Štítek: _Plasmopara viticola_

Co je plíseň hroznového vína a proč je pro vaše vinice hrozbou?

Plíseň hroznového vína, vědecky známá jako _Plasmopara viticola_, představuje jedno z nejzávažnějších houbových onemocnění, které postihuje révu vinnou (_Vitis vinifera_) a další druhy rodu _Vitis_. Tato oomycetová plíseň, často mylně považovaná za pravou houbu, má devastující potenciál, pokud není včas a účinně kontrolována. Její rychlé šíření za příznivých podmínek – vysoké vlhkosti a teplotách mezi 18 a 25 °C – může vést k značným ztrátám na úrodě, snížení kvality hroznů a v extrémních případech i k oslabení a odumření celých keřů révy. Historicky se plíseň hroznového vína objevila v Evropě koncem 19. století, pravděpodobně zavlečením z Severní Ameriky, a od té doby se stala trvalou hrozbou pro evropské vinohradnictví. Její ekonomický dopad je značný, neboť vyžaduje nákladná opatření na ochranu a v případě silného napadení způsobuje přímé ztráty na výnosech a kvalitě produkce. Pochopení biologie a životního cyklu _Plasmopara viticola_ je klíčové pro efektivní strategii ochrany. Plíseň napadá všechny zelené části rostliny – listy, květenství, mladé výhony a bobule. Na listech se projevuje charakteristickými olejovitými skvrnami na horní straně, pod nimiž se za vlhkého počasí tvoří bílý, vatovitý povlak sporangioforů s sporangii. Napadení květenství vede k jejich zasychání a opadávání, zatímco na mladých bobulích se objevují šedozelené skvrny, které později hnědnou a bobule tvrdnou a scvrkávají se. Intenzita napadení závisí na mnoha faktorech, včetně citlivosti odrůdy révy, klimatických podmínek v daném roce a účinnosti preventivních a kurativních opatření. Ignorování prvních příznaků plísně může vést k lavinovému šíření infekce a k nezvratným škodám na vinici. Proto je nezbytné pravidelně monitorovat stav porostu a včas reagovat na první známky výskytu choroby. Dlouhodobá strategie ochrany by měla zahrnovat kombinaci preventivních opatření, jako je výběr odolných odrůd, správná agrotechnika a optimalizace provzdušnění keřů, a cílených zásahů v období zvýšeného rizika infekce. V následujících částech tohoto průvodce se podrobně zaměříme na jednotlivé aspekty prevence a léčby plísně hroznového vína, abychom vám poskytli komplexní znalosti a nástroje pro ochranu vašich vinic.

Životní cyklus _Plasmopara viticola_: Pochopení nepřítele

Pro účinný boj proti plísni hroznového vína je nezbytné detailně porozumět jejímu životnímu cyklu. _Plasmopara viticola_ přezimuje ve formě oospor v opadlém listí a zbytcích napadených rostlinných částí na půdě. S příchodem jara a dostatečné vlhkosti (déšť, rosa) a teplot nad 10 °C dochází k vyklíčení oospor a uvolnění makrokonidií. Tyto makrokonidie jsou pohyblivé ve vodním filmu a aktivně vyhledávají průduchy na spodní straně mladých listů a zelených výhonů révy. Pokud se dostanou do průduchu, dochází k primární infekci. Během několika dnů, v závislosti na teplotě a vlhkosti, se v mezibuněčných prostorech pletiv hostitelské rostliny vyvíjí mycelium plísně. Z mycelia vyrůstají sporangiofory, které nesou sporangia. Za vlhkého počasí sporangia klíčí a uvolňují zoospory, opět pohyblivé ve vodním filmu. Zoospory pronikají do dalších průduchů a způsobují sekundární infekce, které se mohou velmi rychle šířit po celé vinici. Tento cyklus se může za příznivých podmínek opakovat několikrát během vegetačního období, což vede k exponenciálnímu nárůstu napadení. Na konci vegetačního období dochází k pohlavnímu rozmnožování, při kterém se tvoří nové oospory, které přezimují a zahajují nový infekční cyklus na jaře. Důležitým faktorem pro šíření plísně je přítomnost volné vody na povrchu rostlinných orgánů po dobu několika hodin, což umožňuje pohyb zoospor a jejich vniknutí do pletiv. Proto jsou deštivá období s vysokou vlhkostí vzduchu a mírnými teplotami ideální pro epidemické šíření plísně. Znalost těchto fází životního cyklu umožňuje cílené zásahy v nejzranitelnějších momentech vývoje plísně. Například preventivní ošetření před dešťovými periodami může zabránit primárním i sekundárním infekcím. Stejně tak důležitá je likvidace opadlého listí na podzim, čímž se snižuje množství přezimujících oospor a tím i potenciální infekční tlak v následujícím roce. Monitorování klimatických podmínek a fenologických fází révy vinné pomáhá předvídat období zvýšeného rizika infekce a optimalizovat termíny ochranných zásahů. Moderní systémy předpovědi chorob, založené na meteorologických datech a biologických modelech, poskytují cenné informace pro integrovanou ochranu vinic.

První příznaky napadení: Jak včas rozpoznat plíseň na vašich hroznech?

Včasná identifikace prvních příznaků napadení plísní hroznového vína je klíčová pro minimalizaci škod a úspěšnou ochranu vinice. První viditelné symptomy se obvykle objevují na listech, a to nejčastěji po deštivém období. Hledejte světle zelené až žlutavé, olejovité skvrny na horní straně listové čepele. Tyto skvrny jsou často ohraničeny nervaturou listu a mohou mít nepravidelný tvar. Za vlhkého počasí se na spodní straně těchto skvrn vytváří charakteristický bílý, vatovitý povlak tvořený sporangiofory a sporangii plísně. Tento povlak je nejlépe viditelný ráno, kdy je ještě vysoká vlhkost vzduchu. S postupující infekcí se skvrny na listech zvětšují, hnědnou a mohou nekrotizovat. Silně napadené listy předčasně opadávají, což oslabuje keř a snižuje jeho schopnost vyzrávat hrozny. Napadení květenství se projevuje jejich zasycháním a hnědnutím ještě před odkvětem nebo krátce po něm. Napadené květy opadávají a nedochází k tvorbě bobulí, což má přímý dopad na výnos. Na mladých výhonech se mohou objevit podlouhlé, světle zelené až hnědé skvrny s bělavým povlakem. Napadené výhony jsou křehčí a mohou se snadno lámat. Nejzávažnější je napadení bobulí. V raných fázích vývoje se na bobulích objevují šedozelené až šedohnědé skvrny. Napadené bobule přestávají růst, tvrdnou, scvrkávají se a mohou být pokryty bělavým povlakem. Pokud dojde k infekci zrajících bobulí, mohou praskat a být náchylnější k sekundárním infekcím jinými houbami a bakteriemi. Je důležité pravidelně provádět vizuální kontrolu všech částí révy, zejména po deštích a v období vysoké vlhkosti. Zaměřte se na spodní stranu listů, kde se první příznaky často objevují. Použití lupy může pomoci při identifikaci charakteristického bílého povlaku. V případě nejistoty je vhodné konzultovat s odborníkem nebo zemědělskou poradenskou službou, která může provést laboratorní diagnostiku. Včasné rozpoznání a správná identifikace plísně hroznového vína jsou zásadní pro zahájení účinných ochranných opatření a zabránění rozsáhlým škodám na vaší vinici. Neignorujte ani mírné příznaky, protože infekce se může velmi rychle šířit, zejména za příznivých podmínek.

Prevence je základ: Jak minimalizovat riziko napadení plísní?

Účinná prevence je základním kamenem ochrany vinic před plísní hroznového vína. Proaktivní přístup a implementace správných agrotechnických opatření mohou výrazně snížit riziko infekce a potřebu intenzivních chemických zásahů. Mezi klíčová preventivní opatření patří:

1. Výběr odolných odrůd: Existují odrůdy révy vinné, které vykazují vyšší odolnost nebo toleranci k plísni hroznového vína. Při zakládání nových vinic nebo obnově starých je vhodné zvážit pěstování těchto odrůd. I když žádná odrůda není zcela imunní, jejich pěstování může snížit potřebu chemické ochrany.
2. Správná agrotechnika:
   
3. Provzdušnění keřů: Zajistěte dostatečné proudění vzduchu v koruně keře. Toho lze dosáhnout správným vedením révy, vyvazováním letorostů a pravidelným odstraňováním zálistků a přebytečných listů v zóně hroznů. Dobré provzdušnění urychluje osychání listů a hroznů po dešti nebo rose, čímž se vytvářejí méně příznivé podmínky pro rozvoj plísně.
4. Hnojení: Vyvážené hnojení, s důrazem na dostatečný přísun draslíku a fosforu a omezení dusíku, posiluje přirozenou odolnost rostlin. Nadměrné hnojení dusíkem může naopak vést k bujnému růstu citlivému k napadení.

5. Řez: Správný zimní řez a následná opatření během vegetace (zelené práce) ovlivňují hustotu olistění a provzdušnění keře. Cílem je udržet optimální listovou plochu pro fotosyntézu a zároveň zajistit dostatečné proudění vzduchu.
6. Hospodaření s vodou: Vyvarujte se dlouhodobému zamokření půdy a zajistěte dobrou drenáž vinice. Nadměrná vlhkost v půdě může oslabovat kořenový systém a zvyšovat náchylnost k chorobám. Při závlaze preferujte kapkovou závlahu, která minimalizuje smáčení listů a hroznů.

7. Likvidace infekčních zdrojů: Na podzim důkladně odstraňte a zlikvidujte opadlé listí a zbytky napadených hroznů. Tyto materiály obsahují přezimující oospory plísně, které jsou zdrojem primární infekce v následujícím roce. Ideální je spálení nebo hluboké zaorání těchto zbytků.
8. Monitorování počasí a rizikových faktorů: Sledujte předpovědi počasí a věnujte pozornost obdobím s vysokou vlhkostí a teplotami vhodnými pro rozvoj plísně. Využívejte systémy předpovědi chorob, které na základě meteorologických dat a fenologických fází révy vinné upozorňují na zvýšené riziko infekce.
9. Preventivní ošetření: V rizikových obdobích, zejména před očekávanými dešti, je vhodné provádět preventivní ošetření povolenými fungicidy. Volba přípravku a termín aplikace by měly zohledňovat fenologickou fázi révy a aktuální riziko infekce.

10. Podpora přirozených nepřátel: V integrované ochraně se využívají i metody podpory přirozených nepřátel škůdců a chorob, což může přispět k celkové odolnosti vinice.

Důsledné dodržování těchto preventivních opatření může významně snížit potřebu kurativních zásahů a přispět k udržitelnému pěstování zdravých hroznů.

Biologická ochrana: Přírodní spojenci v boji proti plísni

Biologická ochrana představuje ekologicky šetrnou alternativu nebo doplněk k chemické ochraně proti plísni hroznového vína. Využívá přirozené mechanismy a organismy k potlačení vývoje a šíření patogenu. Tato metoda je stále populárnější díky rostoucímu zájmu o udržitelné zemědělství a snižování negativních dopadů na životní prostředí. Mezi hlavní strategie biologické ochrany patří:

• Využití antagonistických mikroorganismů: Některé druhy bakterií a hub mají schopnost potlačovat růst a vývoj _Plasmopara viticola_. Tyto mikroorganismy mohou konkurovat patogenu o živiny a prostor, produkovat látky inhibující jeho růst nebo indukovat obranné mechanismy v rostlině. Přípravky na bázi bakterií rodu _Bacillus_ nebo hub _Trichoderma_ se aplikují na povrch rostlin a mohou poskytovat účinnou ochranu, zejména v raných fázích infekce.
• Indukce rezistence rostlin: Některé biologické přípravky obsahují látky, které stimulují přirozený obranný systém révy vinné. Tyto látky, často na bázi rostlinných extraktů nebo mikroorganismálních metabolitů, připravují rostlinu na případný útok patogenu a zvyšují její odolnost.
• Využití přirozených nepřátel škůdců: I když se nejedná o přímou ochranu proti plísni, udržování zdravého ekosystému ve vinici podporuje přítomnost přirozených nepřátel škůdců, kteří mohou oslabovat rostliny a činit je náchylnějšími k chorobám. Pestrost rostlinstva v okolí vinice může poskytovat útočiště a potravu pro tyto užitečné organismy.
• Biologické fungicidy: Na trhu jsou dostupné biologické fungicidy na bázi přírodních látek, jako jsou rostlinné oleje (např. neemový olej), chitosan nebo hydrogenuhličitan draselný. Tyto přípravky mají často kontaktní účinek a mohou narušovat buněčné stěny hub nebo měnit pH na povrchu rostliny, čímž