odrůdy patří například – Zahradní plastové

Spenat Vysadba

17 prosince, 2024 Lenka Zahradnictví

Spenát Výsadba: Průvodce Krok za Krokem pro Bohatou a Zdravou Úrodu

Špenát (Spinacia oleracea) je listová zelenina ceněná pro svou nutriční hodnotu a všestranné využití v kuchyni. Jeho pěstování je poměrně snadné a při dodržení několika základních pravidel se můžete těšit z bohaté úrody chutných a zdravých listů po značnou část roku. Tento obsáhlý průvodce vás provede všemi aspekty výsadby špenátu, od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy až po sklizeň a ochranu před škůdci a chorobami. Naším cílem je poskytnout vám tak detailní informace, abyste dosáhli optimálních výsledků a vaše zahrada se pyšnila zdravým a bujným špenátem.

Výběr Vhodné Odrůdy Špenátu pro Vaši Zahradu

Před samotnou výsadbou špenátu je klíčové vybrat odrůdu, která nejlépe vyhovuje vašim klimatickým podmínkám, typu půdy a preferovanému období sklizně. Existuje mnoho různých odrůd špenátu, které se liší svými vlastnostmi, jako je odolnost vůči vybíhání do květu, rychlost růstu, tvar a velikost listů, chuť a odolnost vůči chorobám. Pro úspěšné pěstování je důležité zvážit tyto faktory a vybrat odrůdu, která bude ve vaší zahradě prosperovat.

Jarní Odrůdy Špenátu: Rychlý Růst a Brzká Sklizeň

Jarní odrůdy špenátu jsou charakteristické svým rychlým růstem a brzkou sklizní. Obvykle jsou méně náchylné k vybíhání do květu při nižších teplotách a delších dnech na jaře. Mezi oblíbené jarní odrůdy patří například ‚Matador‘, ‚Monores‘ a ‚Butterflay‘. Tyto odrůdy poskytují chutné a jemné listy již několik týdnů po výsadbě. Je však důležité je vysít co nejdříve na jaře, jakmile to půdní podmínky dovolí, aby se předešlo problémům s vysokými teplotami, které mohou urychlit vybíhání do květu.

Letní Odrůdy Špenátu: Odolnost Vůči Vyšším Teplotám

Letní odrůdy špenátu jsou speciálně vyšlechtěny tak, aby lépe snášely vyšší teploty a delší dny, které mohou u jiných odrůd způsobovat rychlé vybíhání do květu a zhoršení kvality listů. Mezi známé letní odrůdy patří například ‚Bloomsdale Long Standing‘ a ‚New Zealand Spinach‘ (i když botanicky nejde o pravý špenát, ale o Tetragona tetragonioides, je často pěstován jako letní náhrada špenátu). Tyto odrůdy jsou obvykle odolnější a poskytují sklizeň i v teplejších měsících. Je však důležité zajistit jim dostatečnou zálivku a případně i stín v nejparnějších částech dne.

Podzimní Odrůdy Špenátu: Sklizeň Před Zimou i Během Mírné Zimy

Podzimní odrůdy špenátu jsou ideální pro výsadbu koncem léta nebo začátkem podzimu. Tyto odrůdy obvykle dobře snášejí nižší teploty a mohou poskytovat sklizeň až do příchodu silných mrazů, a v mírných zimách dokonce i během zimy. Mezi doporučované podzimní odrůdy patří například ‚Winter Giant‘ a ‚Tyee‘. Při podzimní výsadbě je důležité zajistit, aby rostliny měly dostatek času na zakořenění a vytvoření dostatečné listové hmoty před příchodem zimy. Mulčování může pomoci chránit kořeny před promrzáním.

Speciální Odrůdy Špenátu: Pro Náročné Pěstitele a Specifické Podmínky

Kromě základních jarních, letních a podzimních odrůd existují i speciální odrůdy špenátu, které nabízejí určité výhody. Některé odrůdy jsou například odolnější vůči specifickým chorobám nebo škůdcům, jiné mají neobvyklý tvar nebo barvu listů (například savoyský špenát s kadeřavými listy). Pro organické pěstování jsou k dispozici odrůdy, které jsou přirozeně odolnější a lépe se adaptují na pěstování bez chemických hnojiv a pesticidů. Při výběru speciální odrůdy je důležité zvážit vaše specifické potřeby a podmínky ve vaší zahradě.

Příprava Půdy pro Úspěšnou Výsadbu Špenátu

Špenát preferuje humózní, dobře propustnou půdu s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,5-7,5). Před výsadbou je důležité půdu důkladně připravit, aby se zajistil optimální růst a vývoj rostlin. Správná příprava půdy zahrnuje její prokypření, odstranění plevelů a obohacení o živiny.

Kypření Půdy: Zajištění Dobré Propustnosti Vody a Vzduchu

Před výsadbou špenátu je nezbytné půdu důkladně prokypřit. Kypřením se zlepšuje struktura půdy, což usnadňuje pronikání kořenů do hloubky, zlepšuje se cirkulace vzduchu a vody v půdě a podporuje se činnost půdních mikroorganismů. Pro kypření můžete použít rýče, motyky nebo zahradní kultivátory. Těžké jílovité půdy je vhodné obohatit o písek nebo kompost, aby se zlepšila jejich propustnost. Naopak písčité půdy je vhodné obohatit o organickou hmotu, která zadržuje vlhkost a živiny.

Odstranění Plevelů: Prevence Konkurence o Živiny a Světlo

Plevely mohou s mladými rostlinami špenátu konkurovat o živiny, vodu a světlo, což může negativně ovlivnit jejich růst a výnos. Před výsadbou je proto důležité pečlivě odstranit všechny plevely z vybraného záhonu. Můžete je vytrhat ručně nebo použít vhodné zahradní nářadí. Důležité je odstranit i kořeny plevelů, aby se zabránilo jejich opětovnému růstu. Po výsadbě je vhodné pravidelně kontrolovat záhon a odstraňovat nově se objevující plevely.

Obohacení Půdy o Živiny: Základ pro Zdravý Růst Špenátu

Špenát pro svůj rychlý růst potřebuje dostatek živin. Před výsadbou je proto vhodné půdu obohatit o kompost nebo dobře uleželý hnůj. Tyto organické materiály dodají půdě potřebné živiny, zlepší její strukturu a zadržování vody. Pokud nemáte k dispozici organická hnojiva, můžete použít i minerální hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu a draslíku, která podpoří růst kořenů a listů. Důležité je dodržovat doporučené dávkování hnojiv, abyste předešli přehnojení, které může rostlinám škodit.

Úprava pH Půdy: Zajištění Optimálního Prostředí pro Růst

Špenát preferuje půdu s pH v rozmezí 6,5-7,5. Pokud je pH vaší půdy příliš kyselé (pod 6,5), můžete ho upravit přidáním vápna. Pokud je pH příliš zásadité (nad 7,5), můžete ho snížit přidáním síry nebo rašeliny. Před úpravou pH je vhodné provést test půdy, abyste zjistili její aktuální pH a mohli tak správně dávkovat potřebné materiály. Úprava pH by měla být provedena s předstihem před výsadbou, aby se pH půdy stabilizovalo.

Správné Setí Semen Špenátu: Klíč k Úspěšné Výsadbě

Semena špenátu se obvykle vysévají přímo do připravené půdy. Termín setí závisí na zvolené odrůdě a klimatických podmínkách. Pro jarní sklizeň se špenát vysévá brzy na jaře, jakmile to půda dovolí. Pro letní sklizeň se vysévají odrůdy odolné vůči vyšším teplotám na jaře nebo začátkem léta. Pro podzimní sklizeň se semena vysévají koncem léta nebo začátkem podzimu.

Termíny Setí: Kdy Vysévat Špenát pro Optimální Sklizeň

Optimální termín setí špenátu závisí na vašich klimatických podmínkách a požadované době sklizně. Pro jarní sklizeň se doporučuje vysévat semena co nejdříve na jaře, obvykle od března do května, jakmile půda rozmrzne a je dostatečně suchá. Pro podzimní sklizeň je ideální období od srpna do září. V oblastech s mírnými zimami je možné vysévat některé odrůdy i na podzim pro sklizeň během zimy nebo brzy na jaře. Při plánování termínu setí je důležité zohlednit průměrné teploty a délku dne, protože vysoké teploty a dlouhé dny mohou urychlit vybíhání špenátu do květu.

Hloubka a Vzdálenost Setí: Zajištění Dostatečného Prostoru pro Růst

Semena špenátu se obvykle vysévají do hloubky 1-2 cm. Vzdálenost mezi řádky by měla být přibližně 20-30 cm a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v řádku 5-10 cm. Dodržení správné hloubky a vzdálenosti setí zajistí, že rostliny budou mít dostatek prostoru pro růst a vývoj, a zároveň se sníží konkurence o živiny a světlo. Po zasetí semena jemně zahrňte zeminou a zalijte.

Postup Setí: Krok za Krokem k Úspěšné Výsadbě

Připravte půdu prokypřením, odstraněním plevelů a obohacením o kompost nebo jiné hnojivo.
Vytvořte v půdě řádky o hloubce 1-2 cm s rozestupem 20-30 cm.
Do řádků vysévejte semena špenátu s rozestupem 5-10 cm.
Semena jemně zahrňte zeminou.
Záhon s čerstvě zasetými semeny opatrně zalijte jemným proudem vody, aby nedošlo k vyplavení semen.

Udržujte půdu vlhkou až do vzejití semen, což obvykle trvá 7-14 dní v závislosti na teplotě a vlhkosti.

Předklíčení Semen: Urychlení Vzejití a Zlepšení Úspěšnosti Výsadby

Předklíčení semen špenátu může urychlit jejich vzejití a zlepšit úspěšnost výsadby, zejména při chladnějším počasí. Semena můžete předklíčit tak, že je na několik hodin namočíte do vlažné vody a poté je umístíte mezi vlhké papírové utěrky nebo vatu. Udržujte je na teplém místě, dokud se neobjeví malé klíčky. Naklíčená semena pak opatrně vysaďte do připravené půdy.

Péče o Vysazený Špenát: Zajištění Optimálních Podmínek pro Růst

Po vzejití semen vyžaduje špenát pravidelnou péči, která zahrnuje zálivku, pletí, hnojení a ochranu před škůdci a chorobami. Správná péče je klíčová pro dosažení bohaté a zdravé úrody.

Zálivka: Udržování Optimální Vlhkosti Půdy

Špenát potřebuje pravidelnou a dostatečnou zálivku, zejména v období sucha a během horkých letních měsíců. Nedostatek vláhy může způsobit zpomalení růstu, zhořknutí listů a předčasné vybíhání do květu. Naopak přemokření půdy může vést k hnilobě kořenů a vzniku houbových chorob. Zalévejte špenát pravidelně, ideálně ráno nebo večer, a to přímo ke kořenům, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů. Množství zálivky přizpůsobte aktuálním klimatickým podmínkám a vlhkosti půdy. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená.

Pletí: Odstraňování Konkurenčních Plevelů

Plevely mohou s rostlinami špenátu účinně konkurovat o živiny, vodu a světlo, a proto je důležité je pravidelně odstraňovat. Plevelení by mělo být prováděno ručně nebo pomocí malých zahradních nástrojů. Dbejte na to, abyste odstranili i kořeny plevelů, aby se zabránilo jejich opětovnému růstu. Pravidelné pletí zajistí, že špenát bude mít dostatek prostoru a živin pro svůj růst a vývoj.

Hnojení: Dodání Potřebných Živin Během Růstu

Merunka Pestovani

19 dubna, 2023 Lenka Zahradnictví

Meruňka pěstování: Detailní návod krok za krokem k úspěšné sklizni

Vítejte v našem obsáhlém průvodci věnovaném pěstování meruněk. Meruňky, tyto lahodné a šťavnaté plody, jsou oblíbenou součástí našich zahrad a kuchyní. Ačkoli se může zdát pěstování meruněk náročné, s naším podrobným návodem krok za krokem zvládnete vypěstovat bohatou úrodu i vy. Projdeme si společně všechny aspekty pěstování, od výběru vhodné odrůdy a stanoviště, přes správnou výsadbu a péči během roku, až po účinnou ochranu před chorobami a škůdci. Naším cílem je poskytnout vám komplexní informace, které vám pomohou dosáhnout maximální možné úrody kvalitních meruněk.

1. Výběr ideální odrůdy meruňky pro vaši zahradu

Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování meruněk je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Existuje široká škála odrůd meruněk, které se liší svou odolností vůči mrazu, chorobám, dobou zrání, velikostí a chutí plodů, a také nároky na pěstování. Při výběru je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě a vaše osobní preference ohledně chuti a využití plodů.

1.1. Mrazuvzdorné odrůdy meruněk pro chladnější oblasti

Pro oblasti s chladnějším klimatem a rizikem pozdních jarních mrazíků je nezbytné vybírat mrazuvzdorné odrůdy. Tyto odrůdy jsou šlechtěny tak, aby lépe snášely nízké teploty a minimalizovalo se tak riziko poškození květů a mladých plodů mrazem. Mezi osvědčené mrazuvzdorné odrůdy patří například Velkopavlovická, která je známá svou vysokou plodností a kvalitními plody, Lednická, která je raná a odolná vůči mrazu, nebo Bergeron, která se vyznačuje pozdní dobou zrání a dobrou odolností vůči mrazu. Dalšími vhodnými odrůdami pro chladnější podmínky jsou například Harcot, Harlayne a Goldrich. Při výběru mrazuvzdorné odrůdy je vždy dobré konzultovat s místními zahradníky nebo prodejci ovocných stromků, kteří mají nejlepší znalosti o vhodnosti jednotlivých odrůd pro danou lokalitu.

1.2. Rané odrůdy meruněk pro rychlou sklizeň

Pokud toužíte po co nejranější sklizni sladkých meruněk, měli byste se zaměřit na rané odrůdy. Tyto odrůdy dozrávají již v červnu nebo začátkem července, a tak vám umožní vychutnat si čerstvé meruňky jako jedni z prvních. Mezi oblíbené rané odrůdy patří například Leskora, která má velké a chutné plody, Aurora, která je velmi raná a plodná, nebo Spring Blush, která se vyznačuje atraktivním vzhledem plodů. Rané odrůdy jsou ideální pro ty, kteří chtějí prodloužit sezónu čerstvého ovoce ve své zahradě. Je však třeba mít na paměti, že rané odrůdy mohou být někdy náchylnější na jarní mrazíky, proto je důležité vybrat pro ně chráněné stanoviště.

1.3. Pozdní odrůdy meruněk pro prodloužení sezóny

Pro ty, kteří si chtějí užívat čerstvé meruňky co nejdéle do léta, jsou ideální pozdní odrůdy. Tyto odrůdy dozrávají v srpnu nebo dokonce až v září, a tak prodlužují období sklizně. Mezi známé pozdní odrůdy patří například Kioto, která má velké a aromatické plody, Harlate, která je velmi plodná a má dobrou skladovatelnost, nebo Farbaly, která se vyznačuje atraktivním červeným zbarvením plodů. Pěstování pozdních odrůd vám umožní vychutnat si čerstvé meruňky i v době, kdy ostatní ovoce již dozrálo. Navíc některé pozdní odrůdy mají i lepší skladovatelnost, což vám umožní uchovat si část úrody i na později.

1.4. Odrůdy meruněk vhodné pro různé typy půdy

Stejně důležitý jako klimatické podmínky je i typ půdy ve vaší zahradě. Některé odrůdy meruněk preferují lehčí, propustné půdy, zatímco jiné se lépe adaptují na těžší, jílovité půdy. Před výběrem odrůdy je proto vhodné zjistit si pH a strukturu vaší půdy. Obecně platí, že meruňky preferují mírně alkalickou až neutrální půdu s pH mezi 6,5 a 7,5. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, je vhodné ji před výsadbou zlepšit přidáním písku a kompostu, aby se zajistila lepší drenáž. Naopak, pokud máte lehkou písčitou půdu, je vhodné ji obohatit o organickou hmotu, která zadržuje vodu a živiny. Některé odrůdy, jako například Velkopavlovická, jsou poměrně tolerantní k různým typům půd, zatímco jiné mohou být na kvalitu půdy citlivější.

1.5. Samoopylivé a cizosprašné odrůdy meruněk

Při výběru odrůdy je také důležité zohlednit, zda se jedná o samoopylivou nebo cizosprašnou odrůdu. Samoopylivé odrůdy jsou schopny opylovat se vlastním pylem a k vytvoření plodů nepotřebují přítomnost jiné odrůdy. Mezi oblíbené samoopylivé odrůdy patří například Harcot a Harlayne. Cizosprašné odrůdy naopak potřebují k opylení pyl jiné, kompatibilní odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Pokud se rozhodnete pro cizosprašnou odrůdu, je nezbytné vysadit v blízkosti alespoň jednu další vhodnou opylovací odrůdu, abyste zajistili dobrou úrodu. Mezi cizosprašné odrůdy patří například Velkopavlovická, která se dobře opyluje s odrůdami Lednická nebo Bergeron. Informace o opylovacích vztazích mezi jednotlivými odrůdami jsou obvykle dostupné u prodejců ovocných stromků.

2. Příprava ideálního stanoviště pro meruňku

Po výběru vhodné odrůdy je dalším důležitým krokem příprava ideálního stanoviště pro vaši meruňku. Meruňky pro svůj zdravý růst a bohatou úrodu potřebují slunné a chráněné stanoviště. Důležitá je také kvalita půdy a dostatečný prostor pro kořenový systém a korunu stromu.

2.1. Slunné a teplé stanoviště pro bohatou úrodu

Meruňky milují slunce a teplo. Pro optimální růst a zrání plodů potřebují alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. Slunné stanoviště zajišťuje nejen dostatečnou fotosyntézu, ale také pomáhá rychlejšímu osychání listů po dešti nebo ranní rose, což snižuje riziko vzniku houbových chorob. Vyberte proto pro vaši meruňku místo, které je po většinu dne osluněné a není zastíněné budovami nebo vysokými stromy.

2.2. Chráněné stanoviště před silnými větry a mrazy

Kromě slunce je pro meruňky důležitá i ochrana před silnými větry. Silný vítr může poškodit květy, mladé plody a větve stromu. Ideální je proto stanoviště, které je přirozeně chráněné například živým plotem, zdí nebo jinými stromy, ale zároveň má dobrou cirkulaci vzduchu, aby se zabránilo zadržování vlhkosti. V chladnějších oblastech je také vhodné vybírat stanoviště, které je chráněné před severními a východními větry, které přinášejí největší mrazy. Jižně orientované svahy jsou pro pěstování meruněk velmi vhodné, protože se zde akumuluje teplo a snižuje se riziko poškození mrazem.

2.3. Kvalitní a propustná půda pro zdravý růst kořenů

Meruňky preferují hluboké, propustné a živné půdy s mírně alkalickým až neutrálním pH (6,5-7,5). Těžké, jílovité půdy, které zadržují vodu, mohou vést k hnilobě kořenů a oslabení stromu. Pokud máte ve vaší zahradě těžkou půdu, je nezbytné ji před výsadbou zlepšit přidáním písku, kompostu nebo štěrku, aby se zajistila lepší drenáž. Naopak, pokud máte lehkou písčitou půdu, je vhodné ji obohatit o organickou hmotu, která zadržuje vodu a živiny. Před výsadbou je také dobré provést test půdy, abyste zjistili její pH a obsah živin a mohli ji případně upravit přidáním vhodných hnojiv nebo vápna.

2.4. Dostatečný prostor pro růst koruny a kořenového systému

Při výběru stanoviště je také důležité zajistit dostatečný prostor pro budoucí růst koruny a kořenového systému meruňky. Většina odrůd meruněk dorůstá do výšky 4-6 metrů a podobné šířky. Proto je vhodné dodržet minimální vzdálenost 4-5 metrů mezi jednotlivými stromy a také od budov a jiných překážek. Dostatečný prostor zajistí nejen optimální růst stromu a dobrou cirkulaci vzduchu, ale také usnadní provádění řezu a sklizně plodů. Pokud plánujete pěstovat více meruněk, zvažte spon výsadby, který zajistí optimální využití prostoru a dostatek světla pro všechny stromy.

2.5. Příprava půdy před výsadbou meruňky

Před samotnou výsadbou meruňky je vhodné půdu důkladně připravit. Nejlepší je připravit půdu několik týdnů nebo dokonce měsíců před výsadbou. Nejprve je třeba odstranit veškerý plevel, kameny a další nečistoty. Poté půdu prokypřete do hloubky rýčem nebo rotavátorem. Pokud je půda příliš těžká nebo písčitá, zapracujte do ní kompost, rašelinu nebo jinou organickou hmotu, která zlepší její strukturu a zadržování vody a živin. Pokud test půdy ukázal nevyhovující pH, upravte ho přidáním vápna (při kyselé půdě) nebo síry (při alkalické půdě) podle doporučení odborníků. Na závěr můžete do půdy zapracovat i základní dávku pomalu rozpustného hnojiva pro ovocné stromy, které zajistí mladé rostlině dostatek živin pro první období růstu.

3. Správná výsadba meruňky krok za krokem

Samotná výsadba meruňky je klíčovým momentem, který ovlivní její další růst a plodnost. Dodržením správného postupu zajistíte, že se mladý stromek dobře ujme a bude mít optimální podmínky pro svůj vývoj.

3.1. Ideální termín pro výsadbu meruňky

Nejvhodnější doba pro výsadbu meruněk je na jaře (březen-duben) nebo na podzim (říjen-listopad), kdy je půda dostatečně vlhká a teplá. Jarní výsadba umožňuje stromku dobře zakořenit a zesílit před příchodem zimy, zatímco podzimní výsadba využívá zimní vláhu a jarní teplo pro rychlý start růstu. Vyhněte se výsadbě během horkých letních měsíců nebo v období silných mrazů, kdy by se stromek mohl špatně ujmout.

3.2. Příprava výsadbové jámy

Před samotnou výsadbou je třeba vykopat dostatečně velkou výsadbovou jámu. Jáma by měla být minimálně dvakrát širší a o třetinu hlubší než kořenový bal stromku. Dno jámy prokypřete vidlemi a můžete na něj umístit drenážní vrstvu z kamínků nebo štěrku, která zajistí odvod přebytečné vody a zabrání hnilobě kořenů. Zeminu vykopanou z jámy promíchejte s kompostem nebo kvalitním zahradnickým substrátem v poměru přibližně 1:1. Pokud jste při přípravě půdy nepoužili základní hnojivo, můžete ho nyní přidat do směsi zeminy.

3.3. Umístění stromku do výsadbové jámy

Před vložením stromku do jámy zkontrolujte jeho kořenový systém. Poškozené nebo suché kořeny odstraňte ostrými nůžkami. Stromek umístěte do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl v úrovni okolního terénu nebo mírně nad ním. Nikdy nezahrnujte kořenový krček zeminou, protože by to mohlo vést k jeho hnilobě. Pokud máte roubovaný stromek, ujistěte se, že místo roubování je asi 5-10 cm nad zemí.

3.4. Zasypání kořenů a zhutnění půdy

Po umístění stromku do jámy začněte postupně zasypávat kořeny připravenou směsí zeminy a kompostu. Během zasypávání stromkem jemně zatřeste, aby se zemina dostala mezi všechny kořeny a nevznikaly vzduchové kapsy. Po zasypání kořenů půdu kolem stromku lehce přišlápněte, abyste ji zhutnili a zajistili dobrý kontakt kořenů s půdou. Dávejte však pozor, abyste půdu příliš neutlačili.

3.5. Zálivka po výsadbě a mulčování

Po výsadbě stromek důkladně zalijte velkým množstvím vody. Zálivka pomůže usadit půdu kolem kořenů a zajistí jim dostatečnou vlhkost pro ujmutí. Kolem kmene stromku můžete také vytvořit mělkou misku, která bude zadržovat vodu při zálivce. Nakonec okolí stromku zamulčujte organickým materiálem, jako je kůra, sláma nebo listí. Mulčování pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevele a chránit kořeny před extrémními teplot

Jak Se Sadi Hrasek

17 června, 2020 Lenka Zahradnictví

Jak se sází hrášek: Podrobný průvodce pro bohatou úrodu

Hrášek (Pisum sativum) patří mezi nejoblíbenější luštěniny pěstované v našich zahradách. Jeho sladká chuť a všestranné využití v kuchyni z něj činí vítanou plodinu. Úspěšné pěstování hrášku však vyžaduje dodržování několika důležitých zásad. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede celým procesem sázení a péče o hrášek, abyste se mohli těšit z bohaté a chutné úrody.

1. Výběr vhodné odrůdy hrášku pro vaši zahradu

Na trhu existuje široká škála odrůd hrášku, které se liší dobou zrání, výškou rostliny, velikostí a tvarem lusků i odolností vůči chorobám. Při výběru je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě a vaše preference ohledně doby sklizně a využití hrášku.

1.1. Dělení odrůd hrášku podle doby zrání

Doba zrání je klíčovým faktorem při plánování výsevu hrášku. Podle doby, která uplyne od výsevu do sklizně, se odrůdy dělí na:

Velmi rané odrůdy: Tyto odrůdy dozrávají přibližně za 50-60 dní od výsevu. Jsou ideální pro brzkou sklizeň a pro oblasti s kratším vegetačním obdobím. Mezi oblíbené velmi rané odrůdy patří například ‚Karolínka‘, ‚Jantar‘ nebo ‚Rondo‘.
Rané odrůdy: Dozrávají za 60-70 dní. Poskytují dobrou úrodu v poměrně krátkém čase. Příklady raných odrůd zahrnují ‚Oscar‘, ‚Favorit‘ a ‚Komet‘.
Polorané odrůdy: Doba jejich zrání se pohybuje mezi 70-80 dny. Jsou univerzální a vhodné pro většinu pěstitelských oblastí. Mezi polorané odrůdy patří ‚Ambra‘, ‚Salamanca‘ a ‚Eso‘.
Polopozdní odrůdy: K dosažení zralosti potřebují 80-90 dní. Obvykle poskytují vyšší výnosy než rané odrůdy. Zástupci polopozdních odrůd jsou ‚Merkur‘, ‚Jupiter‘ a ‚Nefrit‘.
Pozdní odrůdy: Dozrávají déle než 90 dní. Jsou vhodné pro pozdní sklizeň a pro zpracování. Příkladem pozdní odrůdy je ‚Marathon‘.

1.2. Dělení odrůd hrášku podle výšky rostliny

Výška rostliny ovlivňuje potřebu opory a způsob pěstování:

Nízké (keříčkové) odrůdy: Dorůstají výšky 40-60 cm a obvykle nevyžadují oporu. Jsou vhodné pro menší zahrady a pro pěstování v nádobách. Mezi nízké odrůdy patří například ‚Petit Pois‘, ‚Tom Thumb‘ a některé rané odrůdy.
Středně vysoké odrůdy: Dosahují výšky 60-120 cm a pro optimální růst a sklizeň vyžadují oporu. Jsou kompromisem mezi výnosem a náročností na prostor. Příklady středně vysokých odrůd zahrnují většinu raných a poloraných odrůd.
Vysoké (popínavé) odrůdy: Mohou dorůst výšky až 2 metry a bezpodmínečně potřebují pevnou oporu (například sítě, tyče nebo ploty). Tyto odrůdy obvykle poskytují nejvyšší výnosy a sklizeň probíhá po delší dobu. Mezi vysoké odrůdy patří například ‚Telefon‘, ‚Alderman‘ a některé pozdní odrůdy.

1.3. Dělení odrůd hrášku podle typu lusků

Podle toho, zda se konzumují pouze semena nebo i lusky, se odrůdy dělí na:

Luskací hrášek: Pěstuje se pro svá zralá semena, která se vylupují z lusků. Většina běžně pěstovaných odrůd patří do této skupiny.
Cukrový hrášek (mangalutka): Má tenké, křehké lusky bez tuhé vnitřní vrstvy, takže se konzumují celé i se semeny. Je velmi oblíbený pro svou sladkou chuť a křupavost. Mezi cukrové odrůdy patří například ‚De Grace‘, ‚Oregon Sugar Pod‘ a ‚Shiraz‘.
Dřeňový hrášek: Má masité lusky s jemnou dření, které se také konzumují celé, ale obvykle se sklízejí v mladším stádiu než cukrový hrášek.

1.4. Odolnost odrůd vůči chorobám a škůdcům

Při výběru odrůdy je také vhodné zvážit její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům, které se ve vaší oblasti vyskytují. Některé odrůdy jsou například odolnější vůči padlí, rzi hrachové nebo mšicím.

2. Příprava půdy pro sázení hrášku

Hrášek preferuje hlubokou, propustnou a humózní půdu s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,0-7,5). Nevhodné jsou těžké, jílovité a zamokřené půdy, ve kterých kořeny hrášku snadno zahnívají. Stejně tak se mu nedaří v kyselých a písčitých půdách s nízkým obsahem živin.

2.1. Termín přípravy půdy

Přípravu půdy je nejlepší provést na podzim před jarním výsevem. Pokud to nestihnete, můžete půdu připravit i na jaře, alespoň 2-3 týdny před plánovaným sázením.

2.2. Postup přípravy půdy

Odstranění plevelů a kamenů: Důkladně zbavte pozemek veškerých plevelů, kořenů a kamenů. Plevely konkurují hrášku o živiny, vodu a světlo, a kameny mohou bránit růstu kořenů.
Hluboká orba nebo rytí: Půdu zryjte nebo zorejte do hloubky alespoň 20-30 cm. Tím se prokypří spodní vrstvy půdy a zlepší se její propustnost pro vodu a vzduch.
Zapravení kompostu nebo hnoje: Hrášek ocení půdu bohatou na organickou hmotu. Do zryté půdy zapravte dobře vyzrálý kompost (3-5 kg na m²) nebo uleželý hnůj (2-3 kg na m²). Organická hnojiva zlepší strukturu půdy, zadržují vlhkost a postupně uvolňují živiny.
Vápnění (v případě potřeby): Pokud je vaše půda kyselá (pH nižší než 6,0), je vhodné ji na podzim vápnit. Použijte dolomitický vápenec nebo mletý vápenec v dávce doporučené pro váš typ půdy. Vápnění zlepší pH půdy a zpřístupní některé živiny pro rostliny.
Vyrovnání povrchu: Po zrytí a zapravení hnojiv povrch půdy urovnejte hráběmi. Vytvořte jemnou drobtovitou strukturu, která je ideální pro setí semen.

2.3. Střídání plodin

Hrášek by se neměl pěstovat na stejném místě dříve než po 3-4 letech. Střídání plodin pomáhá předcházet hromadění chorob a škůdců v půdě a vyčerpávání živin. Vhodnými předplodinami pro hrášek jsou například okurky, rajčata, papriky, mrkev, petržel nebo salát. Naopak se nedoporučuje pěstovat hrášek po jiných luštěninách (fazole, čočka, sója) nebo po brukvovitých rostlinách (zelí, květák, brokolice).

3. Termíny a způsob sázení hrášku

Načasování výsevu je klíčové pro úspěšné pěstování hrášku. Příliš brzký výsev do studené a mokré půdy může vést k hnití semen, zatímco příliš pozdní výsev v horkém a suchém počasí může snížit výnos.

3.1. Optimální termíny výsevu

Hrášek je poměrně odolný vůči chladu a snese i mírné jarní mrazíky. Proto se s výsevem může začít brzy na jaře, jakmile to dovolí stav půdy (obvykle od konce března do poloviny května). Pro prodloužení sklizňového období je možné vysévat hrášek postupně v intervalech 2-3 týdnů.

Jarní výsev: Je nejběžnější. Provádí se od konce března do května, v závislosti na klimatických podmínkách a odrůdě. Rané odrůdy se vysévají nejdříve.
Letní výsev (pro podzimní sklizeň): V některých oblastech s mírným podnebím je možné vysévat některé polorané a rané odrůdy i v červnu nebo červenci pro podzimní sklizeň. Je však třeba zajistit dostatek vláhy.

3.2. Příprava semen před výsevem (moření)

Před výsevem je vhodné semena hrášku namočit na několik hodin do vlažné vody (cca 6-12 hodin). Tím se urychlí klíčení. Někteří zahrádkáři také doporučují moření semen speciálními přípravky proti houbovým chorobám, zejména pokud je v minulosti s těmito chorobami problém. Moření se provádí podle návodu na obalu mořidla.

3.3. Způsob výsevu

Hrášek se vysévá přímo na záhon do řádků. Vzdálenost mezi řádky by měla být 40-60 cm a vzdálenost semen v řádku 5-10 cm (u větších semen a popínavých odrůd může být i větší). Hloubka výsevu by měla být 3-5 cm, v závislosti na velikosti semen a typu půdy (v lehčí půdě hlouběji).

Vyznačení řádků: Na připraveném záhonu si vyznačte řádky pomocí motyky nebo provázku.
Vytvoření rýh: Vyznačené řádky prohrábněte motykou nebo ručním kultivátorem do požadované hloubky.
Umístění semen: Do rýh rovnoměrně rozložte namočená (a případně namořená) semena v požadované vzdálenosti.
Zahrnutí semen: Semena zahrňte jemnou vrstvou zeminy.
Zavlažení: Po výsevu záhon jemně zalijte, aby se půda slehla a zajistil se dobrý kontakt semen s půdou.
Označení výsevu: Doporučuje se označit vyseté řádky štítkem s názvem odrůdy a datem výsevu.

4. Péče o rostoucí hrášek

Po vzejití semen je důležité zajistit hrášku optimální podmínky pro růst a vývoj. Péče zahrnuje pravidelnou zálivku, kypření půdy, odplevelování, hnojení a včasnou instalaci opory u popínavých a středně vysokých odrůd.

4.1. Zálivka

Hrášek potřebuje pravidelnou a dostatečnou zálivku, zejména v období kvetení a tvorby lusků. Nedostatek vláhy může vést k opadávání květů a mladých lusků a ke snížení výnosu. Zalévejte ke kořenům rostlin, ideálně ráno nebo večer, aby se omezilo odpařování vody a riziko houbových chorob. Vyhněte se přemokření půdy, které může způsobit hnití kořenů.

4.2. Kypření půdy a odplevelování

Pravidelné kypření půdy mezi řádky zlepšuje provzdušnění kořenového systému a usnadňuje pronikání vody a živin. Zároveň je důležité pravidelně odstraňovat plevele, které konkurují hrášku o živiny, vodu a světlo a mohou být přenašeči chorob a škůdců. Plevelení provádějte ručně nebo pomocí motyčky, opatrně, abyste nepoškodili kořeny hrášku.

4.3. Hnojení

Hrášek je poměrně nenáročná plodina na živiny, zejména pokud byla půda dobře připravena s dostatkem kompostu nebo hnoje. Pokud však rostliny rostou pomalu nebo mají bledě zelené listy, můžete je přihnojit. Vhodná jsou dusík-fosfor-draslíková hnojiva (NPK) s nižším obsahem dusíku, protože hrášek je schopen poutat vzdušný dusík pomocí symbiotických bakterií žijících na jeho kořenech. Přehnojení dusíkem může vést k bujnému růstu listů na úkor tvorby květů a lusků. Hnojivo aplikujte podle návodu na obalu.

4.4. Opora pro hrášek

Středně vysoké a vysoké (popínavé) odrůdy hrášku vyžadují včasnou instalaci opory, aby se rostliny mohly pnout a lusky se nedotýkaly země. Opora zlepš

Hvozdik Pestovani

10 září, 2019 Lenka Zahradnictví

Hvozdík pěstování: Detailní návod pro každého zahrádkáře

Úvod do světa hvozdíků a jejich pěstování

Hvozdíky, s jejich nádhernými květy a omamnou vůní, patří mezi oblíbené trvalky a dvouletky zdobící naše zahrady a balkony po celém světě. Jejich rozmanitost v barvách, tvarech květů a výšce stonků uspokojí i ty nejnáročnější pěstitele. Ačkoli se může zdát pěstování hvozdíků náročné, s dodržením několika základních pravidel a poskytnutím vhodné péče se i začínající zahrádkáři mohou těšit z bohaté násady květů. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede světem pěstování hvozdíků, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň a uchování jejich krásy.

V následujících kapitolách se budeme podrobně věnovat všem aspektům pěstování hvozdíků. Probereme si, jak vybrat tu správnou odrůdu pro vaši zahradu či balkon, jak připravit půdu a kdy je nejvhodnější doba pro výsadbu. Zaměříme se na správnou zálivku, hnojení a ochranu před škůdci a chorobami, abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením. Nezapomeneme ani na důležitost řezu a zimní péče, které zajistí bohaté kvetení v následujících letech. Naším cílem je poskytnout vám kompletní a detailní informace, díky kterým se pěstování hvozdíků stane vaší radostí a vaše zahrada se promění v kvetoucí ráj.

Výběr správné odrůdy hvozdíku pro vaši zahradu

Svět hvozdíků je neuvěřitelně pestrý a nabízí nespočet odrůd, které se liší barvou, tvarem květu, vůní, výškou stonku i dobou kvetení. Při výběru té pravé odrůdy pro vaši zahradu či balkon je důležité zvážit několik faktorů, jako jsou klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy, slunečnost stanoviště a samozřejmě vaše osobní preference ohledně vzhledu květů. Pojďme se podívat na některé z nejoblíbenějších skupin a odrůd hvozdíků:

Hvozdík zahradní (Dianthus caryophyllus)

Tento druh je pravděpodobně nejznámější a zahrnuje mnoho kultivarů s velkými, často plnými květy různých barev. Jsou oblíbené pro svou intenzivní vůni a dlouhou dobu kvetení. Mezi známé odrůdy patří například:

‚Chabaud‘: Skupina dvouletých hvozdíků s velkými, voňavými květy mnoha barev. Vyžadují výsev brzy na jaře pro kvetení v následujícím roce.

‚Grenadin‘: Další populární skupina dvouletých hvozdíků s bohatými, plnými květy v široké škále barev. Jsou vhodné k řezu.

Trpasličí odrůdy: Kompaktní odrůdy vhodné pro pěstování v nádobách, například série ‚Oscar‘ nebo ‚Diana‘.

Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)

Tento druh je charakteristický svými menšími, často skvrnitými květy a polštářovitým růstem. Je velmi odolný a nenáročný na pěstování, ideální pro skalky a suché zídky. Mezi oblíbené odrůdy patří například:

‚Brilliant‘: Sytě růžové květy s tmavším okem.
‚Albiflorus‘: Bíle kvetoucí odrůda.
‚Flashing Light‘: Jasně červené květy.

Hvozdík bradatý (Dianthus barbatus)

Hvozdík bradatý je dvouletka s charakteristickými plochými květenstvími složenými z mnoha drobných květů. Kvete v druhé roce po výsevu a nabízí širokou paletu barev a kombinací. Mezi oblíbené odrůdy patří například:

‚Sweet William‘: Obecné označení pro různé kultivary hvozdíku bradatého v mnoha barvách.
‚Pinocchio‘: Nízká odrůda vhodná pro okraje záhonů.
‚Double Mixed‘: Směs plnokvětých odrůd různých barev.

Hvozdík péřitý (Dianthus plumarius)

Tento druh je trvalka s nádhernými, hluboce stříhanými (péřitými) květy a často intenzivní vůní. Je velmi odolný a vhodný pro pěstování na slunných stanovištích. Mezi oblíbené odrůdy patří například:

‚Mrs. Sinkins‘: Stará, velmi voňavá odrůda s bílými, třepenitými květy.

‚Doris‘: Růžové květy s tmavším středem.

‚Haytor White‘: Bíle kvetoucí, kompaktní odrůda.

Další zajímavé druhy a odrůdy

Hvozdík alpínský (Dianthus alpinus): Nízká, skalničková trvalka s velkými, nápadnými květy.
Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum): Planě rostoucí druh s purpurově červenými květy.
Mezidruhové hybridy: Existuje mnoho hybridních odrůd, které kombinují vlastnosti různých druhů a nabízejí nové barvy, tvary a odolnost.

Při výběru odrůdy nezapomeňte zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti (mrazuvzdornost), typ půdy (některé odrůdy preferují spíše sušší půdu), slunečnost stanoviště (většina hvozdíků vyžaduje plné slunce) a účel pěstování (pro záhony, skalky, nádoby, k řezu). Důkladný výběr vám zajistí zdravé rostliny a bohatou násadu krásných květů.

Příprava půdy a ideální stanoviště pro hvozdíky

Pro úspěšné pěstování hvozdíků je klíčová správná příprava půdy a výběr vhodného stanoviště. Hvozdíky preferují slunné stanoviště s minimálně 6-8 hodinami přímého slunečního světla denně. Na příliš stinném místě budou rostliny slabé, málo kvést a budou náchylnější k chorobám.

Požadavky na půdu

Hvozdíky nejlépe prospívají v dobře propustné, hlinito-písčité půdě s neutrálním až mírně zásaditým pH (ideálně mezi 6,5 a 7,5). Těžké, jílovité půdy, které zadržují vodu, mohou způsobovat hnilobu kořenů. Pokud máte na zahradě takovou půdu, je nutné ji před výsadbou vylepšit:

Přidání písku nebo štěrku: Zlepší drenáž a propustnost půdy.
Zapracování kompostu nebo dobře proleželého hnoje: Dodá živiny a zlepší strukturu půdy.
Vápnění: Pokud je vaše půda kyselá, můžete přidat mletý vápenec pro úpravu pH.

Příprava záhonu před výsadbou

Před samotnou výsadbou je důležité záhon důkladně připravit:

Oplejte záhon: Odstraňte veškerý plevel, který by mohl s hvozdíky konkurovat o živiny a vodu.
Zryjte půdu: Prokypřete půdu do hloubky alespoň 20-30 cm. Tím zajistíte lepší provzdušnění kořenů.
Zapracujte vylepšující materiály: Pokud je to nutné, přidejte písek, kompost nebo vápenec a důkladně je promíchejte s původní půdou.
Urovnejte povrch záhonu: Vytvořte rovný povrch s mírným spádem pro odvodnění přebytečné vody.

Pěstování v nádobách

Hvozdíky se velmi dobře pěstují i v nádobách a truhlících. Pro pěstování v nádobách je důležité zvolit dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory na dně, aby se zabránilo přemokření kořenů. Jako substrát je nejvhodnější použít kvalitní zahradnický substrát pro kvetoucí rostliny s přídavkem perlitu nebo písku pro zlepšení propustnosti. Pravidelná zálivka a hnojení jsou při pěstování v nádobách obzvláště důležité, protože živiny se z nádoby rychleji vyplavují.

Pečlivá příprava půdy a výběr slunného stanoviště jsou základem pro zdravý růst a bohaté kvetení vašich hvozdíků. Věnujte této fázi dostatečnou pozornost a vaše rostliny se vám odmění záplavou krásných květů.

Kdy a jak správně sázet hvozdíky

Načasování a správný postup při výsadbě hrají klíčovou roli v úspěšném pěstování hvozdíků. V závislosti na druhu a způsobu pěstování se termíny výsadby mohou lišit.

Výsadba sazenic hvozdíků

Sazenice hvozdíků, které jste zakoupili v zahradnictví, se obvykle vysazují na jaře (po posledních mrazech) nebo na podzim (několik týdnů před prvními mrazy). Jarní výsadba umožní rostlinám dobře zakořenit a kvést během léta a podzimu. Podzimní výsadba zajistí, že rostliny budou mít dostatek času na adaptaci před zimou a silnější růst na jaře.

Postup při výsadbě sazenic:

Připravte si záhon podle instrukcí v předchozí kapitole.
Vykopejte jamky o něco větší, než je kořenový bal sazenice.
Opatrně vyjměte sazenici z květináče a uvolněte případné stočené kořeny.
Umístěte sazenici do jamky tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolní půdy. Nikdy nesázejte hlouběji, než rostla v květináči.
Zasypte jamku zeminou a lehce ji přitlačte kolem kořenů, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zalijte čerstvě vysazené rostliny dostatečným množstvím vody.
Dodržujte správné rozestupy mezi rostlinami. Větší odrůdy vyžadují více místa (20-30 cm), zatímco menším odrůdám postačí menší rozestupy (15-20 cm). Správné rozestupy zajistí dobré proudění vzduchu a sníží riziko chorob.

Výsev semen hvozdíků

Některé druhy hvozdíků, zejména dvouletky jako hvozdík bradatý a některé odrůdy hvozdíku zahradního (‚Chabaud‘, ‚Grenadin‘), se pěstují ze semen. Výsev se obvykle provádí:

Na jaře (únor-březen) pro předpěstování sadby v interiéru. Semena se vysévají do výsevních misek nebo truhlíků s kvalitním výsevním substrátem. Po vzejití a vytvoření několika pravých lístků se mladé rostlinky přepichují do samostatných květináčků. Na venkovní stanoviště se vysazují po posledních mrazech.

Koncem jara nebo začátkem léta (květen-červen) přímo na venkovní záhon. Půda by měla být dobře připravená a prohřátá. Semena se vysévají řídce do řádků nebo plošně a lehce se zahrnou tenkou vrstvou zeminy. Po vzejití se rostlinky protrhají, aby měly dostatek místa pro růst.

Při výsevu semen je důležité udržovat rovnoměrnou vlhkost substrátu a zajistit dostatek světla pro klíčení a růst mladých rostlinek.

Rozmnožování řízkováním

Některé trvalkové odrůdy hvozdíků lze úspěšně rozmnožovat řízkováním. Nejvhodnější doba pro řízkování je po odkvětu, obvykle koncem léta nebo začátkem podzimu.

Postup při řízkování:

Vyberte zdravé, nekvetoucí výhony o délce přibližně 5-10 cm.

Odstraňte spodní listy, ponechte pouze několik horních.

Ponořte spodní konec řízku do stimulátoru zakořeňování (volitelné, ale doporučené pro lepší úspěšnost).