Prunus domestica – Zahradní plastové

Prodej Domaci Slivovice

19 června, 2023 Lenka Zahradnictví

Domácí Slivovice: Podrobný Průvodce Tradiční Výrobou Krok za Krokem

Úvod do Umění Domácí Pálenice a Výroby Slivovice

Vítejte v komplexním průvodci, který vás provede fascinujícím světem domácí výroby slivovice. Tento tradiční destilát, hluboce zakořeněný v kultuře mnoha středoevropských zemí, si získal svou proslulost nejen pro svou jedinečnou chuť a vůni, ale také pro umění a preciznost, které jsou s jeho výrobou spojené. V tomto obsáhlém článku se ponoříme do všech aspektů výroby domácí slivovice, od pečlivého výběru těch nejlepších švestek, přes složitý proces kvašení a destilace, až po závěrečné zrání, které dodává tomuto ušlechtilému nápoji jeho charakteristickou jemnost a komplexnost. Naším cílem je poskytnout vám nejen teoretické znalosti, ale především praktické rady a postupy, které vám umožní vyrobit si vlastní, vysoce kvalitní domácí slivovici, která bude ozdobou každé příležitosti a potěší vaše smysly.

Historie a Tradice Slivovice: Od Starověku po Současnost

Historie slivovice je stejně bohatá a komplexní jako její chuť. Kořeny destilace ovoce sahají hluboko do minulosti, přičemž první zmínky o destilovaných nápojích pocházejí již ze starověku. Nicméně, specificky výroba slivovice, tak jak ji známe dnes, se začala formovat v průběhu středověku, s rozvojem destilačních technik a rozšířením pěstování slivoní na území střední a východní Evropy. V průběhu staletí se slivovice stala nedílnou součástí místní kultury a tradic, přičemž v mnoha rodinách se receptury a postupy výroby dědily z generace na generaci. Každý region, a dokonce i každá rodina, si vyvinula své vlastní specifické metody a tajemství, které ovlivňovaly výslednou chuť a charakter destilátu. Slivovice tak přestala být pouze alkoholickým nápojem a stala se symbolem pohostinnosti, oslav a rodinných setkání. Dodnes si v mnoha oblastech zachovává svůj výsadní status a je považována za národní poklad.

Výběr Kvalitních Švestek: Základní Kámen Dokonalé Slivovice

Kvalita vstupní suroviny je naprosto klíčová pro výslednou chuť a aroma domácí slivovice. Proto je výběr správných švestek prvním a nejdůležitějším krokem v celém procesu výroby. Nejvhodnější jsou zralé, zdravé a aromatické švestky, které dosáhly plné cukernatosti. Ideální jsou odrůdy s vyšším obsahem cukru a výrazným aroma, jako jsou například odrůdy Durancie, Čačanská lepotica, Stanley nebo tradiční české odrůdy jako Švestka domácí. Je důležité vybírat plody, které jsou plně vyzrálé, ale zároveň nejsou nahnilé nebo plesnivé. Nahnilé plody mohou negativně ovlivnit proces kvašení a výslednou chuť destilátu. Optimální doba sklizně je, když jsou švestky sladké a snadno se oddělují od pecky. Ruční sběr je šetrnější než mechanizovaný a umožňuje pečlivou selekci pouze těch nejlepších plodů. Pokud nemáte vlastní sad, vybírejte švestky od prověřených pěstitelů nebo na trzích, kde můžete kvalitu plodů posoudit sami. Pamatujte, že investice do kvalitních švestek se vám mnohonásobně vrátí v podobě vynikající domácí slivovice.

Optimální Odrůdy Švestek pro Výrobu Slivovice

Výběr správné odrůdy švestek má zásadní vliv na charakter a chuť výsledné slivovice. Každá odrůda má své specifické vlastnosti, které se promítají do aroma a chuti destilátu. Mezi nejčastěji používané a vysoce ceněné odrůdy pro výrobu slivovice patří:

Švestka domácí (Prunus domestica): Tato tradiční odrůda je v našich podmínkách velmi rozšířená a proslulá svou bohatou chutí a vysokým obsahem cukru. Slivovice z ní vyrobená má typické švestkové aroma s tóny mandlí.
Durancie (Prunus domestica ‚Durancija‘): Tato stará balkánská odrůda je známá svou odolností a vysokou cukernatostí. Slivovice z durancií je silná, aromatická a má plnou chuť.
Čačanská lepotica (Prunus domestica ‚Čačanska Lepotica‘): Moderní srbská odrůda s vysokým výnosem a kvalitními plody. Slivovice z ní je jemnější, s ovocnými a květinovými tóny.
Stanley (Prunus domestica ‚Stanley‘): Americká odrůda s velkými, tmavě modrými plody a vysokým obsahem cukru. Slivovice ze stanley má bohatou, sladce ovocnou chuť.

Wangenheimova (Prunus domestica ‚Wangenheims Frühzwetsche‘): Německá raná odrůda s aromatickými plody. Slivovice z ní je svěží a ovocná.

Při výběru odrůdy zvažte nejen její chuťové vlastnosti, ale také dobu zrání a odolnost vůči chorobám. Míchání různých odrůd může vést k zajímavým a komplexním chuťovým profilům, ale je důležité mít na paměti, že každá odrůda kvasí trochu jinak a může vyžadovat specifický přístup.

Příprava Švestek před Kvašením: Důležitý Krok k Úspěchu

Po sklizni nebo nákupu kvalitních švestek je nezbytné je správně připravit před zahájením procesu kvašení. Tento krok má významný vliv na čistotu a kvalitu výsledného destilátu. Ideálně by se švestky měly zpracovat co nejdříve po sklizni, dokud jsou čerstvé a plné cukru. Prvním krokem je důkladné očištění švestek. Odstraňte veškeré nečistoty, jako jsou listy, větvičky a zbytky hlíny. Můžete je jemně opláchnout čistou vodou, ale dbejte na to, aby nenasákly příliš mnoho vlhkosti. Důležitým krokem je také odstranění stopek a pecek. Pecky obsahují látky, které mohou při kvašení a destilaci uvolňovat nežádoucí hořké tóny a kyanovodík, který je toxický. Proto je jejich odstranění zásadní pro dosažení kvalitní a bezpečné slivovice. Pro odstranění pecek můžete použít speciální vypeckovače nebo to provést ručně. Následně se švestky rozdrtí nebo pomelou na kaši. Tento krok zvětšuje povrch ovoce a usnadňuje kvasinkám přístup k cukrům. Pro drcení můžete použít různé nástroje, od jednoduchých drtičů ovoce po výkonné mlýnky. Důležité je, aby nádoby a nástroje, které přijdou do styku se švestkami, byly čisté a sterilizované, aby se zabránilo kontaminaci nežádoucími mikroorganismy.

Proces Kvašení Švestek: Alchymie Přeměny Cukru na Alkohol

Kvašení je klíčovým biochemickým procesem, při kterém kvasinky přeměňují cukry obsažené ve švestkové kaši na alkohol a oxid uhličitý. Úspěšné kvašení je zásadní pro dosažení kvalitní slivovice s bohatým aroma a chutí. Pro optimální průběh kvašení je důležité zajistit vhodné podmínky, jako je teplota, pH a přístup vzduchu. Ideální teplota pro kvašení švestek se pohybuje mezi 15 a 20 °C. Při nižších teplotách se kvašení zpomaluje a může trvat déle, zatímco při vyšších teplotách hrozí riziko vzniku nežádoucích látek a zastavení kvašení. pH švestkové kaše by mělo být mírně kyselé, ideálně mezi 3,0 a 3,5. Příliš nízké pH může zpomalit aktivitu kvasinek, zatímco příliš vysoké pH může vést k rozvoji bakterií. Během prvních fází kvašení je důležitý přístup vzduchu, který podporuje množení kvasinek. Později je však nutné zajistit anaerobní podmínky, aby se zabránilo oxidaci alkoholu na ocet. K tomu se používají kvasné nádoby s kvasnou zátkou, která umožňuje únik oxidu uhličitého, ale zabraňuje přístupu vzduchu. Pro zajištění správného průběhu kvašení se často používají ušlechtilé kvasinky, které jsou speciálně vyšlechtěné pro ovocné kvasy a zajišťují čistší a aromatičtější kvašení než divoké kvasinky přítomné na povrchu ovoce. Doba kvašení závisí na teplotě a obsahu cukru, obvykle trvá několik týdnů až měsíc. Ukončení kvašení se pozná podle ustání tvorby oxidu uhličitého a sedimentace kvasničných kalů.

Význam Ušlechtilých Kvasinek pro Kvalitu Kvasu

Použití ušlechtilých kvasinek hraje významnou roli při výrobě kvalitního ovocného kvasu, a tím i výsledné slivovice. Na rozdíl od divokých kvasinek, které se přirozeně vyskytují na povrchu ovoce, jsou ušlechtilé kvasinky speciálně vyšlechtěné kmeny s definovanými vlastnostmi. Jejich použití přináší několik klíčových výhod:

Předvídatelnost a kontrola kvašení: Ušlechtilé kvasinky zajišťují stabilnější a kontrolovanější průběh kvašení, čímž se minimalizuje riziko vzniku nežádoucích látek a zastavení kvašení.
Vyšší výtěžnost alkoholu: Některé kmeny ušlechtilých kvasinek jsou schopny efektivněji přeměnit cukr na alkohol, což vede k vyššímu výtěžku destilátu.
Čistší chuťový profil: Ušlechtilé kvasinky produkují méně vedlejších produktů kvašení, které by mohly negativně ovlivnit chuť a aroma slivovice. Výsledný destilát je tak čistší a harmoničtější.
Podpora specifického aroma: Existují různé kmeny ušlechtilých kvasinek, které jsou vhodné pro různé druhy ovoce a mohou zvýraznit specifické aromatické látky v švestkách, čímž přispívají k bohatšímu a komplexnějšímu aroma slivovice.

Při výběru ušlechtilých kvasinek je důležité zvolit kmen, který je doporučený pro ovocné kvasy a specificky pro švestky. Dále je nutné dodržet správné dávkování a postup rehydratace kvasinek podle návodu výrobce, aby se zajistila jejich optimální aktivita.

Řízení Teploty a pH Během Kvašení

Precizní řízení teploty a pH je kritické pro úspěšné a kvalitní kvašení švestkové kaše. Teplota má přímý vliv na aktivitu kvasinek. Optimální rozmezí pro kvašení švestek se obvykle pohybuje mezi 15 a 20 °C. Při nižších teplotách se kvasinky množí pomaleji a kvašení probíhá déle, což může vést k tvorbě komplexnějších aromatických látek, ale také zvyšuje riziko kontaminace. Vyšší teploty urychlují kvašení, ale mohou vést k produkci nežádoucích vedlejších produktů a potenciálnímu zastavení kvašení, pokud teplota překročí toleranci kvasinek. Proto je důležité zajistit stabilní teplotu prostředí, kde kvasná nádoba stojí, a monitorovat teplotu kvasu. pH kvasu ovlivňuje aktivitu kvasinek a růst nežádoucích mikroorganismů. Ideální pH pro kvašení švestek je mírně kyselé, v rozmezí 3,0 až 3,5. V tomto rozmezí mají kvasinky optimální podmínky pro růst a fermentaci, zatímco růst mnoha bakterií je potlačen. Pokud je pH příliš vysoké, může dojít k rozvoji bakterií octového kvašení, které produkují ocet a negativně ovlivňují chuť kvasu. V případě potřeby lze pH kvasu upravit přidáním kyseliny citronové nebo vinné. Pravidelné měření pH pomocí pH metru nebo testovacích proužků je důležité pro udržení optimálních podmínek kvašení a zajištění kvalitního základu pro destilaci.

Destilace Zkvašeného Kvasu: Oddělení Alkoholu a Aromatických Látek

Destilace je proces, při kterém se zkvašený švestkový kvas zahřívá, čímž dochází k odpařování alkoholu a aromatických látek, které mají nižší bod varu než voda. Tyto páry se následně ochlazují a kondenzují zpět do kapalného stavu – surové slivovice. Kvalita destilace má zásadní vliv na výslednou chuť, vůni a čistotu destilátu. Existují různé typy destilačních zařízení, od jednoduchých kotlových destilačních přístrojů až po moderní kolonové destilační systémy. Při destilaci je důležité pečlivě řídit teplotu a rychlost destilace. Příliš rychlá destilace může vést k přenosu nežádoucích látek do destilátu, zatímco příliš pomalá destilace může snížit výtěžnost. Destilace se obvykle provádí ve dvou fázích. První destilace (tzv. runt) má za cíl získat surový destilát s vyšším obsahem alkoholu. Tento surový destilát obsahuje kromě etanolu i další látky, včetně metanolu, aldehydů a esterů. Druhá destilace (tzv. rektifikace nebo jemná destilace) slouží k oddělení těchto nežádoucích látek a získání čistého destilátu s požadovanou chutí a aromatem. Během druhé destilace se oddělují tři frakce: předkap (obsahuje nejvíce těkavých a nežádoucích látek, jako je metanol), střední proud (nejkvalitnější část destilátu, bohatá na etanol a žádoucí aromatické

Blumy Stare Odrudy

5 dubna, 2017 Lenka Zahradnictví

Úvod: Proč Se Vracíme k Starým Odrůdám Blum?

V dnešní době, kdy supermarkety nabízejí uniformní ovoce s dlouhou trvanlivostí, ale často mdlou chutí, se stále více pěstitelů a gurmánů obrací k starým odrůdám blum. Tyto odrůdy, pěstované po generace našimi předky, představují nejen bohatý zdroj genetické diverzity, ale také nesou v sobě příběhy regionů a tradičního ovocnářství. Jejich unikátní chutě, často komplexnější a intenzivnější než u moderních hybridů, otevírají nové možnosti v kuchyni a přinášejí potěšení smyslům. V tomto obsáhlém průvodci se ponoříme do fascinujícího světa starých odrůd slivoní, prozkoumáme jejich historii, charakteristické rysy, nároky na pěstování a široké spektrum využití.

Historie Pěstování Blum v Evropě a Význam Starých Odrůd

Historie pěstování blum na evropském kontinentu sahá hluboko do minulosti. Archeologické nálezy a písemné zmínky dokládají, že různé druhy a poddruhy slivoní byly známy a pěstovány již ve starověku. Římané, známí svou láskou k zemědělství a šlechtění rostlin, přispěli k rozšíření mnoha ovocných druhů po celé své říši, a slivoně nebyly výjimkou. V průběhu staletí se pak v jednotlivých regionech Evropy vyvíjely specifické lokální odrůdy, přizpůsobené místním klimatickým podmínkám a půdním typům. Tyto tradiční odrůdy se staly nedílnou součástí kulturního dědictví a regionální identity. Představovaly nejen důležitý zdroj potravy, ale také surovinu pro výrobu tradičních produktů, jako jsou povidla, sušené ovoce či destiláty. S nástupem moderního zemědělství a důrazem na vysoké výnosy a dlouhou trvanlivost plodů začalo mnoho z těchto starých odrůd ustupovat novějším šlechtěním, často s méně výraznou chutí a menší odolností vůči chorobám a škůdcům. Nicméně, v posledních letech pozorujeme renesanci zájmu o tyto zapomenuté poklady, a to z mnoha důvodů.

Genetická Diverzita a Odolnost Starých Odrůd

Jedním z klíčových argumentů pro návrat k starým odrůdám blum je jejich genetická diverzita. Na rozdíl od moderních, často úzce příbuzných kultivarů, se staré odrůdy vyznačují širší genetickou základnou. Tato diverzita je nesmírně důležitá z hlediska odolnosti vůči měnícím se klimatickým podmínkám, novým chorobám a škůdcům. V době, kdy se zemědělství potýká s výzvami spojenými se změnou klimatu, mohou být staré odrůdy, díky své přirozené adaptabilitě, cenným zdrojem pro šlechtění nových, odolnějších kultivarů. Jejich schopnost lépe snášet sucho, mráz či specifické půdní podmínky může být klíčová pro zajištění budoucí produkce ovoce. Navíc, některé staré odrůdy vykazují přirozenou odolnost vůči chorobám a škůdcům, což může snížit potřebu chemických postřiků a přispět k šetrnějšímu zemědělství.

Jedinečné Chuťové Profily a Využití v Kuchyni

Dalším významným aspektem starých odrůd blum je jejich výjimečná chuť. Mnoho z těchto odrůd nabízí komplexnější a intenzivnější chuťové profily než moderní hybridy. Můžeme zde nalézt tóny medu, mandlí, koření či dokonce jemnou nahořklost, které dodávají plodům jedinečný charakter. Tato bohatost chutí se promítá i do jejich využití v kuchyni. Staré odrůdy blum jsou ideální pro přípravu tradičních džemů a povidel s hlubokou ovocnou chutí, pro pečení koláčů a knedlíků s nezaměnitelným aroma, ale také pro výrobu destilátů s jemnými nuancemi. Některé odrůdy se výborně hodí k sušení, přičemž si zachovávají svou intenzivní chuť a stávají se zdravou a chutnou pochoutkou. Objevování starých odrůd tak otevírá nové kulinářské možnosti a umožňuje nám znovuobjevit zapomenuté chutě našich předků.

Kulturní a Historický Význam Starých Odrůd

Staré odrůdy blum nejsou jen zdrojem potravy a genetické diverzity, ale také nositeli kulturního a historického dědictví. Jsou spojeny s tradicemi regionálního ovocnářství, s příběhy generací pěstitelů a s krajinným rázem mnoha oblastí. Zachování těchto odrůd je tak důležité i z hlediska uchování naší kulturní identity a historické paměti. Mnoho starých odrůd má svá specifická jména, která odrážejí místní názvy, vlastnosti plodů či jména pěstitelů, a tato jména jsou součástí našeho jazyka a kultury. Pěstování starých odrůd tak není jen zemědělskou činností, ale také aktem úcty k naší minulosti a k moudrosti našich předků, kteří dokázali vyšlechtit a udržet tyto cenné rostliny po staletí.

Přehled Některých Významných Starých Odrůd Blum

Svět starých odrůd blum je nesmírně bohatý a rozmanitý. Každá odrůda má své specifické vlastnosti, které ji činí jedinečnou. Následuje přehled některých významných starých odrůd slivoní, které si zaslouží naši pozornost a ochranu:

Švestka domácí (Prunus domestica ‚Domácí‘)

Švestka domácí je pravděpodobně nejznámější a nejrozšířenější starou odrůdou blum v České republice. Její původ sahá pravděpodobně do Malé Asie a na Balkán, odkud se postupně rozšířila po celé Evropě. Charakteristické jsou pro ni středně velké, oválné až vejčité plody s tmavě modrou až fialovou slupkou a žlutozelenou, aromatickou dužninou, která se snadno odděluje od pecky. Švestka domácí je ceněna pro svou vynikající chuť, která je sladká s jemnou kyselinkou a typickým švestkovým aroma. Je ideální pro přímý konzum, zavařování, sušení, výrobu povidel a destilátů. Je poměrně nenáročná na pěstování a dobře se adaptuje na různé půdní a klimatické podmínky. Existuje mnoho lokálních klonů a variant švestky domácí, které se liší velikostí plodů, dobou zrání a dalšími vlastnostmi.

Durancie (Prunus domestica subsp. insititia ‚Durancie‘)

Durancie je další významnou starou odrůdou blum, která je považována za poddruh slivoně domácí. Je charakteristická menšími, kulatými až oválnými plody s tmavě modrou slupkou a tuhou, zelenožlutou dužninou, která se obtížněji odděluje od pecky. Chuť durancie je sladkokyselá, často s mírně trpkým nádechem. Je velmi odolná vůči mrazu a chorobám, a proto se tradičně pěstovala v drsnějších klimatických podmínkách. Durancie je vynikající pro výrobu hustých a aromatických povidel, kompotů a destilátů. Díky své pevné dužnině se také dobře hodí k pečení. Existuje mnoho místních názvů a variant durancie, které se liší velikostí a chutí plodů.

Bílá renklóda (Prunus domestica ‚Althanns Reineclaude‘)

Bílá renklóda, známá také jako Althanova renklóda, je stará francouzská odrůda, která se vyznačuje velkými, kulatými až mírně oválnými plody se žlutozelenou slupkou a šťavnatou, sladkou a velmi aromatickou dužninou, která se dobře odděluje od pecky. Je považována za jednu z nejchutnějších starých odrůd blum. Bílá renklóda je ideální pro přímý konzum, ale také pro přípravu luxusních kompotů a džemů. Je náročnější na pěstování, vyžaduje teplejší polohy a úrodné půdy, a je také náchylnější k některým chorobám. Nicméně, její výjimečná chuť vyvažuje tyto nároky a činí z ní vyhledávanou odrůdu mezi znalci.

Zelená renklóda (Prunus domestica ‚Reine Claude Verte‘)

Zelená renklóda je další klasickou starou odrůdou blum francouzského původu. Je charakteristická menšími až středně velkými, kulatými plody se zelenou až žlutozelenou slupkou a velmi sladkou, šťavnatou a aromatickou dužninou. Je považována za jednu z nejstarších a nejkvalitnějších renklód. Zelená renklóda je vynikající pro přímý konzum, dezerty a přípravu jemných kompotů a džemů. Je poměrně náročná na pěstování, preferuje chráněné a slunné polohy a úrodné půdy. Je také citlivější na některé choroby. Její intenzivní sladká chuť a jemné aroma ji však řadí mezi nejcennější staré odrůdy.

Wangenheimova švestka (Prunus domestica ‚Wangenheims Frühzwetsche‘)

Wangenheimova švestka je stará německá odrůda, která se vyznačuje středně velkými, oválnými plody s tmavě modrou slupkou a žlutozelenou, pevnou dužninou, která se dobře odděluje od pecky. Je ceněna pro svou ranou zralost a vysokou plodnost. Chuť je sladkokyselá, aromatická. Wangenheimova švestka je vhodná pro přímý konzum, zavařování i sušení. Je poměrně nenáročná na pěstování a dobře se adaptuje na různé podmínky. Díky své ranosti je oblíbená v oblastech s kratším vegetačním obdobím.

Čačanská lepotica (Prunus domestica ‚Čačanska Lepotica‘)

Ačkoliv Čačanská lepotica nepatří mezi úplně nejstarší odrůdy, představuje vynikající příklad úspěšného šlechtění, které navazuje na vlastnosti starých odrůd. Pochází ze Srbska a vyznačuje se velkými, atraktivními, tmavě modrými plody s pevnou, šťavnatou a sladkou dužninou. Je vysoce plodná a relativně odolná vůči chorobám. Její popularita svědčí o tom, že i moderní šlechtění může přinést odrůdy s vynikající chutí a pěstitelskými vlastnostmi, které osloví širokou veřejnost.

Pěstování Starých Odrůd Blum: Praktické Rady a Tipy

Pěstování starých odrůd blum se v mnoha ohledech neliší od pěstování moderních odrůd, ale existují určité specifika, na která je třeba brát ohled. Úspěch závisí na správném výběru stanoviště, kvalitní přípravě půdy, vhodné výsadbě a následné péči, která zahrnuje řez, hnojení, ochranu před chorobami a škůdci a v neposlední řadě i sklizeň.

Výběr Stanoviště a Příprava Půdy

Blumy obecně preferují slunná a teplá stanoviště, která jsou chráněná před silnými větry. Půda by měla být hluboká, propustná, živná a s dostatkem humusu. Ideální pH se pohybuje mezi 6,0 a 7,0. Před výsadbou je vhodné půdu důkladně připravit. Odplevelte ji, prokypřete a zapravte kompost nebo jiné organické hnojivo. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, je vhodné ji vylehčit pískem a štěrkem, aby se zlepšila drenáž. Naopak, pokud je půda příliš písčitá, je třeba přidat organickou hmotu, která zadrží vláhu a živiny.

Výsadba Stromků Starých Odrůd

Nejvhodnější doba pro výsadbu ovocných stromků je podzim (říjen až listopad) nebo jaro (březen až duben). Při nákupu stromků vybírejte zdravé jedince s dobře vyvinutým kořenovým systémem a nepoškozenou kůrou. Před výsadbou namočte kořeny stromku na několik hodin do vody. Výsadbová jáma by měla být dostatečně velká, aby se do ní kořeny volně vešly. Na dno jámy můžete dát vrstvu kompostu nebo uleželého hnoje. Stromek umístěte do jámy tak, aby roub byl asi 5-10 cm nad úrovní terénu. Kořeny rovnoměrně rozprostřete a zasypte kvalitní zeminou. Po výsadbě stromek důkladně zalijte a okolí zamulčujte, abyste zabránili vysychání půdy a růstu plevelů. K mladému stromku je vhodné umístit opěrný kůl, který mu poskytne stabilitu.

Řez a Tvarování Koruny

Řez je důležitou součástí péče o ovocné stromy, neboť ovlivňuje jejich růst, plodnost a zdraví. U mladých stromků se provádí tzv. výchovný řez, jehož cílem je vytvořit optimální tvar koruny. U dospělých stromů se pak provádí udržovací řez, který zajišťuje pravidelnou plodnost, prosvětlení koruny a odstranění suchých, poškozených nebo nemocných větví. Termín řezu závisí na druhu a věku stromu. U blum se obvykle provádí zimní řez (v období vegetačního klidu) a letní řez (pro prosvětlení koruny a podporu

Štítek: Prunus domestica