliny napadat. Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější než jiné, což může snížit potřebu chemické ochrany a usnadnit pěstování. Informace o odolnosti konkrétní odrůdy lze obvykle nalézt v popisu prodejce nebo v odborné literatuře.

1.6. Vhodnost pro Dané Stanoviště a Půdu

Každá odrůda malin má specifické nároky na stanoviště a půdu. Většina malin preferuje slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou s mírně kyselým pH (okolo 5,5 – 6,5). Některé odrůdy mohou být tolerantnější k méně ideálním podmínkám, ale pro optimální růst a plodnost je vhodné vybrat odrůdu, která bude vyhovovat podmínkám ve vaší zahradě.

2. Příprava Stanoviště a Půdy pro Sázení Malin

Po výběru vhodné odrůdy následuje příprava stanoviště a půdy. Maliny potřebují slunné a vzdušné místo, chráněné před silnými větry. Sluneční svit je klíčový pro správné dozrávání plodů a jejich chuť. V polostínu mohou maliny sice růst, ale úroda bývá nižší a plody méně sladké.

2.1. Výběr Vhodného Místa v Zahradě

Při výběru místa pro sázení malin se vyvarujte zamokřených a těžkých jílovitých půd, kde by mohly kořeny trpět nedostatkem kyslíku a hnilobou. Ideální je mírně svažitý terén, který zajišťuje dobrý odtok vody. Pokud máte v zahradě pouze rovinatou půdu, je vhodné před výsadbou provést drenáž.

2.2. Příprava Půdy Před Sázením

Přípravu půdy je nejlepší provést na podzim před jarní výsadbou, případně alespoň několik týdnů před plánovaným sázením. Půdu důkladně prokypřete do hloubky alespoň 30-40 cm a odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky kořenů předchozích rostlin. Pokud je půda příliš těžká, můžete ji zlepšit přidáním kompostu, rašeliny nebo písku. Naopak, pokud je půda příliš písčitá, obohatí ji kompost o živiny a zlepší její schopnost zadržovat vodu.

2.3. Zlepšení Půdní Struktury a Živnosti

Pro maliny je ideální humózní půda bohatá na živiny. Před výsadbou můžete do půdy zapravit kvalitní vyzrálý kompost nebo organické hnojivo, například granulovaný hnůj. Tím zajistíte rostlinám dostatek živin pro jejich růst a plodnost v prvních letech po výsadbě. Pokud máte podezření na nevyhovující pH půdy, můžete provést test a případně upravit pH vápněním (při příliš kyselé půdě) nebo přidáním síranu amonného (při příliš zásadité půdě).

2.4. Vytvoření Záhonů pro Maliny

Pro usnadnění péče a sklizně je vhodné maliny sázet do řádků nebo záhonů. Doporučená šířka záhonu je přibližně 1-1,5 metru. Mezi jednotlivými záhony ponechte dostatečný prostor pro pohyb a ošetřování rostlin (obvykle 1,5-2 metry). Při sázení do řádků dodržujte vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v řádku přibližně 0,5-1 metr, v závislosti na vzrůstnosti dané odrůdy.

3. Sázení Malin: Kdy a Jak Správně Sázet

Optimální doba pro sázení malin je na jaře (březen-duben) nebo na podzim (říjen-listopad), kdy je půda dostatečně vlhká a teplota vzduchu mírná. Jarní výsadba umožňuje rostlinám dobře zakořenit a zesílit před první zimou. Podzimní výsadba zase využívá zimní vláhu a rostliny mohou začít růst brzy na jaře.

3.1. Výběr Kvalitních Sazenic Malin

Před samotným sázením je důležité vybrat zdravé a kvalitní sazenice. Nakupujte sazenice od renomovaných prodejců, kteří zaručují jejich původ a zdravotní stav. Sazenice by měly mít dobře vyvinutý kořenový systém a alespoň jeden silný výhon. Vyvarujte se sazenic s poškozenými kořeny, suchými výhony nebo známkami chorob a škůdců.

3.2. Příprava Sazenic Před Sázením

Před sázením je vhodné sazenice na několik hodin (ideálně přes noc) namočit do vody, aby se kořeny dobře zavodnily. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé nebo poškozené, můžete je lehce zkrátit ostrými zahradnickými nůžkami. Tím podpoříte tvorbu nových kořenů.

3.3. Postup Při Sázení Malin

V připraveném záhonu nebo řádku vykopejte sázecí jamky o něco větší, než je kořenový bal sazenice.
Na dno jamky můžete přidat trochu kompostu nebo kvalitní zahradnické zeminy, aby se mladé rostliny lépe ujaly.
Sazenici vložte do jamky tak, aby kořenový krček (místo, kde stonek přechází v kořeny) byl v úrovni okolní půdy. Nikdy nesázejte maliny příliš hluboko.
Jamku zasypte prokypřenou zeminou a lehce ji přitlačte kolem sazenice, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Po zasazení sazenice důkladně zalijte.
Okolí sazenice můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je sláma, kůra nebo listí. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami.
Pokud sázíte remontantní odrůdy, můžete po výsadbě výhony zkrátit na výšku přibližně 20-30 cm, což podpoří tvorbu nových výhonů od země. U neremontantních odrůd se výhony po výsadbě obvykle nezkracují.

3.4. Vzdálenosti Při Sázení Jednotlivých Odrůd

Dodržování správných vzdáleností mezi sazenicemi je důležité pro zajištění dostatečného prostoru pro růst, cirkulaci vzduchu a snadnou sklizeň. Obecně platí:

Rané a středně rané odrůdy: 0,5 – 0,75 metru v řádku, 1,5 – 2 metry mezi řádky.
Pozdní a remontantní odrůdy: 0,75 – 1 metr v řádku, 2 – 2,5 metru mezi řádky (tyto odrůdy obvykle vytvářejí více odnoží).
Bezkolenné odrůdy: 0,4 – 0,6 metru v řádku, 1 – 1,5 metru mezi řádky (tyto odrůdy jsou obvykle kompaktnější).

Tyto vzdálenosti jsou pouze orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétní odrůdě a podmínkách pěstování. Vždy se řiďte doporučeními prodejce sazenic.

4 Objednat Brambory Na Sadbu

24 června, 2024 Lenka Zahradnictví

Objednat Brambory na Sadbu: Váš Komplexní Průvodce pro Bohatou Úrodu

Vítejte v našem obsáhlém průvodci, který vám krok za krokem pomůže s objednávkou kvalitních brambor na sadbu. Pěstování vlastních brambor může být nesmírně uspokojující a s našimi odbornými radami a širokou nabídkou prvotřídních sadbových brambor dosáhnete bohaté a zdravé úrody. Ať už jste zkušený zahrádkář nebo s pěstováním brambor teprve začínáte, tento článek vám poskytne všechny potřebné informace k úspěšnému nákupu a pěstování.

Proč si Objednat Kvalitní Brambory na Sadbu?

Použití kvalitních sadbových brambor je základním kamenem úspěšného pěstování. Na rozdíl od konzumních brambor, které mohou být nositeli chorob a škůdců, jsou certifikované sadbové brambory speciálně pěstovány a testovány, aby zajistily zdravý růst a vysoký výnos. Investice do kvalitní sadby se vám mnohonásobně vrátí v podobě bohaté úrody a minimalizace rizik spojených s chorobami a škůdci.

Výhody Nákupu Certifikovaných Sadbových Brambor:

Zdraví rostlin: Certifikovaná sadba je prosta virů, bakterií a plísní, které mohou negativně ovlivnit růst a výnos.
Vyšší výnosy: Zdravé rostliny mají větší potenciál pro bohatou úrodu kvalitních hlíz.
Jednotnost: Sadbové brambory pocházejí z kontrolovaných podmínek, což zajišťuje jednotný růst a vývoj rostlin.
Odrůdová čistota: Máte jistotu, že kupujete přesně tu odrůdu, kterou jste si vybrali, s jejími specifickými vlastnostmi.
Lepší skladovatelnost: Brambory z kvalitní sadby mají často lepší skladovatelnost.

Jak Vybrat Správné Brambory na Sadbu?

Výběr vhodné odrůdy je klíčový pro úspěch vašeho pěstování. Různé odrůdy brambor se liší svými vlastnostmi, nároky na pěstování, dobou zrání a chutí. Při výběru byste měli zvážit několik faktorů:

1. Doba Zrání Brambor:

Doba zrání se dělí na velmi rané, rané, polorané, polopozdní a pozdní odrůdy. Výběr závisí na tom, kdy chcete sklízet brambory a jak dlouhé je vegetační období ve vaší oblasti.

Velmi Rané Odrůdy:

Tyto odrůdy mají velmi krátkou vegetační dobu (přibližně 60-70 dní od výsadby). Jsou ideální pro rychlou sklizeň mladých brambor („nové brambory“) a pro pěstování v oblastech s kratším létem. Mezi oblíbené velmi rané odrůdy patří například Impala, Rosara a Colomba.

Charakteristika Velmi Raných Odrůd:

Velmi krátká doba zrání.

Nižší výnos ve srovnání s pozdějšími odrůdami.

Hlízy jsou menší a mají jemnou slupku.

Vhodné pro přímou konzumaci a krátkodobé skladování.

Rané Odrůdy:

Rané odrůdy zrají přibližně 70-90 dní po výsadbě. Poskytují dobrou úrodu mladých brambor a jsou vhodné pro první sklizeň. Mezi známé rané odrůdy patří Adéla, Magda a Jelly.

Charakteristika Raných Odrůd:

Středně krátká doba zrání.
Dobrá úroda mladých hlíz.
Vhodné pro přímou konzumaci a krátkodobé skladování.

Polorané Odrůdy:

Polorané odrůdy dosahují zralosti za 90-110 dní. Nabízejí vyvážený poměr mezi dobou zrání a výnosem. Mezi oblíbené polorané odrůdy patří Agria, Karin a Laura.

Charakteristika Poloraných Odrůd:

Střední doba zrání.
Vyšší výnos ve srovnání s ranými odrůdami.
Dobrá kvalita hlíz pro přímou konzumaci i skladování.

Polopozdní Odrůdy:

Polopozdní odrůdy potřebují k dozrání 110-130 dní. Jsou vhodné pro pěstování brambor určených ke skladování na zimu. Mezi známé polopozdní odrůdy patří Marabel, Romano a Desiree.

Charakteristika Polopozdních Odrůd:

Delší doba zrání.
Vysoký výnos kvalitních hlíz.
Dobrá skladovatelnost.
Vhodné pro různé kulinářské účely.

Pozdní Odrůdy:

Pozdní odrůdy zrají více než 130 dní. Jsou určeny pro dlouhodobé skladování a často mají vysoký obsah škrobu. Mezi oblíbené pozdní odrůdy patří Bellarosa, Saturna a Victoria.

Charakteristika Pozdních Odrůd:

Dlouhá doba zrání.
Velmi vysoký výnos.
Výborná skladovatelnost.
Vhodné pro přípravu škrobových jídel.

2. Varný Typ Brambor:

Varný typ udává, jak se brambory chovají při vaření. Existují čtyři hlavní varné typy:

Varný Typ A (Salátové Brambory):

Tyto brambory mají pevnou konzistenci, nerozvářejí se a jsou ideální do salátů, jako příloha k masu nebo rybám, a pro přípravu brambor na loupačku. Obsahují méně škrobu. Mezi typické odrůdy patří Annabelle, Nicola a Salad Blue.

Charakteristika Varného Typu A:

Velmi pevná konzistence.
Nerozvářejí se ani po delším vaření.
Vhodné do salátů, jako příloha a pro vaření ve slupce.
Nižší obsah škrobu.

Varný Typ B (Přílohové Brambory):

Brambory varného typu B jsou mírně moučnaté, po uvaření zůstávají pevné, ale nejsou tak kompaktní jako typ A. Jsou univerzální a vhodné jako příloha, do polévek, gulášů a pro pečení. Mezi zástupce patří Agria, Karin a Laura.

Charakteristika Varného Typu B:

Středně pevná konzistence.
Mírně moučnaté.

Univerzální použití jako příloha, do polévek a pro pečení.

Střední obsah škrobu.

Varný Typ C (Moučnaté Brambory):

Moučnaté brambory (varný typ C) se po uvaření snadno rozpadají a mají sypkou konzistenci. Jsou ideální pro přípravu bramborové kaše, těstovin, knedlíků a bramborových placek. Mají vyšší obsah škrobu. Mezi typické odrůdy patří Bellarosa, Saturna a Victoria.

Charakteristika Varného Typu C:

Moučnatá konzistence.
Po uvaření se snadno rozpadají.
Vhodné pro bramborovou kaši, těsta a knedlíky.
Vyšší obsah škrobu.

Varný Typ D (Velmi Moučnaté Brambory):

Tento typ je velmi moučnatý a používá se spíše pro průmyslové zpracování (například na výrobu škrobu) nebo pro krmení zvířat. Pro běžné vaření se příliš nevyužívá.

Charakteristika Varného Typu D:

Velmi moučnatá konzistence.
Po uvaření se zcela rozpadají.
Použití spíše pro průmyslové zpracování.
Velmi vysoký obsah škrobu.

3. Odolnost vůči Chorobám a Škůdcům:

Při výběru odrůdy je důležité zvážit její odolnost vůči běžným bramborovým chorobám a škůdcům, jako je plíseň bramborová, háďátko bramborové nebo virové choroby. Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější, což může snížit potřebu chemických postřiků.

Plíseň Bramborová (Phytophthora infestans):

Jedna z nejzávažnějších chorob brambor, která postihuje listy i hlízy. Projevuje se hnědými skvrnami a hnilobou. Existují odrůdy s různou mírou odolnosti.

Háďátko Bramborové (Globodera rostochiensis a Globodera pallida):

Mikroskopičtí červi, kteří napadají kořeny brambor a způsobují snížení výnosu. Pěstování odolných odrůd je důležitou součástí prevence.

Virové Choroby (např. Y virus, M virus):

Virové infekce mohou způsobit deformace listů, snížení růstu a výnosu. Používání certifikované sadby je klíčové pro prevenci.

Bakteriální Hniloby (např. mokrá hniloba):

Bakteriální infekce mohou způsobit hnilobu hlíz během vegetace i skladování. Důležitá je prevence v podobě zdravé sadby a správného pěstování.

Bramborová Rakovina (Synchytrium endobioticum):

Závažná karanténní choroba, která způsobuje nádorovité útvary na hlízách. V oblastech s výskytem je nutné pěstovat odolné odrůdy.

4. Podmínky Pěstování:

Zvažte specifické podmínky vaší zahrady, jako je typ půdy, klima a množství slunečního svitu. Některé odrůdy lépe prosperují v určitých podmínkách.

Typ Půdy:

Brambory preferují hlinitopísčité půdy bohaté na humus. Těžké jílovité půdy je třeba před výsadbou zlepšit přidáním kompostu nebo písku. Příliš kyselé půdy nejsou pro brambory vhodné.

Klima:

Většina odrůd brambor potřebuje dostatek slunečního svitu a mírné teploty během vegetace. Extrémní horka nebo mrazy mohou negativně ovlivnit růst a výnos.

Závlaha:

Brambory potřebují dostatečnou a rovnoměrnou zálivku, zejména v období kvetení a tvorby hlíz. Přemokření však může vést k hnilobě.

5. Chuť a Využití v Kuchyni:

Každá odrůda má svou specifickou chuť a texturu. Pokud máte preference pro určitý typ brambor (například pro saláty nebo pro kaši), vybírejte podle toho varný typ a chuťové charakteristiky.

Kde Objednat Kvalitní Brambory na Sadbu?

Existuje několik možností, kde si můžete objednat kvalitní brambory na sadbu. Důležité je vybrat spolehlivého dodavatele, který nabízí certifikovanou sadbu a má dobré recenze.

Online Prodejci Sadbových Brambor:

Mnoho specializovaných online obchodů nabízí široký sortiment sadbových brambor různých odrůd a varných typů. Objednání online je pohodlné a často nabízí možnost výběru z většího množství odrůd než v kamenných prodejnách. Při výběru online prodejce věnujte pozornost recenzím zákazníků, informacím o certifikaci sadby a podmínkám doručení.

Výhody Online Objednávky:

Široký výběr odrůd.
Pohodlné objednání z domova.
Možnost porovnání cen a recenzí.
Doručení přímo k vám domů.
Často detailní popisy odrůd a pěstební rady.

Na co si dát pozor při online objednávce:

Důvěryhodnost prodejce (ověřte recenze a certifikace).

Podmínky doručení a balení sadby.

Termíny dodání (zejména v jarním období bývá poptávka vysoká).

Možnost reklamace v případě problémů.

Zahradnictví a Specializované Prodejny:

Kamenná zahradnictví a specializované prodejny nabízejí možnost osobního výběru sadbových brambor a odborné poradenství od prodejců. Můžete si prohlédnout kvalitu sadby a získat odpovědi na vaše dotazy přímo na místě.

Výhody Nákupu v Zahradnictví:

Možnost osobního výběru.
Odborné poradenství od prodejců.
Okamžitá dostupnost sadby (v sezóně).
Podpora místních podniků.

Na co si dát pozor při nákupu v zahradnictví:

Omezenější výběr odrůd ve srovnání s online prodejci.
Možnost vyšších cen.
Nutnost osobní návštěvy prodejny.

Místní Farmáři a Zemědělci:

Nákup sadbových brambor přímo od místních farmářů může být dobrou volbou, pokud preferujete regionální produkty a chcete podpo

Obi Ovocne Stromky

11 června, 2024 Lenka Zahradnictví

Ovocné Stromky: Komplexní Průvodce Výběrem, Pěstováním a Péčí pro Bohatou Úrodu

Úvod do Světa Ovocných Stromků: Proč Pěstovat Vlastní Ovoce?

Pěstování vlastních ovocných stromků přináší do našich zahrad nejen krásu a zeleň, ale především možnost sklízet čerstvé, chutné a zdravé plody. V dnešní době, kdy si stále více uvědomujeme důležitost kvalitních potravin a spojení s přírodou, se stává pěstování vlastního ovoce stále populárnějším. Nejde jen o samotnou úrodu, ale také o radost z pozorování růstu stromu, kvetení a následného dozrávání plodů. Vlastní ovocné stromy mohou být také cenným dědictvím pro další generace a přispívají k biodiverzitě naší zahrady.

Navíc, čerstvě utržené ovoce má nesrovnatelně lepší chuť a vůni než to, které k nám putuje dlouhé vzdálenosti. Můžeme si být jisti jeho původem a způsobem pěstování, což je důležité zejména pro ty, kteří preferují ekologické zemědělství nebo se chtějí vyhnout zbytečné chemii. Pěstování ovocných stromků je také skvělou aktivitou pro celou rodinu, která učí děti o přírodních cyklech a zodpovědnosti.

Výběr Ovocných Stromků: Klíč k Úspěšné Úrodě

Správný výběr ovocných stromků je základním kamenem úspěšného pěstování. Je třeba zvážit mnoho faktorů, které ovlivní růst, plodnost a celkovou pohodu stromu. Mezi nejdůležitější patří klimatické podmínky dané oblasti, typ půdy v naší zahradě, dostupný prostor, naše preference ohledně druhu ovoce a také náročnost jednotlivých odrůd na péči.

Klimatické Podmínky a Stanoviště

Každý druh ovocného stromu má specifické nároky na klima. Některé druhy, jako například broskvoně a meruňky, vyžadují teplejší a slunnější polohy, zatímco jiné, jako jsou jabloně a hrušně, jsou odolnější vůči chladnějším podmínkám. Při výběru je proto nezbytné zohlednit průměrné roční teploty, množství srážek a riziko pozdních jarních mrazíků, které mohou poškodit květy a tím i budoucí úrodu. Dále je důležité vybrat pro stromek vhodné stanoviště s dostatkem slunečního světla (ideálně alespoň 6-8 hodin denně) a ochranou před silnými větry.

Typ Půdy a Její Příprava

Ovocné stromy nejlépe prospívají v dobře propustné, humózní a živinami bohaté půdě. Před výsadbou je vhodné provést rozbor půdy, abychom zjistili její pH a obsah živin. Většina ovocných stromů preferuje mírně kyselé až neutrální pH (okolo 6,0-7,0). Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, je vhodné ji před výsadbou vylehčit přidáním písku a kompostu. Naopak, příliš písčitou půdu obohatíme o organickou hmotu, která zadržuje vodu a živiny. Důležitá je také dobrá drenáž, aby u kořenů nedocházelo k přemokření.

Dostupný Prostor a Velikost Stromu

Před nákupem stromku si musíme uvědomit, kolik prostoru máme v naší zahradě k dispozici. Ovocné stromy se dodávají v různých tvarech a velikostech, od klasických vysokokmenů, přes polokmeny a čtvrtkmeny, až po zákrsky a vřetena. Vysokokmeny vyžadují nejvíce prostoru, ale mají delší životnost a dosahují větší výšky. Zákrsky a vřetena jsou ideální pro menší zahrady, protože dorůstají menších rozměrů a dříve plodí. Existují také speciální pěstitelské tvary, jako jsou palmetry nebo kordony, které umožňují pěstování ovoce i na velmi omezeném prostoru, například u zdi nebo plotu.

Výběr Druhu a Odrůdy Ovocného Stromku

Na trhu existuje nepřeberné množství druhů a odrůd ovocných stromků. Při výběru bychom se měli řídit nejen našimi chuťovými preferencemi, ale také odolností dané odrůdy vůči chorobám a škůdcům, její přizpůsobivostí k našim klimatickým podmínkám a dobou zrání plodů. Je vhodné vybírat odrůdy, které se navzájem opylují, abychom zajistili bohatou úrodu. U některých druhů, jako jsou jabloně a hrušně, je cizosprašnost pravidlem a je nutné vysadit alespoň dvě kompatibilní odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Samoopylivé odrůdy sice plodí i samostatně, ale často je jejich úroda vyšší, pokud mají v blízkosti opylovače.

Oblíbené Druhy Ovocných Stromků a Jejich Charakteristika

Jabloň (Malus domestica): Patří k nejrozšířenějším ovocným stromům. Existuje mnoho odrůd lišících se chutí, barvou, dobou zrání a odolností. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Golden Delicious‘, ‚Gala‘, ‚Jonagold‘, ‚Idared‘ a české odrůdy jako ‚Rubín‘ nebo ‚Šampion‘. Jabloně preferují slunné stanoviště a dobře propustnou půdu.
Hrušeň (Pyrus communis): Podobně jako jabloně, i hrušně nabízejí širokou škálu odrůd s různou dobou zrání a chutí. Mezi známé odrůdy patří ‚Williams Christ‘, ‚Conference‘, ‚Boscova lahvice‘ nebo české odrůdy jako ‚Dicolor‘ a ‚Alfa‘. Hrušně vyžadují teplejší polohy a hlubší, živnou půdu. Většina odrůd je cizosprašná.
Třešeň (Prunus avium): Třešně jsou oblíbené pro své sladké a šťavnaté plody. Dělí se na srdcovky (měkké plody) a chrupky (pevné plody). Mezi známé odrůdy patří ‚Burlat‘, ‚Kordia‘, ‚Regina‘ a české odrůdy jako ‚Kaštánka‘ a ‚Sylvana‘. Třešně preferují slunné a chráněné stanoviště a propustnou půdu. Většina odrůd je cizosprašná.

Višeň (Prunus cerasus): Višně jsou kyselejší než třešně a jsou ideální pro zpracování. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Morellenfeuer‘, ‚Érdi bőtermő‘ a české odrůdy jako ‚Fanal‘ a ‚Moravská sladkoplodá‘. Višně jsou obecně méně náročné na klima než třešně a jsou často samoopylivé.

Meruňka (Prunus armeniaca): Meruňky vyžadují teplé a slunné polohy s chráněným stanovištěm. Jsou náchylné na pozdní jarní mrazíky. Mezi známé odrůdy patří ‚Velkopavlovická‘, ‚Leskora‘ a ‚Aurora‘. Většina odrůd je samoopylivá.

Broskvoň (Prunus persica): Broskvoně jsou podobně náročné na teplo jako meruňky. Existují odrůdy s bílou, žlutou nebo červenou dužinou. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Redhaven‘, ‚Royal Glory‘ a ‚Fairhaven‘. Většina odrůd je samoopylivá.

Švestka (Prunus domestica): Švestky jsou poměrně nenáročné na klima a půdu. Existuje mnoho odrůd s různou dobou zrání a využitím. Mezi známé odrůdy patří ‚Čačanská lepotica‘, ‚Stanley‘ a české odrůdy jako ‚Tulejka‘ a ‚Jojo‘ (rezistentní vůči šarce švestek). Většina odrůd je samoopylivá, ale existují i cizosprašné.

Rybíz (Ribes spp.): Rybíz je nenáročný keř, který plodí drobné bobule červené, černé nebo bílé barvy. Je vhodný i do chladnějších oblastí. Existuje mnoho odrůd lišících se dobou zrání a velikostí plodů.

Angrešt (Ribes uva-crispa): Angrešt je další nenáročný keř s chutnými plody. Existují odrůdy s různou barvou a velikostí plodů, některé jsou odolné vůči padlí angreštovému.

Maliny (Rubus idaeus): Maliny jsou oblíbené pro své aromatické plody. Existují remontantní odrůdy, které plodí dvakrát do roka.

Ostružiny (Rubus fruticosus): Ostružiny jsou nenáročné keře s chutnými černými plody. Existují i beztrné odrůdy.

Výběr Podnože Ovocného Stromku

Podnož je spodní část roubovaného stromku, která ovlivňuje jeho růst, velikost, nástup plodnosti, odolnost vůči chorobám a přizpůsobivost k různým typům půdy. Při výběru stromku je důležité vědět, na jaké podnoži je naroubován. Pro menší zahrady jsou vhodné zákrskové podnože (např. M9 u jabloní), které omezují růst stromu a urychlují nástup plodnosti. Pro větší zahrady a méně úrodné půdy jsou vhodnější silněji rostoucí podnože (např. MM106 u jabloní). Informace o podnoži by měla být uvedena při prodeji stromku.

Kvalita Sazenice Ovocného Stromku

Při nákupu ovocného stromku je důležité zkontrolovat kvalitu sazenice. Stromek by měl mít zdravý kořenový systém, nepoškozený kmen a korunku s několika dobře vyvinutými pupeny. Vyhněte se stromkům s mechanickým poškozením, známkami chorob nebo škůdců a přesušenými kořeny. Nejlepší je nakupovat stromky od renomovaných zahradnictví nebo ovocnářských školek.

Sázení Ovocných Stromků: Krok za Krokem k Novému Životu

Správné zasazení ovocného stromku je klíčové pro jeho budoucí růst a plodnost. Ideální doba pro výsadbu je podzim (říjen až listopad) nebo jaro (březen až duben), kdy je půda dostatečně vlhká a teploty jsou mírné. Podzimní výsadba umožňuje stromku zakořenit ještě před příchodem zimy, což mu dává lepší start do jara. Jarní výsadba je vhodná pro chladnější oblasti nebo pro druhy náchylnější na mráz.

Příprava Stanoviště pro Výsadbu

Před samotnou výsadbou je třeba pečlivě připravit stanoviště. Vybereme vhodné místo s dostatkem slunce a chráněné před silnými větry. Půdu důkladně prokypříme a odstraníme plevel a kameny. Pokud je půda chudá na živiny, zapracujeme do ní kompost nebo jiné organické hnojivo. Pro každý stromek vykopeme dostatečně velkou výsadbovou jámu, která by měla být minimálně dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal stromku.

Postup Při Sázení Ovocného Stromku

Příprava sazenice: Pokud má stromek zamotané nebo poškozené kořeny, opatrně je zastřihneme ostrými zahradnickými nůžkami. Kontejnerované stromky vyjmeme z květináče a mírně narušíme kořenový bal.

Umístění stromku do jámy: Na dno výsadbové jámy můžeme dát vrstvu kompostu nebo kvalitní zeminy. Stromek umístíme do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl asi 5-10 cm nad úrovní okolního terénu. To zabrání zahnívání kůry.

Zasypání kořenů: Kořeny stromku rovnoměrně rozprostřeme a jámu postupně zasypáváme vykopanou zeminou. Zeminu lehce přitlačujeme, abychom odstranili vzduchové kapsy, ale neudusali ji příliš silně.

Zálivka po výsadbě: Po zasazení stromek důkladně zalijeme větším množstvím vody. To pomůže usadit půdu kolem kořenů.

Ochrana proti okusu zvěří a opora: Mladé stromky jsou často ohroženy okusem zvěří. Proto je vhodné je chránit pletivem nebo speciálními chráničkami. Vyšší stromky a stromky na slabších podnožích potřebují oporu v podobě kůlu nebo tyče, kterou umístíme vedle stromku a kmen k ní volně přivážeme měkkým materiálem.

Mulčování: Okolo zasazeného stromku můžeme rozprostřít vrstvu mulče (např. kůry, štěpky nebo slámy), která pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst ple

Sadba Malin

18 března, 2024 Lenka Zahradnictví

Vše, co potřebujete vědět o sadbě malin: Kompletní průvodce pro úspěšnou sklizeň

Maliny patří mezi nejoblíbenější drobné ovoce v našich zahradách. Jejich sladká a aromatická chuť je neodolatelná a navíc jsou bohaté na vitamíny a antioxidanty. Úspěšné pěstování malin začíná kvalitní sadbou a správnou péčí. V tomto obsáhlém průvodci se dozvíte vše, co potřebujete vědět o výběru vhodné sadby, přípravě půdy, samotné výsadbě, následné péči během růstu, ochraně před škůdci a chorobami a v neposlední řadě o sklizni a uchování těchto lahodných plodů.

1. Výběr vhodné sadby malin: Klíč k bohaté úrodě

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování malin je výběr kvalitní a vhodné sadby. Na trhu existuje mnoho různých odrůd malin, které se liší dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům i nároky na pěstování. Při výběru sadby je důležité zohlednit několik faktorů:

1.1. Doba zrání malin: Prodloužení sklizňového období

Podle doby zrání dělíme maliny na:

Rané odrůdy: Začínají plodit již v červnu nebo na začátku července. Mezi oblíbené rané odrůdy patří například ‚Lambada‘, ‚Glen Moy‘ nebo ‚Willamette‘. Tyto odrůdy jsou ideální pro ty, kteří si chtějí první čerstvé maliny vychutnat co nejdříve.
Středně rané odrůdy: Plodí obvykle od poloviny července do srpna. Patří sem například ‚Glen Ample‘, ‚Benefis‘ nebo ‚Tulameen‘. Tyto odrůdy často nabízejí vysoké výnosy a dobrou kvalitu plodů.
Pozdní odrůdy: Dozrávají v srpnu a září, někdy až do prvních mrazů. Mezi známé pozdní odrůdy patří například ‚Polka‘, ‚Polana‘ (remontantní) nebo ‚Octavia‘. Pozdní odrůdy prodlužují sklizňové období a umožňují sklizeň čerstvých malin i na podzim.
Remontantní odrůdy: Tyto odrůdy plodí dvakrát do roka – poprvé na loňských výhonech v létě a podruhé na letošních výhonech na podzim. Mezi oblíbené remontantní odrůdy patří již zmíněné ‚Polka‘ a ‚Polana‘, dále pak ‚Autumn Bliss‘ nebo ‚Himbo Top‘. Remontantní maliny jsou velmi výhodné, protože poskytují sklizeň po delší dobu.

Při výběru sadby je vhodné kombinovat rané, středně rané a pozdní, případně i remontantní odrůdy, abyste si mohli čerstvé maliny vychutnávat po co nejdelší dobu během vegetačního období.

1.2. Velikost a chuť plodů: Vyberte si podle svých preferencí

Odrůdy malin se liší také velikostí a chutí plodů. Některé odrůdy mají velké a pevné plody, které jsou ideální pro přímou konzumaci i zpracování, zatímco jiné mají menší, ale o to aromatičtější plody. Chuť se může lišit od sladké s jemnou kyselinkou až po výrazně aromatickou. Při výběru sadby zvažte, k jakému účelu budete maliny nejčastěji využívat a jakou chuť preferujete.

1.3. Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Minimalizace problémů s pěstováním

Odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům je dalším důležitým faktorem při výběru sadby. Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější vůči napadení houbovými chorobami, virózami nebo škůdci, což usnadňuje pěstování a snižuje potřebu chemické ochrany. Informujte se o odolnosti jednotlivých odrůd ve vašich klimatických podmínkách.

1.4. Nároky na pěstování: Zohledněte podmínky vaší zahrady

Různé odrůdy malin mohou mít různé nároky na půdu, sluneční svit a zálivku. Některé preferují slunné stanoviště a propustnou půdu bohatou na živiny, zatímco jiné snesou i mírné zastínění. Před výběrem sadby zhodnoťte podmínky ve vaší zahradě a vyberte odrůdy, kterým se bude u vás dařit nejlépe.

1.5. Typ sadby: Prostokořenné sazenice vs. kontejnerované rostliny

Sadba malin je k dispozici ve dvou hlavních formách:

Prostokořenné sazenice: Tyto sazenice se prodávají bez zemního balu, pouze s obalenými kořeny. Obvykle jsou levnější a sází se na jaře nebo na podzim v období vegetačního klidu. Je důležité, aby kořeny nebyly poškozené nebo vyschlé. Před výsadbou se doporučuje kořeny na několik hodin namočit do vody.
Kontejnerované rostliny: Tyto sazenice jsou pěstovány v květináčích nebo kontejnerech a mají vyvinutý kořenový bal. Lze je sázet prakticky po celou vegetační sezónu, pokud není půda zmrzlá nebo přemokřená. Mají lepší ujímavost než prostokořenné sazenice, ale bývají dražší.

Při nákupu sadby vždy vybírejte zdravé a silné sazenice od renomovaných prodejců nebo ze zahradnictví.

2. Příprava půdy pro sadbu malin: Základ zdravého růstu

Maliny pro svůj zdravý růst a bohatou úrodu vyžadují dobře připravenou půdu. Ideální je hlinitopísčitá půda, propustná, humózní a s dostatkem živin. Před výsadbou sadby je vhodné půdu důkladně připravit:

2.1. Odplevelení pozemku: Eliminace konkurence

Před výsadbou je nutné pozemek důkladně zbavit všech plevelů, zejména vytrvalých, jako je pýr plazivý nebo pcháč oset. Plevely konkurují malinám o živiny, vodu a světlo, a mohou také přenášet choroby a škůdce.

2.2. Prokypření půdy: Zajištění dobré drenáže a provzdušnění

Půdu je třeba hluboce prokypřit, ideálně do hloubky 30-40 cm. To zajistí dobrou drenáž a provzdušnění kořenového systému, což je nezbytné pro zdravý růst malin. Těžké jílovité půdy je vhodné vylehčit přidáním písku a kompostu.

2.3. Zlepšení struktury půdy: Přidání organické hmoty

Chudé písčité půdy je naopak vhodné obohatit o organickou hmotu, jako je kompost, zralý hnůj nebo listovka. Organická hmota zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a živiny a podporuje činnost půdních mikroorganismů.

2.4. Úprava pH půdy: Optimální kyselost pro maliny

Maliny preferují mírně kyselou půdu s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Pokud je pH vaší půdy mimo tento rozsah, je vhodné jej upravit. Příliš kyselou půdu lze vápnit a příliš zásaditou půdu lze okyselit přidáním rašeliny nebo síranu amonného. Doporučuje se provést rozbor půdy, abyste zjistili její pH a obsah živin a mohli tak provést cílené úpravy.

2.5. Základní hnojení: Dodání potřebných živin

Před samotnou výsadbou sadby je vhodné do připravené půdy zapravit základní hnojivo. Můžete použít kompost, zralý hnůj nebo komplexní minerální hnojivo pro drobné ovoce. Dávkování hnojiva by mělo odpovídat doporučení výrobce nebo výsledkům rozboru půdy.

3. Postup výsadby sadby malin: Jak správně zasadit maliník

Správný postup výsadby je klíčový pro úspěšné ujmutí a následný růst sadby malin. Optimální doba pro výsadbu prostokořenných sazenic je na jaře (březen-duben) nebo na podzim (říjen-listopad), kdy je půda dostatečně vlhká a není zmrzlá. Kontejnerované sazenice lze sázet prakticky kdykoliv během vegetační sezóny.

3.1. Rozmístění sazenic: Dodržení správných rozestupů

Při výsadbě je důležité dodržet správné rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi a řadami. Vzdálenost mezi sazenicemi v řadě by měla být 0,5-1 metr, v závislosti na odrůdě a způsobu pěstování. Vzdálenost mezi řadami by měla být 1,5-2 metry, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro růst, ošetřování a sklizeň.

3.2. Hloubka výsadby: Správné umístění kořenového krčku

Při výsadbě by měl být kořenový krček (místo, kde stonek přechází v kořeny) v úrovni povrchu půdy. Příliš hluboká výsadba může vést k hnilobě kořenového krčku, zatímco příliš mělká výsadba může způsobit vysychání kořenů.

3.3. Postup samotné výsadby: Krok za krokem

Vykopejte jamky o něco větší, než je kořenový systém sazenice.
Na dno jamky můžete přidat trochu kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy.
Prostokořenné sazenice před výsadbou na několik hodin namočte do vody.
Umístěte sazenici do jamky tak, aby kořenový krček byl v úrovni povrchu půdy.

Kořeny rovnoměrně rozprostřete.
Jamku zasypte zeminou a lehce přitlačte.
Kolem sazenice vytvořte mělkou prohlubeň pro zadržování vody.
Po výsadbě sazenici důkladně zalijte.

3.4. Zastřižení po výsadbě: Podpora rozvětvení

Po výsadbě se doporučuje nadzemní část sazenice zastřihnout na výšku přibližně 20-30 cm. To podpoří tvorbu nových výhonů od báze a zajistí bohatší rozvětvení keře.

3.5. Mulčování: Ochrana půdy a zadržování vlhkosti

Okolí vysazených sazenic je vhodné zamulčovat organickým materiálem, jako je sláma, piliny, kůra nebo listí. Mulčování pomáhá udržovat stálou vlhkost půdy, potlačuje růst plevelů, chrání kořeny před extrémními teplotami a postupně se rozkládá, čímž obohacuje půdu o živiny.

4. Péče o maliny během růstu: Zajištění optimálních podmínek

Po úspěšné výsadbě vyžadují maliny pravidelnou a správnou péči, aby se jim dobře dařilo a bohatě plodily. Mezi základní úkony péče patří zálivka, hnojení, řez, vyvazování a ochrana před škůdci a chorobami.

4.1. Zálivka: Důležitá zejména v období sucha a zrání plodů

Maliny potřebují dostatek vláhy, zejména v období sucha, kvetení a zrání plodů. Půda by měla být rovnoměrně vlhká, ale ne přemokřená. Zálivku provádějte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které může vést k rozvoji houbových chorob. Množství vody přizpůsobte aktuálnímu počasí a vlhkosti půdy.

4.2. Hnojení: Pravidelné dodávání živin pro bohatou úrodu

Maliny pro svůj růst a plodnost potřebují dostatek živin. V prvním roce po výsadbě obvykle postačí živiny dodané při přípravě půdy. V dalších letech je vhodné maliny pravidelně přihnojovat. Na jaře, před začátkem vegetace, můžete použít dusíkatá hnojiva pro podporu růstu nových výhonů. V období kvetení a zrání plodů jsou důležitá hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, která podporují tvorbu květů a vývoj plodů. Na podzim, po sklizni, můžete použít hnojiva s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu a draslíku pro vyzrávání pletiv a lepší přezimování. Vhodné je také pravidelné zapravování kompostu nebo zralého hnoje kolem keřů.

4.3. Řez malin: Důležitý pro udržení vitality a plodnosti

Řez malin je nezbytný pro udržení jejich vitality, prosvětlení keřů, podporu plodnosti a prevenci chorob a škůdců. Způsob řezu se liší podle toho, zda se jedná o jednorázově plodící nebo remontantní odrůdy.

4.3.1. Řez jednorázově plodících malin: Odstranění odplozených výhonů

Jednorázově plodící maliny plodí na dvouletých výhonech. Po

Rajcata Druhy

6 září, 2023 Lenka Zahradnictví

Rajčata: Encyklopedie Druhů, Tajemství Pěstování a Kulinářské Inspirace

Úvod do Fascinujícího Světa Rajčat

Rajče, vědecky známé jako Solanum lycopersicum, je jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin na světě. Jeho šťavnaté plody s charakteristickou chutí a vůní si získaly srdce kuchařů i zahrádkářů po celém světě. Původem z Jižní Ameriky, konkrétně z oblasti And, se rajče postupně rozšířilo do celého světa a dnes existuje nespočet jeho odrůd, které se liší barvou, tvarem, velikostí, chutí i způsobem pěstování. Tento obsáhlý průvodce vás provede fascinujícím světem rajčat, od jejich bohaté historie a botanické charakteristiky, přes detailní přehled nejrůznějších druhů a odrůd, až po praktické rady pro úspěšné pěstování a inspirativní tipy pro jejich využití v kuchyni.

Historie Rajčat: Cesta Kulinářským Světem

Historie rajčat je plná zajímavých zvratů a překvapení. Původní divoké formy rajčat rostly v Jižní Americe, kde je domorodé kultury využívaly již po staletí. První zmínky o pěstování rajčat pocházejí z oblasti dnešního Peru a Ekvádoru. Do Evropy se rajčata dostala až v 16. století s návratem španělských conquistadorů. Zpočátku byla v Evropě pěstována spíše jako okrasná rostlina a panovaly obavy z její možné jedovatosti. Postupně se však lidé odvážili ochutnat její plody a zjistili jejich vynikající chuť. V 18. a 19. století se rajčata stala nedílnou součástí evropské kuchyně, zejména v Itálii a Francii. Dnes jsou rajčata jednou z nejpěstovanějších a nejobchodovanějších zemědělských plodin na světě, a to díky jejich všestrannému využití a výborné chuti.

Botanická Charakteristika Rajčete (Solanum lycopersicum)

Rajče patří do čeledi lilkovitých (Solanaceae), stejně jako brambory, papriky a lilky. Jedná se o jednoletou nebo vytrvalou bylinu, která v našich klimatických podmínkách obvykle roste jako jednoletka. Rostlina rajčete má bohatě větvenou lodyhu, která může být vzpřímená nebo poléhavá, v závislosti na odrůdě. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s pilovitými okraji a charakteristickou aromatickou vůní. Květy rajčete jsou drobné, žluté barvy, uspořádané v květenstvích. Plodem je bobule, která může mít v závislosti na odrůdě různé barvy (červená, žlutá, oranžová, zelená, fialová, černá), tvary (kulaté, oválné, hruškovité, podlouhlé) a velikosti (od drobných cherry rajčátek po velké masité plody). Semena rajčete jsou drobná, plochá a světle hnědá.

Klasifikace Druhů a Odrůd Rajčat: Pestrá Paleta Chutí a Vzhledů

Svět rajčat je neuvěřitelně rozmanitý a nabízí nepřeberné množství druhů a odrůd, které uspokojí i ty nejnáročnější pěstitele a gurmány. Klasifikace rajčat může být provedena podle různých kritérií, jako je způsob růstu, velikost plodů, barva, tvar, chuť, doba zrání a odolnost vůči chorobám a škůdcům.

Podle Způsobu Růstu: Tyčková vs. Keříčková Rajčata

Tyčková rajčata (determinantní): Tyto odrůdy rostou do značné výšky a vyžadují oporu (tyče, sítě). Plody dozrávají postupně po celou sezónu. Jsou vhodné pro pěstování ve skleníku i na záhonech. Mezi oblíbené tyčkové odrůdy patří například ‚Tornado‘, ‚Matina‘, ‚Start S‘ a mnoho dalších.
Keříčková rajčata (indeterminantní): Tyto odrůdy mají omezený růst a vytvářejí kompaktní keříky. Obvykle plodí najednou nebo v krátkém časovém období. Jsou vhodné pro pěstování na záhonech i v nádobách. Mezi známé keříčkové odrůdy patří například ‚Pollicino‘, ‚Stupické rané‘ a ‚Venus‘.
Polokeříčková rajčata (semi-determinantní): Představují přechod mezi tyčkovými a keříčkovými odrůdami. Rostou do určité výšky, ale nevyžadují tak pevnou oporu jako tyčková rajčata. Plodí po delší dobu než keříčková rajčata.

Podle Velikosti Plodů: Od Miniaturních Cherry po Obří Beefsteaky

Cherry rajčata: Drobné plody o průměru 1-3 cm, často velmi sladké a aromatické. Ideální do salátů, jako svačina nebo na zdobení pokrmů. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Sweet Million‘, ‚Sungold‘ a ‚Black Cherry‘.
Koktejlová rajčata: Středně velké plody, větší než cherry rajčata, ale menší než běžná stolní rajčata. Vyznačují se vyváženou chutí. Příkladem je odrůda ‚Romello‘.
Stolní rajčata: Běžné velikosti plodů, vhodné pro přímou konzumaci, do salátů i na vaření. Patří sem například odrůdy ‚Tornado‘, ‚Start S‘ a ‚Pavlína‘.
Býčí srdce (Beefsteak): Velké, masité plody s bohatou chutí, často s nepravidelným tvarem. Vynikající na sendviče a hamburgery. Mezi známé odrůdy patří ‚Costoluto Genovese‘, ‚Marmande‘ a ‚Oxheart‘.
Datlová rajčata: Podlouhlé plody připomínající datle, obvykle sladké a šťavnaté. Vhodné do salátů i na sušení. Příkladem je odrůda ‚Datterino‘.

Podle Barvy Plodů: Duha na Vašem Záhoně

Červená rajčata: Nejběžnější barva rajčat, charakteristická sladkokyselou chutí.
Žlutá a oranžová rajčata: Obvykle méně kyselá než červená, často s ovocnou chutí.

Zelená rajčata: Mohou být nezralá červená rajčata nebo speciální odrůdy, které zůstávají zelené i v zralosti a mají specifickou chuť.
Fialová a černá rajčata: Obsahují vyšší množství antioxidantů a mají bohatou, komplexní chuť.
Bílá rajčata: Vzácnější odrůdy s jemnou, sladkou chutí.

Podle Tvaru Plodů: Nejen Kulaté Krásky

Kulatá rajčata: Klasický tvar, nejběžnější u stolních odrůd.
Oválná rajčata: Často masitější a s menším množstvím semen, ideální na omáčky a protlaky (např. odrůdy typu San Marzano).
Hruškovitá rajčata: Zajímavý tvar, často sladká a šťavnatá.
Žebrovaná rajčata: Plody s výraznými žebry, dekorativní a s bohatou chutí (např. Costoluto Genovese).

Speciální Druhy a Odrůdy Rajčat: Pro Zvláštní Příležitosti

Dětská rajčata: Velmi rané odrůdy s malými plody, vhodné pro pěstování v chladnějších oblastech.

Bezkolíková rajčata: Kompaktní odrůdy, které nevyžadují vyštipování bočních výhonů.
Odrůdy odolné vůči chorobám a škůdcům: Šlechtěné pro vyšší odolnost vůči běžným problémům při pěstování rajčat.
Dědičné odrůdy (Heirloom): Staré odrůdy, které se pěstují po generace a často se vyznačují výjimečnou chutí a rozmanitostí tvarů a barev.

Výběr správné odrůdy rajčat závisí na mnoha faktorech, včetně klimatických podmínek, dostupného prostoru, preferovaného způsobu využití plodů a osobních preferencí pěstitele. Experimentování s různými druhy a odrůdami může přinést mnoho radosti a obohatit vaši zahradu i kuchyni.

Pěstování Rajčat Krok za Krokem: Cesta k Bohaté Úrodě

Úspěšné pěstování rajčat vyžaduje dodržování několika základních principů a věnování pozornosti potřebám rostlin v průběhu jejich růstu a vývoje. Následující kroky vás provedou celým procesem pěstování rajčat, od výsevu semen až po sklizeň zralých plodů.

1. Výsev Semen: Začátek Pěstebního Cyklu

Předpěstování sazenic rajčat je běžnou praxí, zejména v oblastech s kratším vegetačním obdobím. Semena se vysévají obvykle 6-8 týdnů před posledními jarními mrazíky.

Výběr kvalitních semen: Použijte čerstvá a kvalitní semena od renomovaných dodavatelů.
Příprava výsevního substrátu: Zvolte lehký a propustný substrát určený pro výsev.
Výsev do sadbovačů nebo truhlíků: Semena vysévejte do hloubky přibližně 0,5-1 cm a udržujte vlhký substrát.
Zajištění optimálních podmínek pro klíčení: Teplota by se měla pohybovat mezi 20-25 °C. Zajistěte dostatek světla po vyklíčení.
Přepikování sazenic: Jakmile mají sazenice 2-3 pravé lístky, přepíchněte je do samostatných květináčů.

2. Příprava Půdy a Stanoviště: Základ Zdravého Růstu

Rajčata vyžadují slunné a teplé stanoviště s dobře propustnou a živinami bohatou půdou.

Výběr slunného místa: Rajčata potřebují alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně.
Příprava půdy: Půdu zryjte a zapravte do ní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Můžete také použít speciální hnojiva pro rajčata.
Úprava pH půdy: Optimální pH pro rajčata je mezi 6,0 a 7,0. V případě potřeby upravte pH pomocí vápna (pro kyselou půdu) nebo síry (pro alkalickou půdu).
Vytvoření záhonů: Vytvořte vyvýšené záhony pro lepší odvodnění.

3. Výsadba Sazenic: Přesun na Konečné Stanoviště

Sazenice rajčat se vysazují na venkovní stanoviště až po odeznění posledních jarních mrazíků, kdy je půda prohřátá.

Termín výsadby: Obvykle v polovině května, v závislosti na klimatických podmínkách.
Postup výsadby: Vykopejte jamky o něco větší, než je kořenový bal sazenice. Sazenice vyjměte z květináčů a umístěte je do jamek tak, aby vrchní část kořenového balu byla mírně pod úrovní okolní půdy.
Vzdálenost mezi rostlinami: Dodržujte doporučenou vzdálenost mezi rostlinami (obvykle 60-90 cm mezi rostlinami a 90-120 cm mezi řádky), aby měly dostatek prostoru pro růst a cirkulaci vzduchu.

Zálivka po výsadbě: Po výsadbě sazenice důkladně zalijte.
Opora pro tyčková rajčata: Ihned po výsadbě zajistěte oporu pro tyčková rajčata (tyče, sítě).

4. Péče o Rostliny Během Vegetace: Klíč k Zdraví a Úrodě

Pravidelná péče je nezbytná pro zajištění zdravého růstu a bohaté úrody rajčat.

Zálivka: Rajčata potřebují pravidelnou a dostatečnou zálivku, zejména v období sucha a během tvorby plodů. Zalévejte ke kořenům, abyste minimalizovali riziko houbových chorob.
Hnojení: Během vegetace

Prodej Ovocnych Stromu

10 srpna, 2023 Lenka Zahradnictví

Prodej ovocných stromů: Kompletní průvodce pro vaši bohatou úrodu

Proč si vybrat vlastní ovocné stromy?

Vlastní ovocné stromy na zahradě představují nejen zdroj čerstvého a chutného ovoce, které si sami vypěstujete bez zbytečné chemie, ale také přinášejí estetickou hodnotu a radost z pozorování růstu a plodnosti. Pěstování vlastního ovoce je návratem k přírodě a udržitelný způsob, jak obohatit svůj jídelníček a zároveň přispět k zelenějšímu prostředí. Navíc, čerstvě utržené ovoce má nesrovnatelně lepší chuť a vůni než to, které urazilo dlouhou cestu z velkopěstíren. Investice do kvalitních ovocných stromků se vám tak brzy vrátí v podobě bohaté úrody a zdravých plodů pro vás a vaši rodinu.

Jak vybrat správné ovocné stromy pro vaši zahradu?

Výběr správných ovocných stromů je klíčový pro úspěšné pěstování a bohatou úrodu. Je třeba zvážit několik faktorů, které ovlivní, zda se stromům bude ve vaší zahradě dařit a zda budete sklízet kýžené plody. Mezi nejdůležitější aspekty patří klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy, dostatek slunečního světla, velikost vaší zahrady a vaše osobní preference ohledně druhu a odrůdy ovoce.

Klimatické podmínky a mrazuvzdornost

Česká republika má poměrně proměnlivé klima, a proto je důležité vybírat odrůdy ovocných stromů, které jsou mrazuvzdorné a přizpůsobené podmínkám vaší lokality. Některé odrůdy jsou lépe snášejí chladnější zimy a pozdní jarní mrazíky, zatímco jiné preferují teplejší oblasti. Informujte se u prodejce nebo v odborné literatuře o vhodnosti dané odrůdy pro vaši oblast. Zohledněte také nadmořskou výšku a průměrné roční srážky.

Typ půdy a její příprava

Ovocné stromy mají různé nároky na typ půdy. Většina preferuje hlinitopísčité půdy s dobrou propustností a dostatkem živin. Před výsadbou je vhodné provést rozbor půdy, abyste zjistili její pH a obsah živin. V případě nevhodné půdy je možné ji vylepšit přidáním kompostu, rašeliny nebo písku. Důležitá je také drenáž, aby nedocházelo k zamokření kořenů.

Dostatek slunečního světla

Většina ovocných stromů potřebuje pro svůj růst a плодоношение alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. Vyberte proto pro výsadbu takové místo na zahradě, které je dobře osluněné po většinu dne a není zastíněno budovami nebo vysokými stromy.

Velikost zahrady a výběr podnože

Velikost vaší zahrady hraje významnou roli při výběru ovocných stromů. Pro menší zahrady jsou vhodné zakrslé nebo polozakrslé formy stromů, které dorůstají menších rozměrů a zabírají méně místa. Velikost stromu je ovlivněna také podnoží, na které je roubován. Existují různé typy podnoží, které ovlivňují růst, плодоношение a odolnost stromu. Informujte se u prodejce o vlastnostech jednotlivých podnoží.

Osobní preference a výběr odrůdy

V neposlední řadě zvažte své osobní preference ohledně druhu a odrůdy ovoce. Máte rádi sladká jablka, kyselé třešně nebo šťavnaté hrušky? Existuje mnoho různých odrůd každého druhu ovoce, které se liší chutí, dobou zrání, velikostí plodů a odolností vůči chorobám a škůdcům. Prodloužit dobu sklizně si můžete výběrem raných, středně raných a pozdních odrůd.

Nejoblíbenější druhy ovocných stromů pro českou zahradu

V České republice se tradičně pěstuje mnoho druhů ovocných stromů, které se dobře adaptovaly na místní klimatické podmínky. Mezi nejoblíbenější patří:

Jabloně (Malus domestica)

Jabloně jsou jedním z nejrozšířenějších ovocných stromů. Existuje nepřeberné množství odrůd, které se liší chutí, barvou, velikostí plodů, dobou zrání a odolností vůči chorobám. Mezi oblíbené odrůdy patří například ‚Golden Delicious‘, ‚Jonagold‘, ‚Gala‘, ‚Braeburn‘, ‚Idared‘, ‚Šampion‘ a mnoho dalších. Při výběru jabloně zvažte, zda preferujete letní, podzimní nebo zimní odrůdy a zda potřebujete opylovače pro dobrou úrodu.

Hrušně (Pyrus communis)

Hrušně jsou další oblíbené ovocné stromy s lahodnými a šťavnatými plody. Podobně jako u jabloní existuje mnoho různých odrůd, které se liší chutí, tvarem plodů a dobou zrání. Mezi známé odrůdy patří ‚Williams‘, ‚Konference‘, ‚Boscova lahvice‘, ‚Dicolor‘ a ‚Lucasova‘. Některé odrůdy hrušní potřebují pro opylení jinou odrůdu.

Třešně (Prunus avium)

Třešně jsou oblíbené pro své sladké a šťavnaté plody, které jsou ideální pro přímou konzumaci i zpracování. Dělí se na srdcovky (měkčí dužina) a chrupky (tužší dužina). Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Burlat‘, ‚Kordia‘, ‚Regina‘, ‚Sylvana‘ a ‚Napoleonova‘. Při výběru třešně zvažte dobu zrání a potřebu opylovače.

Višně (Prunus cerasus)

Višně jsou kyselejší než třešně a jsou vhodné zejména pro zpracování, jako jsou kompoty, džemy a koláče. Existuje mnoho odrůd, které se liší kyselostí, velikostí plodů a dobou zrání. Mezi známé odrůdy patří ‚Morellenfeuer‘, ‚Érdi bőtermő‘ a ‚Fanal‘. Většina višní je samosprašná.

Slivoně (Prunus domestica)

Slivoně jsou v České republice velmi rozšířené a poskytují chutné plody pro přímou konzumaci i zpracování, zejména pro výrobu povidel a slivovice. Existuje mnoho různých odrůd, které se liší tvarem, barvou a chutí plodů. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Čačanská lepotica‘, ‚Stanley‘, ‚Toptaste‘ a ‚Jojo‘. Většina slivoní je samosprašná.

Meruňky (Prunus armeniaca)

Meruňky jsou teplomilné ovocné stromy s lahodnými, oranžovými plody. V České republice se jim nejlépe daří v teplejších oblastech s dostatkem slunce. Existuje mnoho odrůd, které se liší dobou zrání a chutí plodů. Mezi známé odrůdy patří ‚Velkopavlovická‘, ‚Lednická‘, ‚Aurora‘ a ‚Harcot‘. Při výběru meruňky zvažte mrazuvzdornost a vhodnost pro vaši oblast.

Broskvoně (Prunus persica)

Broskvoně jsou podobně jako meruňky teplomilné a vyžadují slunné a chráněné stanoviště. Jejich sladké a šťavnaté plody jsou velmi oblíbené. Existují různé odrůdy, které se liší barvou dužiny (bílá, žlutá), chutí a dobou zrání. Mezi známé odrůdy patří ‚Redhaven‘, ‚Fairhaven‘ a ‚Suncrest‘. V chladnějších oblastech je vhodné vybírat mrazuvzdornější odrůdy.

Další méně obvyklé ovocné stromy

Kromě výše uvedených druhů existuje i mnoho dalších méně obvyklých ovocných stromů, které mohou obohatit vaši zahradu, jako jsou třešňovišně (kříženci třešní a višní), mišpule, kdouloně, morušovníky a různé druhy ořešáků a lísek.

Kde nakupovat kvalitní ovocné stromky?

Při nákupu ovocných stromků je důležité vybrat si renomovaného prodejce, který nabízí zdravé a kvalitní sazenice s dobře vyvinutým kořenovým systémem a bez známek chorob a škůdců. Můžete si vybrat z několika možností:

Specializované zahradnictví a školky

Specializovaná zahradnictví a ovocné školky jsou ideálním místem pro nákup ovocných stromků. Nabízejí široký sortiment odrůd, odborné poradenství a často i možnost prohlédnout si pěstované stromy. Personál vám poradí s výběrem vhodné odrůdy pro vaši lokalitu a poskytne informace o pěstování a péči.

Internetové obchody se sazenicemi

V posledních letech se stává stále populárnější nákup sazenic přes internet. Mnoho renomovaných zahradnictví a školek má své internetové obchody, kde si můžete pohodlně vybrat z široké nabídky a nechat si sazenice doručit až domů. Při nákupu online si pečlivě prohlédněte popis sazenice, recenze obchodu a podmínky doručení a reklamace.

Trhy a výstavy

Občas se konají různé zahradnické trhy a výstavy, kde můžete zakoupit ovocné stromky přímo od pěstitelů. Zde máte možnost si sazenice prohlédnout a získat cenné rady přímo od odborníků.

Na co si dát pozor při nákupu?

Zdravý vzhled sazenice: Stromek by měl být vitální, bez viditelných poškození, chorob nebo škůdců. Kůra by měla být hladká a nepoškozená.
Dobře vyvinutý kořenový systém: Kořeny by měly být husté, vláknité a vlhké. Vyhněte se sazenicím s přesušenými nebo poškozenými kořeny.
Označení odrůdy a podnože: Každá sazenice by měla být řádně označena názvem odrůdy a podnože. Informujte se o vlastnostech podnože, které ovlivňují růst a плодоношение.

Ověřený prodejce: Nakupujte pouze u renomovaných prodejců, kteří garantují kvalitu svých sazenic.
Certifikace: Někteří prodejci nabízejí certifikované sazenice, které prošly kontrolou a splňují určité standardy kvality.

Kdy a jak správně vysadit ovocné stromky?

Správné načasování a postup výsadby jsou klíčové pro úspěšné ujmutí se a růst ovocných stromků. Nejvhodnější období pro výsadbu je podzim (říjen až listopad), kdy je půda ještě teplá a vlhká, což podporuje tvorbu nových kořenů. Druhou vhodnou dobou je jaro (březen až duben), po odeznění mrazů.

Postup výsadby krok za krokem:

Příprava výsadbové jámy: Vykopejte dostatečně velkou výsadbovou jámu, obvykle dvakrát širší a hlubší, než je kořenový bal sazenice. Na dno jámy můžete přidat kompost nebo kvalitní zahradnický substrát.
Příprava sazenice: Pokud má sazenice zamotané nebo poškozené kořeny, opatrně je zastřihněte ostrými nůžkami. Kontejnerované sazenice vyjměte z květináče a lehce narušte kořenový bal.
Umístění sazenice do jámy: Umístěte sazenici do středu jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl v úrovni okolního terénu nebo mírně nad ním. Nikdy nesázejte stromek příliš hluboko!
Zasypání kořenů: Kořeny zasypte kvalitní zeminou, kterou jste vykopali, smíchanou s kompostem nebo substrátem. Zeminu postupně udusávejte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zálivka: Po výsadbě stromek důkladně zalijte velkým množstvím vody.
Opěrný kůl: U mladých stromků je vhodné instalovat opěrný kůl, který zajistí stabilitu a ochrání kmen před poškozením větrem. Kmen ke kůlu přivažte měkkým materiálem, aby nedošlo k odření.
Ochr