padlí révového – Zahradní plastové

Vinna Reva Nemoci

2 července, 2024 Lenka Zahradnictví

Vinná Réva: Komplexní Průvodce Chorobami a Strategiemi Účinné Prevence pro Zajištění Bohaté Úrody

Pěstování vinné révy je náročná, avšak nesmírně obohacující činnost, která vyžaduje nejen znalosti o správné agrotechnice, ale především důkladnou obeznámenost s potenciálními hrozbami v podobě chorob a škůdců. Tyto faktory mohou významně ovlivnit zdraví rostlin, kvalitu a množství sklizených hroznů, a v krajním případě vést až k úplnému zničení vinice. Proto jsme pro vás připravili tento komplexní a detailní průvodce, který se zaměřuje na nejčastější a nejzávažnější choroby vinné révy, popisuje jejich charakteristické příznaky, objasňuje příčiny vzniku a šíření, a především poskytuje ucelený přehled účinných metod prevence a léčby. Naším cílem je vybavit vás nezbytnými znalostmi a nástroji, které vám umožní udržet vaši vinici zdravou, produktivní a odolnou vůči nepříznivým vlivům.

I. Plísňové Choroby Vinné Révy: Skryté Hrozby pro Vaši Úrodu

Plísňové choroby představují jednu z nejrozšířenějších a nejničivějších skupin onemocnění vinné révy. Vyznačují se rychlým šířením za příznivých podmínek, zejména při vysoké vlhkosti a teplotách. Ignorování prvních příznaků může vést k masivnímu napadení a značným ztrátám na úrodě. Proto je klíčové včasné rozpoznání, správná identifikace a okamžitý zásah.

1. Plíseň révová (Peronospora viticola): Tichý Zabiják Vaší Vinice

Plíseň révová, způsobená oomycetou *Plasmopara viticola*, je jednou z nejzávažnějších chorob vinné révy na celém světě. Její rychlé šíření a schopnost způsobit značné škody vyžadují neustálou pozornost a preventivní opatření.

1.1. Příznaky Plísně Révové: Od Nenápadných Skvrn po Totální Zkázu

První příznaky se objevují na horní straně listů jako světle zelené až žlutavé, mastné skvrny, často ohraničené nervaturou listu. Za vlhkého počasí se na spodní straně listů v místech skvrn vytváří bílý, vatovitý povlak sporangioforů a sporangií patogenu. Při silném napadení dochází k nekróze a opadávání listů, což oslabuje rostlinu a negativně ovlivňuje vyzrávání hroznů. Na mladých letorostech se mohou objevit hnědé skvrny s bílým povlakem, které mohou vést k jejich deformaci a odumírání. Napadení květenství způsobuje jejich hnědnutí a zasychání, což má přímý dopad na budoucí úrodu. Na bobulích se plíseň projevuje jako šedozelený povlak, který později hnědne a bobule se scvrkávají a tvrdnou.

1.2. Podmínky pro Šíření Plísně Révové: Vlhkost a Teplo Jsou Spojenci Patogenu

Šíření plísně révové je silně závislé na příznivých klimatických podmínkách. Vysoká vlhkost vzduchu (nad 95%) a teploty mezi 18-25 °C jsou ideální pro klíčení sporangií a infekci. Dešťové srážky nebo rosa umožňují sporangiím pohyb po povrchu rostlin a pronikání do pletiv. Primární infekce pochází z oospor přežívajících v opadlém listí a půdě. Sekundární infekce se šíří pomocí sporangií uvolňovaných z napadených částí rostlin větrem a deštěm.

1.3. Prevence Plísně Révové: Základ Zdravé Vinice

Účinná prevence je klíčová pro minimalizaci rizika napadení plísní révovou. Zahrnuje několik důležitých opatření:

Výběr odolných odrůd: Některé odrůdy vinné révy vykazují vyšší odolnost vůči plísni révové. Při zakládání vinice je vhodné upřednostnit tyto odrůdy.
Správná agrotechnika: Zajištění dobré cirkulace vzduchu v keřích pravidelným prořezáváním a vyvazováním letorostů snižuje vlhkost a omezuje šíření patogenu. Důležité je také udržování bezplevelného prostoru pod keři.
Vyvážená výživa: Rostliny s optimálním nutričním stavem jsou odolnější vůči chorobám. Je třeba se vyvarovat přehnojení dusíkem, které podporuje bujný růst a zvyšuje náchylnost k infekcím.

Pravidelné monitorování: Důkladné a pravidelné prohlídky vinice umožňují včasné odhalení prvních příznaků a rychlý zásah.
Preventivní ošetření: V rizikových obdobích (zejména za vlhkého a teplého počasí) je vhodné provádět preventivní postřiky fungicidy. Používají se kontaktní, systemické i translaminární přípravky.
Odstraňování napadených částí: Při prvních příznacích je nutné okamžitě odstranit a zlikvidovat napadené listy a letorosty, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce.
Podpora přirozených nepřátel: Využití biologické ochrany, například podporou přirozených predátorů škůdců, může přispět k celkovému zdraví vinice.

1.4. Léčba Plísně Révové: Včasný Zásah Zachrání Úrodu

Pokud dojde k napadení plísní révovou, je nezbytný rychlý a cílený zásah. Používají se fungicidy s různým mechanismem účinku. Důležité je střídat přípravky, aby se předešlo vzniku rezistence patogenu. V raných fázích infekce mohou být účinné systemické fungicidy, které pronikají do rostlinných pletiv a chrání i nově narostlé části. Při silnějším napadení je často nutné kombinovat systemické a kontaktní fungicidy. Postřiky je třeba provádět důkladně, aby byly ošetřeny všechny části rostlin, zejména spodní strana listů. Frekvence ošetření závisí na průběhu počasí a intenzitě infekce. V období silných srážek je nutné postřiky opakovat.

2. Padlí révové (Uncinula necator): Bílý Nepřítel Sladkých Hroznů

Padlí révové, způsobené houbou *Erysiphe necator* (syn. *Uncinula necator*), je dalším významným onemocněním vinné révy, které může způsobit značné hospodářské škody. Na rozdíl od plísně révové se padlí šíří i za suchého počasí.

2.1. Příznaky Padlí Révového: Moučnatý Povlak na Všech Zelených Částech

Charakteristickým příznakem padlí révového je bílý až šedý, moučnatý povlak, který se objevuje na horní i spodní straně listů, na mladých letorostech, květenstvích a bobulích. Na listech se mohou objevit i deformace a kroucení. Napadené letorosty zaostávají v růstu a mohou být pokryty povlakem i později. Květenství napadené padlím zasychají a opadávají, což vede ke snížení počtu nasazených bobulí. Na bobulích se povlak objevuje nejčastěji v raných fázích vývoje. Později může povlak zmizet, ale na slupce zůstávají hnědé skvrny a praskliny, které snižují kvalitu a trvanlivost hroznů. Silně napadené bobule mohou praskat a být náchylnější k sekundárním infekcím.

2.2. Podmínky pro Šíření Padlí Révového: Teplo a Sucho Podporují Infekci

Padlí révové se šíří nejlépe za teplého a suchého počasí s teplotami mezi 20-30 °C. Vysoká vlhkost vzduchu sice není nezbytná pro šíření, ale ranní rosa může podpořit infekci. Houba přezimuje ve formě kleistothecií (drobné černé kuličky) na kůře réví a na opadlých listech. Na jaře se z nich uvolňují askospory, které způsobují primární infekci. Sekundární šíření probíhá pomocí konidií, které se šíří větrem.

2.3. Prevence Padlí Révového: Důsledná Ochrana od Jara do Podzimu

Prevence padlí révového vyžaduje důslednou ochranu během celé vegetační sezóny:

Výběr méně náchylných odrůd: Existují odrůdy, které jsou méně citlivé na padlí.
Vzdušnost keřů: Pravidelné prořezávání a vyvazování zajistí dobrou cirkulaci vzduchu a rychlé osychání listů.

Odstraňování infikovaných částí: Včasné odstranění a likvidace napadených letorostů a listů může snížit inoculum patogenu.
Sírové přípravky: Preventivní postřiky sírovými přípravky jsou účinné, zejména v raných fázích vegetace. Je však třeba dbát na správnou koncentraci a teplotu při aplikaci.
Systemické fungicidy: V období intenzivního růstu a za příznivých podmínek pro šíření padlí je vhodné používat systemické fungicidy s dlouhodobějším účinkem.
Střídání přípravků: Aby se zabránilo vzniku rezistence, je nutné střídat fungicidy s různými účinnými látkami.
Biologická ochrana: Některé antagonistické mikroorganismy mohou potlačovat růst padlí.

2.4. Léčba Padlí Révového: Rychlá Akce Zabrání Ztrátám

Při prvních příznacích padlí révového je nutné okamžitě zasáhnout. Používají se fungicidy s různým mechanismem účinku, včetně systémových, kontaktních a translaminárních přípravků. Důležité je zajistit důkladné pokrytí všech zelených částí rostlin. Ošetření je třeba opakovat v intervalech daných charakteristikou použitého přípravku a průběhem počasí. V případě silného napadení je vhodné kombinovat různé typy fungicidů. Po sklizni je důležité odstranit a spálit napadené listí a zbytky réví, aby se snížil zdroj infekce pro následující sezónu.

3. Botrytida (Botrytis cinerea): Šedá Hniloba Hroznů a Její Záludnost

Botrytida, známá také jako šedá hniloba, je způsobena houbou *Botrytis cinerea*. Tato houba je fakultativní parazit a saprofyt, což znamená, že může napadat živé rostlinné tkáně i rozkládat odumřelou organickou hmotu. Botrytida může způsobit značné škody na hroznech, zejména za vlhkého počasí před sklizní.

3.1. Příznaky Botritidy: Od Vodnatých Skvrn po Šedý Plísňový Povlak

Příznaky botritidy se mohou objevit na všech nadzemních částech rostliny, ale nejvýznamnější jsou škody na hroznech. Na bobulích se nejprve objevují světle hnědé, vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují. Za vlhkého počasí se na povrchu napadených bobulí vytváří charakteristický šedý, prášivý povlak konidioforů a konidií houby. Napadené bobule praskají, hnijí a stávají se nevhodnými ke zpracování. Infekce se může šířit i na stopky hroznů a listové řapíky, kde způsobuje hnědé, nekrotické léze. Mladé letorosty mohou být také napadeny, což vede k jejich odumírání.

3.2. Podmínky pro Šíření Botritidy: Vlhkost, Teplota a Poranění Jsou Klíčové Faktory

Šíření botritidy je silně ovlivněno vlhkostí a teplotou. Vysoká relativní vlhkost vzduchu (nad 90%) a teploty mezi 15-25 °C jsou ideální pro infekci a sporulaci houby. Poranění bobulí způsobená hmyzem, kroupami nebo praskáním v důsledku nadměrné vlhkosti vytvářejí vstupní brány pro patogen. Husté hrozny s omezenou cirkulací vzduchu jsou k botritidě náchylnější. Houba přezimuje ve formě sklerocií na napadených zbytcích rostlin a v půdě.

3.3. Prevence Botritidy: Integrovaný Přístup k Ochranně Hroznů

Prevence botritidy vyžaduje komplexní přístup zahrnující agrotechnická opatření a chemickou ochranu:

Nemoci Na Listech Vinne Revy Obrazem

10 dubna, 2024 Lenka Zahradnictví

Nemoci na listech vinné révy obrazem: Podrobný průvodce pro rok 2025

Vážení pěstitelé vinné révy, rok 2025 přináší nové výzvy v ochraně vašich vinic. Jedním z klíčových aspektů úspěšného pěstování je včasná a přesná identifikace chorob, které mohou napadnout listy vaší révy. Listy jsou totiž životně důležitou součástí rostliny, zajišťují fotosyntézu a produkci energie potřebné pro růst a vývoj hroznů. Jakákoliv choroba, která naruší jejich funkci, se negativně projeví na kvalitě a výnosu vaší úrody. Tento obsáhlý průvodce vám poskytne detailní obrazový přehled nejčastějších a nejzávažnějších nemocí, které se mohou objevit na listech vinné révy, doplněný o odborné informace o jejich příčinách, symptomech, možnostech prevence a účinné léčby. Naším cílem je vybavit vás znalostmi a nástroji, které vám umožní udržet vaše vinice zdravé a produktivní po celou sezónu.

I. Houbové choroby listů vinné révy

Houbové choroby představují největší skupinu patogenů, které ohrožují zdraví listů vinné révy. Vlhkost a teplota, typické pro určité části vegetačního období, vytvářejí ideální podmínky pro šíření těchto mikroorganismů. Včasná identifikace prvních příznaků a rychlý zásah jsou klíčové pro minimalizaci škod a zabránění rozsáhlému šíření infekce.

1. Plíseň révová (Peronospora)

Plíseň révová, způsobená oomycetou *Plasmopara viticola*, je jednou z nejničivějších chorob vinné révy. Její rychlé šíření za příznivých podmínek může vést k významným ztrátám na úrodě. Infekce se projevuje na všech zelených částech rostliny, včetně listů, květenství a mladých bobulí. Na listech se zpočátku objevují světle zelené až žlutavé, mastné skvrny, které se postupně zvětšují a splývají. Na spodní straně listů se v místech skvrn za vlhkého počasí vytváří bílý, moučnatý povlak sporangioforů s výtrusy. Silně napadené listy hnědnou, kroutí se a předčasně opadávají, což oslabuje rostlinu a negativně ovlivňuje dozrávání hroznů. Prevence plísně révové zahrnuje výběr odolných odrůd, zajištění dobré cirkulace vzduchu v porostu, vyvážené hnojení a pravidelné preventivní postřiky fungicidy, zejména za deštivého počasí a v období intenzivního růstu. Při prvních příznacích je nutné okamžitě zahájit kurativní ošetření vhodnými systemickými nebo kontaktními fungicidy.

1.1. Příznaky plísně révové na listech

První příznaky plísně révové na listech jsou nenápadné, projevují se jako malé, světle zelené až nažloutlé, mírně průsvitné skvrny na horní straně listů. Tyto skvrny mají často nepravidelný tvar a mohou být ohraničeny nervaturou listu. Při bližším pohledu mohou vypadat mastně nebo olejovitě. S postupující infekcí se skvrny zvětšují a mohou dosahovat průměru několika centimetrů. Za vlhkého počasí, zejména ráno nebo po dešti, se na spodní straně listů v místech skvrn objevuje charakteristický bílý, vatovitý nebo moučnatý povlak. Tento povlak tvoří sporangiofory houby, na kterých se vyvíjejí výtrusy (sporangia), sloužící k dalšímu šíření infekce. Pokud je infekce silná, skvrny se mohou slévat, listy žloutnou, hnědnou, kroutí se a nakonec usychají a opadávají. Předčasná ztráta listové plochy výrazně oslabuje rostlinu, snižuje její schopnost fotosyntézy a negativně ovlivňuje kvalitu a množství budoucí úrody. Hrozny na silně napadených keřích mohou být také infikovány, což se projevuje hnědnutím a opadáváním mladých bobulí nebo tvrdnutím a špatným vyzráváním starších bobulí.

1.1.1. Rozvoj a šíření plísně révové

Plíseň révová je typická polycyklická choroba, což znamená, že se v průběhu vegetačního období může šířit opakovaně. K primární infekci dochází na jaře, kdy dešťové srážky smývají zimní výtrusy (oospoory) z povrchu půdy a infikují mladé, vyvíjející se listy a výhony. Optimální podmínky pro klíčení oospor a infekci jsou teploty nad 10 °C a dostatečná vlhkost, zejména ovlhčení listů po dobu několika hodin. Po úspěšné infekci se v pletivu listů vyvíjí mycelium houby a na spodní straně listů se tvoří sporangiofory s výtrusy (sporangia). Tyto sporangia jsou za vlhkého počasí uvolňovány a větrem a dešťovými kapkami se šíří na další části rostliny a na sousední keře, způsobujíce sekundární infekce. K šíření choroby přispívá hustý porost s nedostatečnou cirkulací vzduchu, dlouhotrvající vlhké počasí, časté deště a mlhy. Inkubační doba, tedy čas od infekce po objevení se prvních příznaků, se pohybuje v závislosti na teplotě od 4 do 14 dnů. Za teplého a vlhkého počasí může být tento cyklus velmi rychlý, což vede k rychlému šíření choroby po celé vinici.

1.1.2. Prevence a ochrana proti plísni révové

Účinná ochrana proti plísni révové vyžaduje komplexní přístup, zahrnující preventivní opatření a včasné kurativní zásahy. Mezi preventivní opatření patří výběr méně náchylných odrůd, i když úplně rezistentní odrůdy nejsou běžně dostupné. Důležitá je také správná agrotechnika, zahrnující dostatečný spon výsadby, pravidelné odlistění zóny hroznů pro zlepšení cirkulace vzduchu a rychlé osychání listů po dešti nebo rose. Vyvážené hnojení, zejména omezení dusíku a dostatek fosforu a draslíku, posiluje odolnost rostlin. Důležitou součástí prevence je také pravidelný monitoring vinice a včasné odstraňování napadených listů a výhonů, čímž se snižuje zdroj infekce. Chemická ochrana hraje klíčovou roli, zejména v oblastech s častým výskytem plísně révové a za vlhkého počasí. Preventivní postřiky kontaktními fungicidy by měly být prováděny před očekávanými infekčními periodami, například před dešti. Při objevení se prvních příznaků je nutné použít systemické nebo translaminární fungicidy, které pronikají do pletiva rostliny a ničí patogena zevnitř. Důležité je střídat různé typy fungicidů s odlišným mechanismem účinku, aby se předešlo vzniku rezistence patogena. V integrované ochraně rostlin se doporučuje kombinovat chemické metody s biologickými přípravky a podporovat přirozené nepřátele škůdců, kteří mohou přenášet choroby.

2. Padlí révové (Oidium)

Padlí révové, způsobené houbou *Erysiphe necator* (syn. *Uncinula necator*), je další významnou houbovou chorobou, která napadá všechny zelené části vinné révy. Na rozdíl od plísně révové se padlí daří spíše za suchého a teplého počasí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu. Charakteristickým příznakem je bílý až šedý moučnatý povlak na horní straně listů, mladých výhonech a hroznech. Povlak se snadno stírá. Silně napadené listy se kroutí, deformují a mohou předčasně opadávat. Infikované hrozny špatně vyzrávají, praskají a jsou náchylné k sekundárním infekcím, například hnilobou. Prevence padlí révového zahrnuje výběr méně náchylných odrůd, zajištění dobré cirkulace vzduchu v porostu a vyvážené hnojení. Důležité je také včasné odstraňování napadených částí rostlin. Chemická ochrana se provádí preventivně i kurativně pomocí fungicidů s různým mechanismem účinku, včetně sirnatých přípravků, organických fungicidů a systemických přípravků. Postřiky je nutné provádět pravidelně, zejména v období intenzivního růstu a vývoje hroznů.

2.1. Příznaky padlí révového na listech

První příznaky padlí révového na listech se objevují jako drobné, bělavé až šedavé skvrny na horní straně listové čepele. Tyto skvrny mají charakteristický moučnatý vzhled, který připomíná posypání moukou nebo popelem. Na rozdíl od plísně révové, kde se povlak tvoří převážně na spodní straně listů, u padlí je povlak nejvýraznější na horní straně. S postupující infekcí se skvrny zvětšují a mohou pokrýt celou plochu listu. Povlak se snadno stírá prstem. Pod povlakem dochází k poškození pletiva listu, což se může projevit žloutnutím, deformacemi a kroucením listů. Silně napadené listy mohou být křehké a předčasně opadávat. Infekce se může šířit i na mladé výhony, kde se také tvoří bílý povlak, a na květenství a mladé hrozny. Napadené květenství může zasychat a opadávat, což vede ke snížení násady hroznů. Na mladých bobulích se může objevit bělavý povlak, který brání jejich správnému vývoji a může způsobovat praskání. Později se na bobulích mohou objevit tmavé skvrny a hrozny jsou náchylnější k napadení sekundárními hnilobami.

2.1.1. Rozvoj a šíření padlí révového

Padlí révové je obligátní parazit, což znamená, že k svému růstu a vývoji potřebuje živou rostlinnou tkáň. Houba přezimuje ve formě kleistothecií (dříve nazývaných plodničky) na napadených letorostech a šupinách pupenů. Na jaře, za vhodných podmínek (teplota nad 10 °C a relativní vlhkost nad 40 %), dochází k uvolnění askospor z kleistothecií, které jsou větrem roznášeny a infikují mladé, vyvíjející se části rostliny. Po infekci se na povrchu rostlinných pletiv vyvíjí mycelium houby, které vysílá haustoria do epidermálních buněk, z nichž čerpá živiny. Na povrchu mycelia se tvoří konidiofory s konidiemi (výtrusy nepohlavního rozmnožování), které jsou za suchého počasí roznášeny větrem a způsobují sekundární infekce. Optimální podmínky pro šíření padlí révového jsou teplé a suché počasí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, zejména v noci. Na rozdíl od plísně révové, volná voda na povrchu listů šíření padlí spíše brzdí. Inkubační doba se pohybuje od 7 do 14 dnů v závislosti na teplotě. Koncem léta se na myceliu začínají tvořit tmavé, kulovité kleistothecia, které slouží k přezimování houby.

2.1.2. Prevence a ochrana proti padlí révové

Prevence padlí révového zahrnuje agrotechnická opatření, která omezují šíření choroby a zvyšují odolnost rostlin. Důležitý je výběr méně náchylných odrůd a podnoží. Správný spon výsadby a pravidelné prosvětlování keřů zajišťují dobrou cirkulaci vzduchu a rychlé osychání listů, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj houby. Vyvážené hnojení, s omezením dusíku a dostatkem draslíku, posiluje obranyschopnost rostlin. Důležité je také včasné odstraňování napadených výhonů a listů, čímž se snižuje infekční tlak. Chemická ochrana je nezbytnou součástí integrované ochrany. Preventivní postřiky, zejména v období od vykvětání do zaměkání bobulí, jsou klíčové. Používají se kontaktní fungicidy na bázi síry, ale i organické fungicidy s preventivním a částečně kurativním účinkem. Při objevení se prvních příznaků je nutné použít systemické fungicidy, které pronikají do rostlinných pletiv a ničí houbu. Důležité je střídat různé skupiny fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence. V ekologickém zemědělství se s úspěchem používají sirnaté přípravky a výluhy z některých rostlin. Pravidelný monitoring vinice a včasná reakce na první příznaky jsou zásadní pro účinnou ochranu.

3. Černá hniloba révy (Black Rot)

Černá hniloba révy, způsobená houbou *Guignardia bidwellii*, je závažné onemocnění, které postihuje listy, letorosty, úponky a hrozny vinné révy. Na listech se objevují okrouhlé, hnědé skvrny s tmavým lemem a drobnými černými plodničkami (pyknidy) uprostřed. Silně napadené listy žloutnou a opadávají. Na mladých letorostech a úponcích se tvoří protáhlé, tmavě hnědé až černé skvrny, které mohou způsobovat jejich odumírání. Největší škody však choroba způsobuje na hroznech, kde se napadené bobule zbarvují do hnědočervena, scvrkávají se a mumifikují. Prevence černé hniloby zahrnuje odstraňování mumifikovaných hroznů a napadených částí rostlin z vinice, čímž se snižuje zdroj infekce. Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu v porostu. Chemická ochrana se provádí preventivně, zejména v období kvetení a vývoje hroznů, pomocí fungicidů s účinnými látkami

Štítek: padlí révového