Plody jsou – 3. stránka – Zahradní plastové

Citrusy Druhy

28 února, 2018 Lenka Zahradnictví

Citrusové Druhy: Podrobný Průvodce Fascinujícím Světem Citrusových Plodů

Vítejte v rozsáhlém a detailním průvodci světem citrusových plodů. Tato obsáhlá publikace si klade za cíl poskytnout vám nejkomplexnější informace o všech významných citrusových druzích, od těch nejznámějších až po méně obvyklé speciality. Ponoříme se do jejich botanických charakteristik, historického původu, zeměpisného rozšíření, agronomických aspektů pěstování, širokého spektra využití v gastronomii a průmyslu, a v neposlední řadě prozkoumáme jejich pozoruhodné zdravotní přínosy. Naším cílem je vytvořit ultimativní zdroj informací, který uspokojí zvědavost laické veřejnosti i odborníků hledajících hlubší porozumění této rozmanité a užitečné skupině rostlin.

Botanická Klasifikace a Charakteristika Citrusů

Citrusy představují rod Citrus, který spadá do čeledi routovitých (Rutaceae). Tato čeleď zahrnuje aromatické stromy a keře, které se vyznačují přítomností olejových žláz v listech, květech i plodech. Rod Citrus je pozoruhodný svou vysokou mírou hybridizace a polyploidie, což vedlo k velkému množství přirozených i uměle vyšlechtěných odrůd a druhů. Základní charakteristikou citrusových rostlin jsou stálezelené listy, vonné květy s pěti bílými korunními lístky a charakteristické plody – hesperidia.

Struktura Citrusového Plodu (Hesperidium)

Hesperidium je specifický typ bobule, který se vyvinul z jediného pestíku. Jeho struktura je komplexní a skládá se z několika vrstev. Exokarp, vnější barevná vrstva, obsahuje olejové žlázy, které dodávají plodu jeho charakteristickou vůni. Mezokarp, bílá houbovitá vrstva pod exokarpem, se nazývá albedo a je bohatá na pektin. Endokarp tvoří vnitřní šťavnaté segmenty, které obsahují semena (i když u některých kultivarů mohou být semena zakrnělá nebo zcela chybět). Šťavnaté váčky v endokarpu jsou naplněny kyselou šťávou bohatou na vitamín C a další bioaktivní látky.

Genetický Původ a Evoluce Citrusů

Předpokládá se, že citrusy pocházejí z jihovýchodní Asie, konkrétně z oblasti zahrnující severovýchodní Indii, Myanmar a jihozápadní Čínu. Postupem času se rozšířily do dalších subtropických a tropických oblastí světa díky přirozenému šíření i lidské činnosti. Genetické studie naznačují, že existuje několik základních druhů citrusů, z nichž hybridizací vznikla většina dnes pěstovaných odrůd. Mezi tyto původní druhy pravděpodobně patří citroník obecný (Citrus medica), mandarinka obecná (Citrus reticulata) a pomelo (Citrus maxima). Křížením a mutacemi těchto základních druhů vznikla široká škála citrusových plodů s různými vlastnostmi a chutěmi.

Nejvýznamnější Citrusové Druhy a Jejich Charakteristika

Svět citrusů je neuvěřitelně rozmanitý. Následující sekce se zaměří na detailní popis nejvýznamnějších citrusových druhů, jejich klíčové charakteristiky, specifické odrůdy a hlavní oblasti pěstování.

Citroník Obecný (Citrus medica) – Citron

Citron, plod citroníku obecného, je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších citrusových druhů. Pochází pravděpodobně ze severovýchodní Indie a do Evropy se dostal prostřednictvím Řecka a Říma. Citroníky jsou malé stromy s nepravidelnou korunou, trnitými větvemi a světle zelenými listy. Květy jsou bílé s fialovým nádechem a silnou vůní. Plody jsou oválné až elipsoidní, s hrubou, sytě žlutou kůrou (exokarpem) obsahující aromatické oleje. Dužina je světle žlutá, šťavnatá a velmi kyselá. Citrony se pěstují v mnoha subtropických oblastech světa, přičemž mezi významné producenty patří Itálie, Španělsko, Argentina a Spojené státy americké (Kalifornie a Arizona). Existuje mnoho odrůd citronů, které se liší velikostí, tvarem, tloušťkou kůry a kyselostí šťávy. Mezi známé odrůdy patří ‚Lisbon‘, ‚Eureka‘, ‚Villafranca‘ a ‚Meyerův citron‘ (pravděpodobně kříženec citronu a mandarinky, méně kyselý a s jemnější chutí).

Využití Citronů

Citrony mají široké spektrum využití. V kuchyni se používají pro svou kyselou šťávu a aromatickou kůru. Citronová šťáva je klíčovou ingrediencí mnoha nápojů (limonáda), omáček, dresinků a marinád. Citronová kůra se používá k ochucení dezertů, koláčů a dalších sladkých i slaných pokrmů. Citrony jsou také důležitým zdrojem vitamínu C a dalších antioxidantů, a proto se tradičně používají v lidovém léčitelství. Citronový olej, extrahovaný z kůry, se používá v aromaterapii a kosmetice pro své osvěžující a antiseptické vlastnosti.

Pomerančovník Sladký (Citrus sinensis) – Pomeranč

Pomeranč, plod pomerančovníku sladkého, je jedním z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších citrusových plodů na světě. Jeho původ není zcela jasný, ale pravděpodobně vznikl v jihovýchodní Asii jako kříženec pomela a mandarinky. Do Evropy se dostal poměrně pozdě, až v 15. století. Pomerančovníky jsou středně velké stromy s hustou korunou, tmavě zelenými listy a bílými, silně vonnými květy. Plody jsou kulaté nebo mírně oválné, s oranžovou kůrou, která se snadno loupe. Dužina je oranžová, šťavnatá a sladká s mírně kyselým nádechem. Mezi hlavní oblasti pěstování pomerančů patří Brazílie, Spojené státy americké (Florida a Kalifornie), Čína, Mexiko a Španělsko. Existuje mnoho různých odrůd pomerančů, které se liší chutí, velikostí, dobou zrání a přítomností semen. Mezi nejznámější odrůdy patří ‚Valencia‘, ‚Navel‘ (bezsemenný), ‚Hamlin‘ a ‚Blood Orange‘ (červená dužina).

Využití Pomerančů

Pomeranče se konzumují čerstvé, používají se k výrobě džusů, marmelád, kandovaného ovoce a esenciálních olejů. Pomerančová šťáva je jedním z nejoblíbenějších snídaňových nápojů na světě. Pomerančová kůra se používá k ochucení dezertů, likérů a dalších pokrmů. Pomerančový olej má široké využití v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu pro svou vůni a obsah bioaktivních látek. Pomeranče jsou také bohatým zdrojem vitamínu C, flavonoidů a dalších zdraví prospěšných látek.

Mandarinka Obecná (Citrus reticulata) – Mandarinka

Mandarinka, plod mandarinkovníku obecného, pochází z jihovýchodní Asie a je jedním z nejdéle pěstovaných citrusových druhů. Mandarinkovníky jsou menší stromy nebo keře s tenkými větvemi, malými zelenými listy a bílými vonnými květy. Plody jsou menší než pomeranče, obvykle zploštělého kulovitého tvaru, s tenkou, snadno loupatelnou oranžovou kůrou. Dužina je oranžová, šťavnatá a sladká, s výraznou vůní. Mezi hlavní oblasti pěstování mandarinek patří Čína, Španělsko, Turecko a Japonsko. Existuje mnoho různých odrůd a hybridů mandarinek, které se liší chutí, velikostí, dobou zrání a přítomností semen. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Satsuma‘ (bezsemenná, snadno se loupe), ‚Clementine‘ (kříženec mandarinky a pomeranče, sladká a aromatická) a ‚Tangerine‘ (často používaná pro výrobu džusů).

Využití Mandarinek

Mandarinky se nejčastěji konzumují čerstvé pro svou sladkou chuť a snadné loupání. Používají se také k výrobě džusů, kompotů a v cukrářství. Mandarinková kůra se používá k ochucení likérů a dezertů. Mandarinkový olej má podobné využití jako pomerančový olej. Mandarinky jsou dobrým zdrojem vitamínu C a dalších antioxidantů.

Grapefruit (Citrus × paradisi)

Grapefruit je subtropický citrusový plod známý pro svou nahořklou chuť. Předpokládá se, že vznikl na Barbadosu jako přirozený kříženec pomela a pomeranče. Název ‚grapefruit‘ je odvozen od způsobu, jakým plody rostou na stromě ve shlucích, podobně jako hrozny. Grapefruitovníky jsou středně velké stromy s tmavě zelenými listy a bílými květy. Plody jsou velké, kulaté nebo mírně zploštělé, s žlutou až narůžovělou kůrou. Dužina je šťavnatá, růžová, červená nebo žlutá, s charakteristickou nahořklou chutí. Mezi hlavní oblasti pěstování grapefruitů patří Spojené státy americké (Florida a Texas), Izrael a Jihoafrická republika. Existuje mnoho odrůd grapefruitů, které se liší barvou dužiny (např. ‚Ruby Red‘, ‚Pink‘, ‚White‘) a intenzitou hořkosti.

Využití Grapefruitů

Grapefruity se konzumují čerstvé, často rozkrojené napůl a podávané s cukrem nebo medem ke zmírnění hořkosti. Používají se také k výrobě džusů, které jsou oblíbené pro svou osvěžující chuť. Grapefruitová kůra se používá k výrobě marmelád a kandovaného ovoce. Je důležité si uvědomit, že grapefruitová šťáva může interagovat s některými léky, proto je vhodné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem v případě pravidelného užívání medikamentů.

Limetka (Citrus aurantiifolia a další druhy)

Pod pojmem limetka se obvykle rozumí malé, zelené citrusové plody s kyselou šťávou. Nejběžnějším druhem je limetka pravá (Citrus aurantiifolia), známá také jako mexická nebo key lime. Pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie a do Evropy se dostala prostřednictvím severní Afriky a Blízkého východu. Limetkovníky jsou malé, trnité stromy nebo keře s malými světle zelenými listy a bílými květy. Plody jsou malé, kulaté nebo oválné, s tenkou, hladkou zelenou kůrou, která při dozrávání může zežloutnout. Dužina je zelená, šťavnatá a velmi kyselá. Dalším významným druhem je limetka perská (Citrus × latifolia), která je větší, méně kyselá a často bez semen. Pěstuje se v mnoha tropických a subtropických oblastech světa, včetně Mexika, Brazílie a Indie. Existují i další druhy a hybridy limek, jako je limeta kaffir (Citrus hystrix), jejíž listy a kůra mají výraznou aromatickou vůni a používají se v thajské kuchyni.

Využití Limek

Limetky jsou klíčovou ingrediencí mnoha kuchyní po celém světě, zejména v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a na Blízkém východě. Jejich kyselá šťáva se používá k ochucení nápojů (margarita, mojito), omáček, marinád, salátových dresinků a dezertů (limetkový koláč). Limetková kůra se používá k aromatizaci pokrmů a nápojů. Limetkový olej se používá v kosmetice a aromaterapii. Limetky jsou také dobrým zdrojem vitamínu C.

Pomelo (Citrus maxima)

Pomelo je jedním z původních citrusových druhů, ze kterého pravděpodobně vznikla většina ostatních citrusů křížením. Pochází z jihovýchodní Asie a je největším citrusovým plodem. Pomelovníky jsou velké stromy s velkými, tmavě zelenými listy a bílými, silně vonnými květy. Plody jsou kulaté nebo hruškovité, s tlustou, hladkou zelenou až žlutou kůrou. Pod kůrou se nachází silná bílá vrstva (albedo). Dužina je světle žlutá, růžová nebo červená, šťavnatá a má sladkokyselou chuť s mírnou hořkostí. Mezi hlavní oblasti pěstování pomel patří Thajsko, Čína, Indonésie a Izrael. Existuje mnoho odrůd pomel, které se liší velikostí, tvarem, barvou duž

Citronovnik

20 února, 2018 Lenka Zahradnictví

Úvod do fascinujícího světa citronovníků

Citronovník (Citrus limon) je malý, stálezelený strom z čeledi routovitých (Rutaceae), který je ceněný pro své kyselé plody – citrony. Pěstování citronovníků má dlouhou a bohatou historii, sahající až do jihovýchodní Asie, odkud se postupně rozšířil do celého světa. Dnes je citronovník pěstován v mnoha subtropických a tropických oblastech pro své široké využití v kuchyni, medicíně i kosmetice. Jeho svěží vůně a jasně žluté plody jsou symbolem vitality a zdraví. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny aspekty úspěšného pěstování citronovníku, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň bohaté úrody.

Výběr ideální odrůdy citronovníku pro vaše podmínky

Předtím, než se pustíte do pěstování, je klíčové vybrat správnou odrůdu citronovníku, která bude nejlépe vyhovovat vašim klimatickým podmínkám a preferencím. Existuje mnoho různých kultivarů, které se liší svou odolností vůči chladu, velikostí plodů, dobou zrání a dalšími vlastnostmi. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří:

Eureka: Jedna z nejrozšířenějších odrůd, známá svou vysokou plodností a téměř bezsemennými plody se šťavnatou dužinou a intenzivní vůní. Je poměrně citlivá na mráz.

Lisbon: Podobná odrůdě Eureka, ale obecně odolnější vůči chladnějším podmínkám a s trnitějšími větvemi. Plody jsou také velmi kvalitní a šťavnaté.

Meyer: Kříženec citronu a pomeranče, který je známý svou sladší chutí a větší odolností vůči chladu. Je ideální pro pěstování v chladnějších oblastech nebo jako pokojová rostlina. Plody mají tenkou kůru a jsou velmi aromatické.

Villafranca: Další oblíbená odrůda s pravidelnou plodností a kvalitními plody. Je považována za jednu z nejstarších pěstovaných odrůd.

Fino: Španělská odrůda s velmi vysokou plodností a brzkou dobou zrání. Plody jsou středně velké a mají vynikající chuť.

Interdonato: Italská odrůda, která plodí velmi brzy, často již na podzim. Plody jsou velké, s hladkou kůrou a jemnou chutí.

Yuzu: Japonský citrus s výraznou, komplexní chutí, která kombinuje tóny citronu, mandarinky a grapefruitu. Je poměrně odolný vůči chladu.

Citroník obecný (Citrus medica): Původní druh citronovníku, jehož plody mají velmi tlustou kůru a méně šťavnatou dužinu. Pěstuje se spíše pro kůru a zajímavý vzhled.

Zakrslé odrůdy: Existují i zakrslé formy citronovníků, které jsou ideální pro pěstování v květináčích na balkonech a terasách. Tyto odrůdy si zachovávají schopnost plodit, ale dosahují menší velikosti.

Při výběru odrůdy zvažte následující faktory: klimatické podmínky ve vaší oblasti (zejména minimální zimní teploty), dostupný prostor pro pěstování (zda budete pěstovat v zemi nebo v květináči), požadovanou chuť a velikost plodů, odolnost vůči chorobám a škůdcům a dobu zrání.

Podnože citronovníků a jejich vliv na růst a odolnost

Většina komerčně pěstovaných citronovníků je roubována na odolnější podnože. Podnož ovlivňuje růst, odolnost vůči chorobám a škůdcům, toleranci k různým typům půdy a klimatickým podmínkám a také ranost a výnosnost. Mezi běžně používané podnože patří:

Citrus aurantium (Hořký pomeranč): Dodává stromům vigor, dobrou adaptabilitu k různým půdám a odolnost vůči některým chorobám kořenů.

Poncirus trifoliata (Trojlistá poncirus): Zvyšuje odolnost vůči chladu a některým půdním chorobám, ale může omezovat růst a preferuje dobře propustné půdy. Existují i zakrslé a polozakrslé klony této podnože.

Citrus reshni (Klementinka Reshni): Indukuje ranou plodnost a dobrou kvalitu plodů, je adaptabilní k různým půdám.

Citrus macrophylla: Podporuje rychlý růst a vysokou produktivitu, ale je méně odolná vůči chladu a některým půdním chorobám.

Swingle citrumelo (kříženec grapefruitu a trojlisté poncirus): Kombinuje dobrou odolnost vůči chladu a půdním chorobám s dobrou kvalitou plodů.

Při nákupu sazenice citronovníku se informujte o použité podnoži, protože ta bude mít významný vliv na dlouhodobý úspěch pěstování.

Základní požadavky citronovníku na pěstování

Aby se váš citronovník cítil dobře a bohatě plodil, je důležité mu zajistit optimální podmínky pro růst. Mezi klíčové faktory patří:

Světlo: Slunce je životodárné

Citronovníky milují slunce a pro svůj zdravý růst a bohatou úrodu potřebují alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. Při pěstování v interiéru zajistěte co nejsvětlejší stanoviště, ideálně u jižního nebo jihovýchodního okna. V zimních měsících, kdy je světla méně, může být prospěšné dodatečné osvětlení speciálními pěstebními světly.

Teplota: Teplo, ale s ohledem na roční období

Optimální teploty pro růst citronovníku se pohybují mezi 20-30 °C během dne a 15-20 °C v noci. Vyhněte se extrémním teplotním výkyvům a mrazu, který může rostlinu vážně poškodit. V zimě by teplota neměla klesnout pod 5-10 °C, v závislosti na odrůdě a podnoži. Pokud pěstujete citronovník v květináči, přeneste ho na zimu do chladné, světlé místnosti.

Voda: Správná zálivka je klíčová

Zálivka by měla být pravidelná, ale s mírou. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale nikdy přemokřená, což může vést k hnilobě kořenů. Frekvence zálivky závisí na ročním období, teplotě, vlhkosti vzduchu a velikosti rostliny a květináče. V horkých letních měsících bude potřeba zalévat častěji než v zimě. Před další zálivkou vždy zkontrolujte vlhkost půdy prstem – vrchní vrstva může být suchá, ale hlouběji by měla být stále vlhká. Používejte odstátou vodu pokojové teploty.

Vlhkost vzduchu: Vyšší vlhkost prospívá

Citronovníky preferují vyšší vlhkost vzduchu, ideálně kolem 50-60 %. Suchý vzduch, zejména v zimě při topení, může způsobovat zasychání listů a podporovat výskyt škůdců. Zvýšit vlhkost můžete pravidelným rosením listů (nejlépe ráno, aby listy do večera oschly), použitím zvlhčovače vzduchu nebo postavením květináče na misku s vlhkými oblázky.

Půda: Dobře propustná a živinami bohatá

Citronovníky vyžadují dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH (6,0-7,0). Ideální je směs zahradní zeminy, kompostu a písku nebo perlitu v poměru 2:1:1. Pro pěstování v květináčích použijte speciální substrát pro citrusy, který zajistí dobrou drenáž a provzdušnění kořenů. Na dno květináče vždy umístěte drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku, aby se zabránilo zadržování vody.

Hnojení: Pravidelná výživa pro bohatou úrodu

Citronovníky jsou poměrně náročné na živiny, zejména během období růstu a plodnosti. Pravidelné hnojení je nezbytné pro zdravý růst, bohaté kvetení a kvalitní plody. Používejte speciální hnojiva pro citrusy, která obsahují vyvážený poměr makroprvků (dusík, fosfor, draslík) a mikroprvků (železo, mangan, zinek, hořčík). Hnojte od jara do podzimu přibližně jednou za 2-4 týdny, v závislosti na stáří a velikosti rostliny a typu hnojiva. V zimě hnojení omezte nebo úplně přerušte. Dodržujte doporučené dávkování uvedené na obalu hnojiva, abyste předešli přehnojení.

Výsadba citronovníku: Krok za krokem k novému životu

Výsadba do země: Pro silné a statné stromy

Pokud máte vhodné klimatické podmínky, můžete citronovník vysadit přímo do země. Vyberte slunné a chráněné stanoviště s dobře propustnou půdou. Ideální doba pro výsadbu je na jaře, po odeznění mrazů. Postupujte následovně:

Připravte výsadbovou jámu o velikosti minimálně dvojnásobku kořenového balu sazenice.
Na dno jámy nasypte drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo keramzitu.
Smíchejte vykopanou zeminu s kompostem a pískem pro zlepšení struktury a živin.
Opatrně vyjměte sazenici z květináče a uvolněte případné stočené kořeny.
Umístěte sazenici do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl v úrovni okolního terénu.
Zasypte kořeny připravenou zeminou a lehce ji přitlačte.
Důkladně zalijte vysazený stromek.
Okolí kmene můžete zamulčovat organickým materiálem (např. kůrou) pro udržení vlhkosti a potlačení plevelů.

Výsadba do květináče: Flexibilita a možnost přezimování

Pěstování citronovníku v květináči je ideální pro oblasti s chladnějšími zimami, protože umožňuje snadné přenesení rostliny do interiéru. Vyberte dostatečně velký květináč s drenážními otvory na dně. Postupujte následovně:

Na dno květináče nasypte silnou drenážní vrstvu.
Naplňte květináč speciálním substrátem pro citrusy.
Opatrně vyjměte sazenici z původního květináče a umístěte ji do nového tak, aby kořenový bal byl asi 2-5 cm pod okrajem květináče.
Doplňte substrát a lehce ho přitlačte.
Důkladně zalijte.
Umístěte květináč na světlé místo.
Pravidelně kontrolujte vlhkost půdy a podle potřeby zalévejte.
Přibližně jednou za 1-2 roky, na jaře, přesazujte rostlinu do většího květináče.

Přesazování citronovníku: Když květináč začne být malý

Jak citronovník roste, bude potřebovat větší květináč, aby se jeho kořenový systém mohl nerušeně vyvíjet. Přesazujte obvykle na jaře, před začátkem intenzivního růstu. Poznáte to podle toho, že kořeny začínají prorůstat drenážními otvory nebo je rostlina příliš rychle vysychá. Při přesazování postupujte opatrně, abyste nepoškodili kořeny. Nový květináč by měl být o několik centimetrů větší než ten původní. Po přesazení rostlinu důkladně zalijte a na několik dní ji umístěte na polostinné místo, aby se aklimatizovala.

Péče o citronovník během roku: Zajistěte mu pohodu

Jarní probuzení: Podpora růstu a kvetení

S příchodem jara se citronovník probouzí k životu. Zvyšte frekvenci zálivky a začněte s pravidelným hnojením hnojivem s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst nových výhonů a listů. Pokud jste rostlinu přezimovali v interiéru, postupně ji navykejte na venkovní podmínky (teplotu, slunce, vítr) tím, že ji budete nejprve vynášet na několik hodin denně na chráněné místo a postupně dobu prodlužovat. Proveďte jarní řez, abyste odstranili suché, poškozené nebo slabé větve a podpořili tvorbu nových plodonosných výhonů.

Letní období: Intenzivní růst a zrání plodů

V létě je důležitá pravidelná a dostatečná zálivka, zejména v horkých a suchých dnech. Pokračujte v pravidelném hnojení, nyní s hnojivem s vyváženým poměrem živin nebo s vyšším obsahem draslíku, který podporuje kvetení a zrání plodů. Rostlinu chraňte před úpalem v nejostřejších poledních hodinách, zejména mladé stromky. Pravidelně kontrolujte výskyt škůdců a chorob a v případě potřeby zasáhněte vhodnými přípravky.

Podzimní příprava

Bez Cerny Pestovani

17 února, 2017 Lenka Zahradnictví

Pěstování Bezinek Černých: Podrobný Průvodce pro Bohatou Úrodu

Bezinka černá (Sambucus nigra) je nenáročná a užitečná rostlina, která se v našich podmínkách těší velké oblibě. Její tmavě fialové až černé plody jsou bohaté na antioxidanty a vitamíny a v lidovém léčitelství se využívají po staletí. Pěstování bezinek černých není složité a s naším podrobným průvodcem zvládnete krok za krokem zajistit bohatou úrodu chutných a zdravých plodů.

1. Výběr Vhodné Odrůdy Bezinky Černé pro Vaši Zahradu

Před samotnou výsadbou je klíčové vybrat správnou odrůdu bezinky černé, která bude nejlépe vyhovovat klimatickým podmínkám vaší oblasti a vašim pěstitelským záměrům. Existuje několik kultivarů, které se liší růstem, velikostí plodů, dobou zrání a odolností vůči chorobám a škůdcům.

1.1. Nejznámější a Oblíbené Odrůdy Bezinky Černé

‚Haschberg‘: Velmi plodná odrůda s velkými hrozny tmavých, aromatických plodů. Je ceněna pro vysoký obsah šťávy a antioxidantů. Zrání probíhá koncem srpna až začátkem září.

‚Sampo‘: Finská odrůda s vysokou odolností vůči mrazu. Plody jsou středně velké, s dobrou chutí. Vhodná i do chladnějších oblastí.

‚Mammut‘: Jak název napovídá, tato odrůda se vyznačuje velmi velkými plody a hrozny. Je méně náročná na půdu a má dobrou odolnost vůči chorobám.

‚Rubini‘: Odrůda s dekorativními, vínově zbarvenými listy a růžovými květy. Plody jsou tmavé a vhodné ke zpracování.

‚Black Lace‘ (Eva): Okrasná odrůda s tmavě purpurovými, hluboce vykrajovanými listy a růžovými květy. Plody jsou menší, ale stále vhodné ke zpracování.

‚Black Beauty‘: Další okrasná odrůda s tmavými listy a růžovými květy s citrónovou vůní. Plody jsou tmavě fialové.

‚Korsør‘: Dánská odrůda s pravidelnou a vysokou plodností. Plody jsou velké a šťavnaté.

1.2. Kritéria pro Výběr Odrůdy Bezinky Černé

Klimatické podmínky: Zvažte mrazuvzdornost odrůdy pro vaši oblast. Některé odrůdy jsou odolnější vůči nízkým teplotám než jiné.
Velikost zahrady: Některé odrůdy rostou bujněji než jiné. Pokud máte menší zahradu, zvolte kompaktnější kultivary.
Účel pěstování: Pokud chcete bezinky především na šťávu, vyberte odrůdy s vysokým obsahem šťávy (‚Haschberg‘). Pro okrasné účely jsou vhodné ‚Black Lace‘ nebo ‚Black Beauty‘.
Doba zrání: Různé odrůdy dozrávají v různou dobu. Pokud chcete prodloužit dobu sklizně, můžete vysadit více odrůd s různou dobou zrání.
Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější vůči běžným chorobám a škůdcům bezinek.
Chuť plodů: Chuť plodů se může mezi odrůdami mírně lišit. Pokud máte specifické preference, informujte se o chuti vybrané odrůdy.

2. Příprava Stanoviště pro Bezinku Černou: Klíč k Úspěšnému Růstu

Bezinka černá je poměrně nenáročná na půdu, ale pro optimální růst a bohatou úrodu je důležité vybrat vhodné stanoviště a půdu správně připravit.

2.1. Ideální Stanoviště pro Bezinku Černou

Slunné až polostinné stanoviště: Bezinky preferují slunné stanoviště, kde mají dostatek světla pro kvetení a tvorbu plodů. Snesou i polostín, ale na slunci bývá úroda bohatší a plody sladší.
Prostor pro růst: Bezinka černá může dorůst do značné velikosti (keř až malý strom), proto jí zajistěte dostatek prostoru pro rozvoj kořenového systému i nadzemní části. Počítejte s rozestupy mezi rostlinami alespoň 2-3 metry.
Ochrana před silným větrem: Silný vítr může poškodit květy a mladé plody, proto je vhodné vybrat stanoviště chráněné před prudkými větry.

2.2. Požadavky na Půdu pro Bezinku Černou

Propustná a humózní půda: Bezinky nejlépe prospívají v propustné, humózní půdě bohaté na živiny. Důležitá je dobrá drenáž, aby nedocházelo k přemokření kořenů.
Mírně vlhká půda: Půda by měla být rovnoměrně vlhká, ale ne přemokřená. Bezinky snesou i sušší období, ale pravidelná zálivka v období sucha a tvorby plodů je prospěšná.
Neutrální až mírně zásadité pH: Ideální pH půdy pro bezinku černou se pohybuje mezi 6,0 a 7,5. Kyselou půdu je vhodné před výsadbou vápnit.

2.3. Příprava Půdy Před Výsadbou Bezinky Černé

Odplevelení stanoviště: Před výsadbou důkladně odstraňte veškerý plevel z vybraného stanoviště.
Zrytí půdy: Půdu zryjte do hloubky alespoň 30-40 cm, aby se prokypřila a zlepšila se její propustnost.
Zapracování kompostu nebo hnoje: Do zryté půdy zapracujte kvalitní kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Tím obohatíte půdu o živiny a zlepšíte její strukturu. Na 1 m² plochy můžete použít cca 5-10 litrů kompostu nebo 2-3 kg hnoje.

Úprava pH půdy (v případě potřeby): Pokud je půda příliš kyselá (pH nižší než 6,0), můžete ji vápnit dolomitickým vápencem podle návodu na obalu.

3. Výsadba Bezinky Černé: Správný Postup pro Zdravý Růst

Správně provedená výsadba je základem pro úspěšné ujmutí a zdravý růst bezinky černé. Nejvhodnější doba pro výsadbu prostokořenných sazenic je na podzim (říjen-listopad) nebo na jaře (březen-duben). Kontejnerované sazenice lze vysazovat během celé vegetační sezóny, pokud není půda zamrzlá nebo přemokřená.

3.1. Postup Výsadby Prostokořenných Sazenic Bezinky Černé

Příprava výsadbové jámy: Vykopejte výsadbovou jámu o rozměrech přibližně 50x50x50 cm. Jáma by měla být dostatečně velká, aby se do ní pohodlně vešly kořeny sazenice.
Zlepšení půdy ve výsadbové jámě: Na dno jámy můžete přidat trochu kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy.
Příprava sazenice: Před výsadbou zkraťte poškozené nebo příliš dlouhé kořeny sazenice ostrým řezem.
Umístění sazenice do jámy: Sazenici umístěte do středu jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl v úrovni okolního terénu. Nikdy nesázejte hlouběji, než rostla ve školce.
Zasypání kořenů: Kořeny zasypte vykopanou zeminou smíchanou s kompostem nebo zahradní zeminou. Zeminu kolem kořenů jemně přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zálivka po výsadbě: Po výsadbě sazenici důkladně zalijte větším množstvím vody.
Mulčování: Okolí vysazené sazenice zamulčujte vrstvou kůry, štěpky nebo slámy. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami.

Zastřižení po výsadbě: Mladé sazenice bezinek se po výsadbě doporučuje zastřihnout na výšku přibližně 20-30 cm nad zemí. Tím se podpoří rozvětvení a tvorba silného keře.

3.2. Postup Výsadby Kontejnerovaných Sazenic Bezinky Černé

Příprava výsadbové jámy: Vykopejte výsadbovou jámu o něco větší, než je kořenový bal kontejnerované sazenice.
Vyndání sazenice z kontejneru: Opatrně vyjměte sazenici z kontejneru. Pokud jsou kořeny stočené kolem okraje kontejneru, jemně je narušte, aby se podpořilo jejich rozrůstání do okolní půdy.
Umístění sazenice do jámy: Sazenici umístěte do středu jámy tak, aby horní okraj kořenového balu byl v úrovni okolního terénu.
Zasypání kořenového balu: Prostor mezi kořenovým balem a stěnami jámy vyplňte vykopanou zeminou smíchanou s kompostem nebo zahradní zeminou. Zeminu kolem kořenového balu jemně přitlačte.
Zálivka po výsadbě: Po výsadbě sazenici důkladně zalijte.
Mulčování: Okolí vysazené sazenice zamulčujte.
Zastřižení (není vždy nutné): U kontejnerovaných sazenic, které jsou již dobře rozvětvené, není zastřižení po výsadbě obvykle nutné. Můžete pouze odstranit poškozené nebo suché větve.

4. Péče o Bezinku Černou Během Vegetace: Pro Zdravý Růst a Bohatou Úrodu

Po úspěšné výsadbě je důležité věnovat bezince černé pravidelnou péči, která zahrnuje zálivku, hnojení, řez a ochranu před chorobami a škůdci.

4.1. Zálivka Bezinky Černé

Pravidelná zálivka v prvních letech po výsadbě: Mladé sazenice potřebují pravidelnou zálivku, aby se dobře zakořenily. Udržujte půdu kolem sazenice mírně vlhkou, ale ne přemokřenou.
Zálivka v období sucha a tvorby plodů: Starší keře bezinek jsou odolnější vůči suchu, ale v dlouhotrvajícím suchém období a během zrání plodů je vhodné je občas zalít. Zálivku provádějte ke kořenům, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které může vést k rozvoji houbových chorob.
Vyvarujte se přemokření: Nadměrná vlhkost v půdě může vést k hnilobě kořenů a oslabení rostliny. Zajistěte dobrou drenáž půdy.

4.2. Hnojení Bezinky Černé

Hnojení na jaře: Na jaře, před začátkem vegetace, můžete bezinku přihnojit komplexním hnojivem pro ovocné dřeviny nebo organickým hnojivem, jako je kompost nebo granulovaný hnůj. Hnojení podpoří růst a kvetení.
Hnojení po odkvětu (volitelné): Po odkvětu můžete aplikovat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které podpoří tvorbu a zrání plodů.
Vyvarujte se nadměrnému hnojení dusíkem: Příliš mnoho dusíku může vést k bujnému růstu listů na úkor kvetení a plodnosti.

4.3. Řez Bezinky Černé: Důležitý pro Udržení Tvaru a Plodnosti

Řez bezinky černé je důležitý pro udržení optimálního tvaru keře, prosvětlení koruny a podporu plodnosti. Bezinky plodí na jednoletých výhonech, proto je řez specifický.

4.3.1. Výchovný Řez Mladých Keřů Bezinky Černé

Řez po výsadbě: Jak již bylo zmíněno, mladé sazenice se po výsadbě zkracují na 20-30 cm, aby se podpořilo rozvětvení.
V následujících letech: V prvních 3-4 letech po výsadbě se provádí výchovný řez, jehož cílem je vytvořit silný a dobře rozvětvený keř s 3-5 základními kosterními větvemi. Odstraňujte slabé, křížící se a zahušťující výhony.

4.3.2. Udržovací Řez Dospělých Keřů Bezinky Černé

Pravidelný řez po sklizni: Nejvhodnější doba pro řez dospěl

Avokado Pestovani

19 září, 2016 Lenka Zahradnictví

Avokádo Pěstování: Detailní Průvodce pro Bohatou Úrodu Krok za Krokem

Avokádo, plod hruškovce přelahodného (Persea americana), si získává stále větší oblibu nejen pro svou lahodnou chuť a krémovou texturu, ale také pro své výživové hodnoty. Pěstování vlastního avokáda může být fascinující a uspokojující činnost, která vám umožní vychutnat si čerstvé plody přímo z vaší zahrady či interiéru. Tento obsáhlý průvodce vás provede všemi aspekty pěstování avokáda, od výběru vhodné odrůdy a správné výsadby až po detailní péči, hnojení, prořezávání a účinnou ochranu před potenciálními škůdci a chorobami. Naším cílem je poskytnout vám kompletní a vyčerpávající informace, které vám zajistí úspěšné pěstování a bohatou sklizeň vašich vlastních avokád.

1. Výběr Vhodné Odrůdy Avokáda pro Vaše Podmínky

Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování avokáda je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Existuje mnoho různých kultivarů avokáda, které se liší svými vlastnostmi, jako je velikost plodu, chuť, doba zrání, odolnost vůči mrazu a nároky na pěstování. Je nezbytné zvážit klimatické podmínky vaší oblasti a prostorové možnosti, které máte k dispozici. Některé odrůdy jsou vhodnější pro pěstování v chladnějších oblastech, zatímco jiné prosperují v teplejším podnebí. Rovněž je důležité zohlednit, zda plánujete pěstovat avokádo v zahradě, ve skleníku nebo v květináči jako pokojovou rostlinu.

1.1. Nejběžnější a Oblíbené Odrůdy Avokáda

Mezi nejpopulárnější a nejčastěji pěstované odrůdy avokáda patří:

1.1.1. Hass:

Odrůda Hass je pravděpodobně nejznámější a komerčně nejrozšířenější odrůdou avokáda na světě. Pochází z Kalifornie a je ceněna pro svou vynikající máslovou chuť, krémovou texturu a dlouhou trvanlivost po sklizni. Plody jsou středně velké, s hrubou, tmavě zelenou až černou slupkou, která při zrání ztmavne. Strom Hass je relativně kompaktní a plodí pravidelně. Je mírně odolný vůči chladu, snáší teploty až do -1 °C krátkodobě.

1.1.2. Fuerte:

Odrůda Fuerte je křížencem mexického a guatemalského typu avokáda. Má hladkou, tenkou, zelenou slupku a jemnou, ořechovou chuť. Plody jsou hruškovitého tvaru a střední velikosti. Strom Fuerte je poměrně vzrůstný a je považován za jednu z nejodolnějších odrůd vůči chladu, snáší teploty až do -3 °C.

1.1.3. Zutano:

Odrůda Zutano je mexického původu a je známá svou ranou zralostí. Plody jsou středně velké, hruškovitého tvaru, s tenkou, lesklou, žlutozelenou slupkou. Chuť je jemná a osvěžující. Strom Zutano je velmi produktivní a odolný vůči chladu, snáší teploty až do -4 °C.

1.1.4. Bacon:

Odrůda Bacon je další mrazuvzdorná odrůda mexického původu. Plody jsou oválné, se středně velkou, hladkou, tmavě zelenou slupkou. Dužina je světle zelená s jemnou chutí. Strom Bacon je vzpřímený a plodí poměrně brzy.

1.1.5. Reed:

Odrůda Reed pochází z Kalifornie a je charakteristická svými kulatými plody s tlustou, zelenou slupkou, která zůstává zelená i po dozrání. Dužina je bohatá a máslová s vynikající chutí. Strom Reed je kompaktní a plodí poměrně pozdě, což prodlužuje dobu sklizně.

1.1.6. Pinkerton:

Odrůda Pinkerton produkuje dlouhé, hruškovité plody s malým semenem a bohatou, ořechovou chutí. Slupka je tmavě zelená a snadno se loupe. Strom Pinkerton je štíhlý a vzpřímený, což je výhodné pro pěstování v menších prostorech.

1.2. Zohlednění Klimatických Podmínek a Mrazuvzdornosti

Při výběru odrůdy je klíčové zohlednit průměrné teploty a riziko mrazů ve vaší oblasti. Některé odrůdy, jako je Fuerte, Zutano a Bacon, jsou relativně mrazuvzdorné a snesou krátkodobé poklesy teplot pod bod mrazu. Jiné odrůdy, jako je Hass a Reed, jsou citlivější na chlad a vyžadují teplejší klima. Pokud žijete v oblasti s chladnými zimami, měli byste zvolit mrazuvzdornější odrůdu nebo zvážit pěstování avokáda v přenosné nádobě, kterou můžete na zimu umístit do chráněného prostoru.

1.3. Velikost Stromu a Prostorové Možnosti

Velikost dospělého avokádového stromu se může značně lišit v závislosti na odrůdě a podmínkách pěstování. Některé odrůdy dorůstají do značných výšek a šířek, zatímco jiné zůstávají relativně kompaktní. Pokud máte omezený prostor, měli byste zvolit menší nebo zakrslé odrůdy, které jsou vhodné pro pěstování v nádobách. Pravidelným prořezáváním lze také udržet velikost stromu pod kontrolou.

1.4. Doba Zrání a Plodnost

Různé odrůdy avokáda mají různou dobu zrání plodů. Některé dozrávají v létě, jiné na podzim nebo v zimě. Pokud si vyberete více odrůd s různou dobou zrání, můžete si prodloužit období sklizně. Některé odrůdy také plodí pravidelněji než jiné. Při výběru je vhodné zohlednit i tyto faktory.

2. Správná Výsadba Avokáda pro Zdravý Růst

Jakmile jste si vybrali vhodnou odrůdu, dalším důležitým krokem je správná výsadba. Ať už pěstujete avokádo ze semínka nebo zakoupeného roubovance, je třeba dodržet několik klíčových zásad, které zajistí zdravý růst a budoucí plodnost vaší rostliny.

2.1. Pěstování Avokáda ze Semínka: Trpělivost a Očekávání

Pěstování avokáda ze semínka je zajímavý experiment, který vám umožní sledovat vývoj rostliny od samého počátku. Nicméně je důležité si uvědomit, že strom vypěstovaný ze semínka nemusí nést plody stejné kvality jako mateřská rostlina a obvykle trvá déle, než začne plodit (často 5-10 let nebo i více). Navíc, takto vypěstované stromy bývají často méně odolné vůči chorobám a nepříznivým podmínkám. Pokud je vaším hlavním cílem sklizeň kvalitních plodů v rozumném čase, doporučuje se zakoupit roubovaný stromek.

2.1.1. Klíčení Semínka Avokáda:

Pokud se rozhodnete pěstovat avokádo ze semínka, postupujte následovně:

Opatrně vyjměte pecku z zralého avokáda a důkladně ji omyjte pod tekoucí vodou, abyste odstranili zbytky dužiny.
Nechte pecku několik dní oschnout na vzduchu.
Existují dva hlavní způsoby klíčení semínka avokáda:

Metoda s párátky: Do středu pecky v polovině její výšky zapíchněte tři až čtyři párátka tak, aby sloužila jako podpěra. Ponořte spodní část pecky do sklenice s vodou tak, aby byla spodní třetina až polovina ponořena. Umístěte sklenici na světlé a teplé místo, ale ne na přímé slunce. Pravidelně doplňujte vodu. Během několika týdnů by se měly objevit kořeny a následně i stonek.
Metoda v zemině: Zasaďte pecku špičatou stranou nahoru do vlhké propustné zeminy (např. směsi rašeliny a perlitu) tak, aby horní třetina pecky vyčnívala nad povrch. Umístěte květináč na teplé a světlé místo a udržujte zeminu vlhkou, ale ne přemokřenou.

Jakmile kořeny dosáhnou délky několika centimetrů a objeví se stonek s listy, můžete mladou rostlinku přesadit do většího květináče s kvalitní zeminou.

2.2. Výsadba Zakoupeného Roubovance: Záruka Kvality a Rychlejší Plodnost

Zakoupení roubovaného avokádového stromku je nejlepší volbou, pokud chcete mít jistotu, že vám vyroste odrůda s požadovanými vlastnostmi a že strom začne plodit dříve. Roubování je proces, při kterém se část vybrané odrůdy (roub) spojí s podnoží (kořenovým systémem) jiné rostliny, která je často odolnější vůči chorobám a nepříznivým podmínkám.

2.2.1. Výběr Zdravého Stromku:

Při nákupu roubovaného avokádového stromku vybírejte zdravé jedince s dobře vyvinutým kořenovým systémem a zelenými listy bez známek poškození nebo chorob.

2.2.2. Optimální Doba Výsadby:

Nejvhodnější doba pro výsadbu avokáda je na jaře, po odeznění posledních mrazů, nebo na podzim, dostatečně brzy před příchodem prvních mrazů, aby se stromek stihl zakořenit. V oblastech s mírným klimatem je možná výsadba i během léta, je však třeba zajistit dostatečnou zálivku.

2.2.3. Příprava Stanoviště:

Avokádo preferuje slunné stanoviště s dobře propustnou, mírně kyselou až neutrální půdou (pH 6-7). Vyhněte se zamokřeným a těžkým jílovitým půdám, které zadržují vodu a mohou vést k hnilobě kořenů. Pokud je vaše půda chudá, obohaťte ji kompostem nebo jiným organickým hnojivem.

2.2.4. Postup Výsadby:

Vykopejte jámu dvakrát širší a stejně hlubokou, jako je kořenový bal stromku.

Opatrně vyjměte stromek z květináče a uvolněte případné stočené kořeny.

Umístěte stromek do jámy tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolního terénu. Místo roubování by mělo být několik centimetrů nad zemí.

Zasypte jámu vykopanou zeminou, kterou můžete smíchat s kompostem. Jemně přitlačte zeminu kolem kořenů, abyste odstranili vzduchové kapsy.

Důkladně zalijte vysazený stromek.

Okolí kmene můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je kůra nebo sláma, což pomůže udržet vlhkost v půdě a potlačit růst plevelů. Mulč by se však neměl dotýkat kmene.

2.3. Pěstování Avokáda v Květináči: Mobilita a Kontrola Podmínek

Pěstování avokáda v květináči je ideální pro oblasti s chladnými zimami, kde je třeba rostlinu na zimu přenést do chráněného prostoru. Je také vhodné pro ty, kteří mají omezený prostor v zahradě.

2.3.1. Výběr Vhodné Nádoby:

Pro pěstování avokáda v květináči zvolte dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory na dně, aby se zabránilo přemokření kořenů. Mladé rostliny začínají v menších květináčích (např. o průměru 20-30 cm) a postupně se přesazují do větších nádob, jak rostou. Dospělý avokádový strom může vyžadovat květináč o objemu 50 litrů i více.

2.3.2. Kvalitní Substrát:

Použijte kvalitní, dobře propustný substrát určený pro pokojové rostliny nebo směs zahradní zeminy, kompostu a perlitu v poměru 2:1:1. Vyhněte se těžkým jílovitým zeminám.

2.3.3. Umístění a Zálivka:

Květináč s avokádem umístěte na světlé místo s dostatkem přímého slunce (alespoň 6-8 hodin denně). Během vegetačního období zalévejte pravidelně, jakmile vrchní vrstva substrátu proschne. V zimě zálivku omezte. Zajistěte dobrou drenáž, aby nedocházelo k zamokření kořenů.

2.3.4. Přesazování:

Mlad