Optimální Doba – Zahradní plastové

Rhododendron Mnozeni

27 prosince, 2023 Lenka Zahradnictví

Úspěšné Množení Rododendronů: Vyčerpávající Průvodce pro Každého Zahrádkáře

Proč Rozmnožovat Rododendrony? Výhody a Možnosti

Rododendrony, s jejich okázalými květy a elegantními listy, patří k nejoblíbenějším okrasným keřům v našich zahradách. Jejich rozmanitost v barvách, tvarech a velikostech uspokojí i ty nejnáročnější pěstitele. Množení rododendronů přináší řadu výhod. Především si můžeme snadno a levně rozšířit naši sbírku o nové jedince, a to i z našich stávajících oblíbených kultivarů. Dále je množení užitečné v případě, že chceme obnovit starší keře, které již nejsou tak vitální, nebo pokud potřebujeme vytvořit geneticky identické kopie vzácných nebo cenných odrůd. V neposlední řadě nám množení dává uspokojení z vlastnoručně vypěstovaných rostlin a prohlubuje naše zahradnické dovednosti.

Existuje několik základních metod rozmnožování rododendronů, z nichž každá má své specifika a je vhodná pro různé situace. Mezi nejběžnější patří řízkování, hřížení a roubování. Každá z těchto metod má své optimální období pro provedení a vyžaduje specifický přístup a péči, abychom dosáhli co nejlepších výsledků. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně seznámíme se všemi těmito metodami a poskytneme vám detailní návod, jak krok za krokem úspěšně rozmnožit vaše oblíbené rododendrony.

Metoda Řízkování Rododendronů: Podrobný Návod

Řízkování je jedna z nejčastěji používaných metod vegetativního rozmnožování rododendronů, která umožňuje získat geneticky identické kopie mateřské rostliny. Úspěšnost řízkování závisí na několika klíčových faktorech, včetně výběru vhodných řízků, správného načasování, přípravy substrátu a zajištění optimálních podmínek pro zakořenění.

Výběr Vhodných Řízků a Optimální Doba Řízkování

Pro řízkování jsou nejvhodnější polodřevité řízky, které odebíráme z aktuálního nebo loňského ročního přírůstku. Ideální doba pro odběr řízků se obvykle pohybuje od pozdního jara do poloviny léta, kdy jsou výhony dostatečně vyzrálé, ale ještě stále pružné. Vyberte zdravé, silné výhony bez známek poškození nebo chorob. Délka řízků by měla být přibližně 8-15 cm a měly by obsahovat alespoň 2-3 listy. Řez proveďte ostrým a dezinfikovaným nožem nebo zahradnickými nůžkami těsně pod listovým uzlem. Spodní listy opatrně odstraňte, aby se v substrátu nenacházely a nezačaly hnít.

Příprava Řízků a Aplikace Růstového Hormonu

Po odběru řízků je vhodné zkrátit zbývající listy přibližně o polovinu, aby se snížil výpar vody a řízek se mohl soustředit na tvorbu kořenů. Spodní část řízku, kde bude docházet ke kořenění, můžeme lehce seříznout šikmo, čímž zvětšíme plochu pro tvorbu kořenů. Pro zvýšení úspěšnosti zakořenění se doporučuje použití růstového hormonu (auxinu) ve formě prášku nebo gelu. Spodní konec řízku lehce navlhčete a poté ponořte do růstového hormonu. Nadbytečný prášek jemně oklepejte.

Výsadba Řízků do Vhodného Substrátu

Pro zakořenění řízků je nejvhodnější lehký, propustný a mírně kyselý substrát. Můžeme použít speciální substrát pro řízkování, směs rašeliny a písku (v poměru 1:1 nebo 2:1), nebo jemný perlit. Připravené řízky zasadíme do substrátu do hloubky přibližně 2-3 cm. Vzdálenost mezi jednotlivými řízky by měla být dostatečná, aby se listy nedotýkaly. Substrát kolem řízků jemně přitlačíme, abychom zajistili dobrý kontakt s půdou.

Zajištění Optimálních Podmínek pro Zakořenění

Po výsadbě je klíčové zajistit řízkům vysokou vlhkost vzduchu a stálou teplotu. Ideální je umístit nádoby s řízky do miniskleníku nebo je přikrýt průhledným plastovým krytem či fólií. Tím vytvoříme vlhké mikroklima, které je nezbytné pro úspěšné zakořenění. Umístěte řízky na světlé místo s rozptýleným světlem, přímé slunce by mohlo listy popálit. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a v případě potřeby jemně zalévejte. Substrát by měl být stále mírně vlhký, ale ne přemokřený, aby nedošlo k hnilobě řízků. Během zakořeňování je důležité pravidelně větrat, abychom zabránili vzniku plísní. Zakořenění obvykle trvá několik týdnů až měsíců, v závislosti na druhu rododendronu a podmínkách. Poznáme ho podle toho, že řízky začnou vytvářet nové výhony.

Péče o Zakořeněné Řízky a Přesazení

Jakmile řízky vytvoří dostatečný kořenový systém, můžeme je postupně začít otužovat. To znamená, že postupně prodlužujeme dobu větrání a snižujeme vlhkost vzduchu. Po několika týdnech otužování můžeme mladé rostlinky přesadit do samostatných květináčů s kyselým substrátem pro rododendrony. V prvním roce po přesazení je důležité chránit mladé rostliny před přímým sluncem, silným větrem a mrazem. Pravidelně je zalévejte a v období růstu můžete aplikovat slabý roztok hnojiva pro rododendrony.

Metoda Hřížení Rododendronů: Jednoduchý Způsob Rozmnožování

Hřížení je další efektivní metoda rozmnožování rododendronů, která má tu výhodu, že nová rostlina je po celou dobu zakořeňování spojena s mateřskou rostlinou, což jí zajišťuje stálý přísun živin a vody. Tato metoda je zvláště vhodná pro druhy s delšími, ohebnými větvemi, které snadno dosáhnou k zemi.

Výběr Vhodných Větví a Optimální Doba Hřížení

Pro hřížení vybereme zdravé, jednoleté nebo dvouleté větve, které rostou nízko u země a jsou dostatečně ohebné, aby se daly snadno ohnout a zahrabat do půdy. Ideální doba pro hřížení je na jaře nebo na podzim, kdy je půda vlhká a teplota příznivá pro zakořenění.

Postup Hřížení Krok za Krokem

Vyberte vhodnou větev a v místě, kde se bude dotýkat země, odstraňte několik listů a případných menších větviček.
Na spodní straně větve, v místě odstraněných listů, nařízněte kůru. Můžete provést šikmý řez nebo odstranit úzký proužek kůry. Toto narušení podpoří tvorbu kořenů. Pro lepší zakořenění můžete na řez aplikovat růstový hormon.
Ohněte větev k zemi a místo s naříznutou kůrou zahrabejte do připravené jamky o hloubce přibližně 10-15 cm.
V zahrabané části větev zajistěte drátěnou sponou nebo zatížením kamenem, aby se nevyhrabala. Konec větve s listy by měl zůstat nad zemí a směřovat vzhůru.
Zahrabanou část větve zasypte kvalitní, vlhkou a kyselou zeminou.
Pravidelně udržujte půdu v okolí zahrabané větve vlhkou.

Péče o Hříženec a Oddělení od Mateřské Rostliny

Proces zakořenění hřížence může trvat několik měsíců až jednu celou vegetační sezónu. Během této doby je důležité udržovat půdu v okolí hřížence stále vlhkou a chránit ji před extrémními teplotami. Poznáme, že hříženec zakořenil, podle toho, že začne vytvářet nové výhony. Oddělení zakořeněného hřížence od mateřské rostliny provedeme ostrým řezem až poté, co je nový kořenový systém dostatečně silný a samostatný. To se obvykle děje na jaře následujícího roku. Po oddělení můžeme mladou rostlinu opatrně vykopat a přesadit na trvalé stanoviště nebo do květináče.

Metoda Roubování Rododendronů: Pro Zkušené Pěstitele

Roubování je pokročilejší metoda vegetativního rozmnožování, která se používá především k rychlému namnožení obtížně kořenících odrůd nebo k získání rostlin s požadovanými vlastnostmi podnože (například odolnost vůči chorobám nebo vliv na růst). Roubování vyžaduje zručnost a přesnost, ale může přinést vynikající výsledky.

Výběr Podnože a Roubu a Optimální Doba Roubování

Jako podnož se nejčastěji používají silné a dobře zakořeněné semenáče odolných druhů rododendronů, například *Rhododendron ponticum* nebo *Rhododendron catawbiense*. Roub je část vybrané ušlechtilé odrůdy, obvykle jednoletý nebo dvouletý výhon s několika pupeny. Ideální doba pro roubování rododendronů je koncem zimy nebo na jaře, před začátkem intenzivního růstu.

Techniky Roubování Rododendronů

Existuje několik technik roubování rododendronů, mezi nejběžnější patří roubování v kozí nožku (štěpování do rozštěpu) a roubování na boku (kopulace).

Roubování v Kozí Nožku (Štěpování do Rozštěpu)

Podnož seřízneme v požadované výšce a svisle rozštěpíme ostrým nožem do hloubky přibližně 2-3 cm.
Spodní konec roubu z obou stran seřízneme do klínu tak, aby přesně pasoval do rozštěpu podnože.
Roub vložíme do rozštěpu podnože tak, aby se kambiové vrstvy (zelená pletiva pod kůrou) obou částí co nejtěsněji dotýkaly alespoň na jedné straně.
Místo spojení pevně ovážeme roubovací páskou, lýkem nebo speciální fólií, abychom zajistili dobrý kontakt a zabránili vysychání.
Ovařené místo můžeme ještě dodatečně zatřít štěpařským voskem, abychom zabránili pronikání vody a infekcí.

Roubování na Boku (Kopulace)

Na podnoži provedeme šikmý řez v délce přibližně 3-5 cm.
Stejně dlouhý a stejně skloněný řez provedeme i na spodní části roubu.
Obě řezné plochy přiložíme k sobě tak, aby se kambiové vrstvy co nejtěsněji dotýkaly.
Místo spojení pevně ovážeme roubovací páskou.
Spoj můžeme také zatřít štěpařským voskem.

Péče o Naroubované Rostliny

Po naroubování je důležité zajistit naroubovaným rostlinám vysokou vlhkost vzduchu a stálou teplotu. Ideální je umístit je do skleníku nebo fóliovníku a pravidelně rosit. Důležité je také pravidelně kontrolovat ovázání a v případě potřeby ho povolit, aby nedošlo k zaškrcení rostoucího roubu. Jakmile se roub ujme a začne růst, můžeme postupně začít s otužováním. Po úplném srůstu roubu s podnoží můžeme odstranit roubovací pásku.

Množení Rododendronů Semeny: Dlouhá Cesta k Novým Rostlinám

Množení rododendronů semeny je zdlouhavější a náročnější metoda, která se obvykle používá spíše pro šlechtění nových odrůd nebo pro získání velkého množství pod

Kdy Postrik Vinne Revy

3 září, 2021 Lenka Zahradnictví

Kdy Postřik Vinné Révy: Ultimativní Průvodce Pro Zdravou a Bohatou Úrodu

Pěstování vinné révy je náročná, avšak nesmírně uspokojující činnost. Pro dosažení kvalitní a bohaté úrody je nezbytné věnovat pozornost mnoha faktorům, přičemž jedním z klíčových je správné načasování a provedení postřiků. Nesprávně provedený nebo opožděný postřik může vést k rozšíření chorob a škůdců, což se negativně projeví na kvalitě i kvantitě hroznů. Tento obsáhlý průvodce vám poskytne detailní informace o tom, kdy a jak optimálně provádět postřiky vinné révy, aby vaše vinice prosperovala.

Pochopení Životního Cyklu Vinné Révy a Jeho Vliv na Načasování Postřiků

Pro efektivní ochranu vinné révy je klíčové porozumět jejímu životnímu cyklu. Každá fáze růstu je specifická a vyžaduje odlišný přístup k ochraně. Správné načasování postřiků se odvíjí právě od těchto fází a od aktuálního rizika výskytu chorob a škůdců.

1. Zimní Období a Období Před Rašením (Dormance)

V zimním období je réva v klidovém stavu. I když se na první pohled zdá, že není třeba žádná ochrana, opak je pravdou. V tomto období je vhodné provést preventivní zimní postřik proti přezimujícím škůdcům, jako jsou svilušky, roztoči a štítenky. Používají se k tomu speciální olejové přípravky, které škůdce zadusí. Zimní postřik je důležitý pro snížení populace škůdců v následující vegetační sezóně a usnadňuje tak pozdější ochranu.

2. Jarní Období a Rašení (Začátek Vegetace)

S příchodem jara a oteplením začíná réva rašit. Objevují se první mladé lístky, které jsou velmi citlivé na napadení houbovými chorobami, jako je plíseň révová (Peronospora) a padlí révové (Oidium). V této fázi je důležité provést první preventivní postřiky fungicidy. Načasování prvního postřiku závisí na počasí a na fenologické fázi révy. Obvykle se provádí, když mají mladé výhonky délku asi 5-10 cm.

2.1 Fáze „Myší Ouško“

Tato fáze, kdy se pupeny začínají otevírat a připomínají myší ouško, je kritická pro první preventivní postřik proti plísni révové. Používají se systemické fungicidy, které pronikají do rostlinných pletiv a chrání je zevnitř.

2.2 Fáze „Zelený Vrchol“

Když se objeví první zelené lístky a výhonky dosáhnou délky několika centimetrů, je vhodné provést další postřik, který chrání nově narostlé části rostliny. V této fázi je také zvýšené riziko napadení hmyzími škůdci, jako jsou mšice a puchýřnatost vinné révy. V případě jejich výskytu je nutné použít insekticidy.

3. Období Kvetení

Kvetení je pro vinnou révu klíčové období, které rozhoduje o budoucí úrodě. Během kvetení je třeba být s postřiky velmi opatrný, aby nedošlo k poškození květů a tím ke snížení počtu oplozených bobulí. Obecně se během plného kvetení postřiky nedoporučují, s výjimkou případů silného tlaku chorob nebo škůdců, kdy je nutné použít šetrné přípravky, které neohrozí opylení.

3.1 Období Před Kveteím a Po Odkvetení

Krátce před květem a bezprostředně po odkvetení je vhodné provést postřiky, které chrání mladé plody před napadením chorobami, jako je plíseň révová a černá hniloba. V této době je také důležité sledovat výskyt škůdců, jako jsou obaleči (obaleč jednopásný a obaleč mramorovaný), jejichž larvy mohou poškodit květenství a mladé bobule.

4. Období Vývoje Bobulí

Po odkvetení začínají bobule růst a vyvíjet se. V této fázi je důležité pokračovat v ochraně proti houbovým chorobám, zejména proti plísni révové, padlí révové a hnilobě hroznů (Botrytis cinerea). Načasování a frekvence postřiků závisí na počasí (vlhké a teplé počasí podporuje rozvoj chorob) a na citlivosti odrůdy.

4.1 Fáze „Velikost Hrášku“

Když bobule dosáhnou velikosti hrášku, je vhodné provést další postřik fungicidy. V této době je také důležité sledovat výskyt obalečů a případně zasáhnout vhodnými insekticidy.

4.2 Fáze „Uzavírání Hroznů“

V období, kdy se bobule začínají dotýkat a hrozny se uzavírají, je důležité zajistit dobrou ochranu proti hnilobě hroznů. Prevence je v této fázi klíčová, protože jakmile se hniloba uvnitř hroznu rozšíří, je její zastavení velmi obtížné. Doporučují se preventivní postřiky speciálními přípravky proti hnilobě.

4.3 Fáze „Zaměkání Bobulí“ (Veraison)

V této fázi dochází ke změně barvy bobulí a k hromadění cukrů. Postřiky v této době by měly být prováděny s ohledem na blížící se sklizeň. Je třeba volit přípravky s krátkou ochrannou lhůtou (karencí), aby zbytky pesticidů nepřekročily povolené limity.

5. Období Zrání a Sklizně

Během zrání hroznů se obvykle postřiky neprovádějí, aby se minimalizovalo riziko zbytků pesticidů v hroznech. Pokud je však silný tlak chorob nebo škůdců, je nutné použít přípravky s velmi krátkou karencí a pečlivě dodržovat návod k použití.

6. Podzimní Období a Opadaní Listů

Po sklizni a opadaní listů je vhodné provést podzimní preventivní postřik měďnatými přípravky. Tento postřik pomáhá dezinfikovat rostlinu a snižuje riziko přezimování spor chorob a škůdců.

Klíčové Choroby a Škůdci Vinné Révy a Optimální Doba Pro Jejich Postřik

Pro cílenou a efektivní ochranu je nezbytné znát nejčastější choroby a škůdce vinné révy a vědět, kdy je nejvhodnější proti nim zasáhnout.

1. Plíseň Révová (Peronospora viticola)

Plíseň révová je jednou z nejzávažnějších houbových chorob vinné révy. Napadá všechny zelené části rostliny – listy, květenství, mladé výhonky a bobule. Projevuje se žlutozelenými skvrnami na horní straně listů a bílým moučnatým povlakem na spodní straně. Silné napadení může vést k opadu listů a znehodnocení úrody.

Optimální Doba Pro Postřik Proti Plísni Révové:

Preventivně: První postřiky by měly být provedeny již v raných fázích růstu (fáze „myší ouško“ a „zelený vrchol“) za použití systemických fungicidů.
V období intenzivního růstu: V době rychlého růstu výhonků a listů je nutné postřiky opakovat v intervalech 7-14 dnů, v závislosti na počasí a tlaku choroby. Vlhké a teplé počasí podporuje šíření plísně, proto je v takových podmínkách nutné intervaly zkrátit.
V období kvetení a vývoje bobulí: Postřiky pokračují i po odkvetení a během vývoje bobulí. Je důležité střídat různé typy fungicidů (kontaktní, systemické, translaminární) pro zabránění vzniku rezistence.

2. Padlí Révové (Erysiphe necator / Uncinula necator)

Padlí révové je další významnou houbovou chorobou, která napadá zelené části révy, včetně bobulí. Projevuje se bílým moučnatým povlakem na povrchu listů, výhonků a bobulí. Napadené bobule mohou praskat a hnít, což vede ke značným ztrátám na úrodě i kvalitě vína.

Optimální Doba Pro Postřik Proti Padlí Révové:

Preventivně: První postřiky se provádějí krátce po vyrašení, obvykle spolu s postřiky proti plísni révové.
V období intenzivního růstu a kvetení: V této době je riziko napadení padlím vysoké, proto je nutné pravidelně opakovat postřiky v intervalech 7-14 dnů. Používají se systemické a kontaktní fungicidy, často s obsahem síry.
V období vývoje bobulí: Ochrana proti padlí je důležitá i během vývoje bobulí, zejména u citlivých odrůd. Postřiky by měly být prováděny až do fáze zaměkání bobulí.

3. Hniloba Hroznů (Botrytis cinerea)

Hniloba hroznů je způsobena houbou *Botrytis cinerea* a může napadat květenství, bobule i listy. Nejčastěji se vyskytuje za vlhkého počasí, zejména v období zrání hroznů. Napadené bobule hnědnou, měknou a pokrývají se šedým plísňovým povlakem. Hniloba může výrazně snížit kvalitu hroznů a vína.

Optimální Doba Pro Postřik Proti Hnilobě Hroznů:

Preventivně: Důležitá je prevence, která zahrnuje zajištění dobré provzdušněnosti keřů (vyštipování zálistků, odlistění zóny hroznů) a omezení poranění bobulí.
V období kvetení: Postřik v době kvetení může snížit infekci přes zbytky květních čepiček.
V období uzavírání hroznů a zaměkání bobulí: Toto jsou kritická období, kdy je vhodné provést preventivní postřiky speciálními fungicidy proti hnilobě.
Při poškození hroznů: Po krupobití nebo jiném mechanickém poškození je vhodné ošetřit hrozny, aby se zabránilo sekundární infekci hnilobou.

4. Černá Hniloba Révy (Guignardia bidwellii)

Černá hniloba révy je houbová choroba, která napadá listy, letorosty, úponky a bobule. Na listech se projevuje okrouhlými hnědými skvrnami s černými tečkami uprostřed. Napadené bobule se zbarvují do hnědočervena, scvrkávají se a tvrdnou. Choroba může způsobit významné ztráty na úrodě.

Optimální Doba Pro Postřik Proti Černé Hnilobě Révy:

Preventivně: První postřiky by měly být provedeny v období rašení a růstu mladých výhonků.
V období před květem a po odkvetení: Toto je kritické období pro ochranu bobulí. Postřiky by měly být prováděny v intervalech 10-14 dnů.
V období vývoje bobulí: Ochrana pokračuje i během vývoje bobulí, zejména za vlhkého počasí.

5. Mšice (Aphidoidea)

Mšice jsou drobní saví škůdci, kteří sají rostlinné šťávy z mladých listů a výhonků. Napadené listy se kroutí, deformují a žloutnou. Silné napadení může oslabit růst révy a snížit úrodu. Některé druhy mšic mohou také přenášet virové choroby.

Optimální Doba Pro Postřik Proti Mšicím:

Při prvním výskytu: Postřik insekticidy by měl být proveden ihned po zjištění prvních kolonií mšic.
V období intenzivního růstu: Pokud je napadení silné, je nutné postřik opakovat po 7-10 dnech.
Použití systémových insekticidů: Systemické insekticidy jsou účinné, protože se šíří po celé rostlině a hubí mšice sající na různých místech.

6. Obaleči (Tortricidae)

Obaleči (obaleč jednopásný – *Eupoecilia ambiguella* a obaleč mramorovaný – *Lobesia botrana*) jsou motýli, jejichž larvy způsobují škody na květenstvích a bobulích. Larvy obaleče jednopásného napadají květenství a mladé bobule, zatímco larvy obaleče mramorovaného poškozují vyvíjející se a zrající bobule, čímž vytvářejí vstupní brány pro hnilobu.

Optimální Doba Pro Postřik Proti Obalečům:

Sledování letové aktivity motýlů: Pro přesné načasování postřiku je důležité sledovat letovou aktivitu dospělých motýlů pomocí feromonových lapáků.
Postřik proti první generaci larev: Postřik se provádí v době líhnutí larev první generace, obvykle před květem nebo na zač