Štítek: rybízu angreštu

Postřik rybízu a angreštu: Ultimativní průvodce pro zajištění bohaté a zdravé úrody

Pěstování rybízu a angreštu může být nesmírně uspokojivé, neboť tyto drobné ovoce jsou nejen chutné, ale i plné vitamínů a antioxidantů. Nicméně, abychom se mohli těšit z bohaté a zdravé úrody, je nezbytné věnovat náležitou pozornost ochraně těchto keřů před různými chorobami a škůdci. Jedním z klíčových aspektů této ochrany je správně provedený postřik rybízu a angreštu. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na to, kdy, čím a jak stříkat rybíz a angrešt, abychom zajistili jejich optimální zdraví a maximalizovali naši úrodu.

Proč je postřik rybízu a angreštu tak důležitý?

Rybíz a angrešt jsou náchylné k celé řadě chorob a škůdců, které mohou významně ovlivnit jejich růst, vitalitu a především plodnost. Bez adekvátní ochrany se můžeme setkat s oslabenými keři, sníženou úrodou, deformovanými plody a v krajních případech i s úhynem rostlin. Pravidelný a správně načasovaný postřik je proto klíčovým preventivním i léčebným opatřením, které nám pomáhá udržet naše rybízové a angreštové keře v optimální kondici.

Nejčastější choroby napadající rybíz a angrešt

Identifikace konkrétní choroby je prvním krokem k účinné ochraně. Mezi nejčastější choroby, které postihují rybíz a angrešt, patří:

Padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae)

Padlí angreštové je houbové onemocnění, které se projevuje bílým moučnatým povlakem na listech, stoncích a plodech. Napadené části rostliny se deformují, listy usychají a plody jsou nepoživatelné. Tato choroba se šíří zejména za teplého a vlhkého počasí a může způsobit značné škody na úrodě i celkovém zdraví keřů. Prevence a včasný zásah jsou klíčové pro zvládnutí tohoto onemocnění.

Rez vejmutovková (Cronartium ribicola)

Rez vejmutovková je závažné houbové onemocnění, které postihuje nejen rybíz a angrešt, ale i pětijehličné borovice (vejmutovky). Na spodní straně listů se objevují oranžové puchýřky, které obsahují výtrusy houby. Silně napadené listy předčasně opadávají, což oslabuje keře a snižuje úrodu. V blízkosti rybízu a angreštu by se neměly pěstovat vejmutovky, a v případě výskytu rzi je nutný okamžitý zásah.

Antraknóza rybízu (Drepanopeziza ribis)

Antraknóza rybízu se projevuje drobnými hnědými skvrnami na listech, které se postupně zvětšují a mohou splývat. Silně napadené listy žloutnou a opadávají, což vede k oslabení keřů a snížení násady květů a plodů v následujícím roce. Vlhké počasí podporuje šíření této choroby. Důležitá je prevence v podobě odstranění napadených listů a vhodných postřiků.

Septoriová skvrnitost listů rybízu (Septoria ribis)

Septoriová skvrnitost listů rybízu se projevuje okrouhlými šedohnědými skvrnami s tmavším lemem na listech. V pokročilém stádiu napadení listy žloutnou a opadávají. Tato choroba obvykle nepůsobí tak závažné škody jako antraknóza, ale může oslabit keře a snížit jejich vitalitu. Důležitá je hygiena a v případě silného napadení i postřik.

Nejčastější škůdci napadající rybíz a angrešt

Kromě chorob ohrožují rybíz a angrešt i různí škůdci, kteří se živí jejich šťávami, listy či plody. Mezi nejběžnější škůdce patří:

Mšice rybízové (Aphis grossulariae)

Mšice rybízové jsou drobní saví škůdci, kteří se shlukují na mladých výhonech a spodní straně listů. Sáním způsobují deformaci listů, zpomalení růstu a vylučují sladkou medovici, na které se mohou množit černě. Silné napadení může výrazně oslabit keře a snížit úrodu. Pravidelná kontrola a včasný zásah jsou důležité.

Pilatka žlutavá (Nematus ribesii)

Larvy pilatky žlutavé se živí listy rybízu a angreštu, přičemž je skeletují nebo ožírají celé. Při silném napadení mohou z keře zůstat jen holé větve. Obvykle se vyskytuje několik generací během vegetačního období, takže je nutné pravidelně kontrolovat listy a v případě výskytu larev zasáhnout.

Vrtule rybízová (Rhagoletis ribicola)

Larvy vrtule rybízové se vyvíjejí uvnitř plodů rybízu a angreštu, kde vyžírají dužninu. Napadené plody předčasně dozrávají, měknou a opadávají. Tento škůdce může způsobit značné ztráty na úrodě. Ochrana spočívá v preventivních opatřeních a včasném postřiku v období kladení vajíček.

Roztočík angreštový (Eriophyes ribis)

Roztočík angreštový je mikroskopický škůdce, který napadá pupeny rybízu a angreštu. Napadené pupeny se zvětšují, deformují a nepřirůstají, čímž se snižuje násada květů a plodů. Proti tomuto škůdci je obtížné bojovat, proto je důležitá prevence v podobě výběru zdravých sazenic a případně použití akaricidů.

Štítenky a puklice (Diaspididae, Coccidae)

Štítenky a puklice jsou saví škůdci, kteří se přisávají na větve a listy rybízu a angreštu a sají z nich šťávu. Jsou chráněni pevným štítkem nebo puklicí, což ztěžuje jejich hubení. Silné napadení může vést k oslabení keřů, žloutnutí listů a snížení úrody. Důležitá je pravidelná kontrola a v případě výskytu použití insekticidů nebo olejových přípravků.

Kdy je ten správný čas na postřik rybízu a angreštu?

Načasování postřiku je jedním z nejdůležitějších faktorů pro jeho účinnost. Různé choroby a škůdci vyžadují odlišné termíny zásahu. Obecně lze rozlišit několik klíčových období, kdy je vhodné provádět postřik rybízu a angreštu:

Před rašením pupenů (jarní postřik)

Jarní postřik se provádí v období, kdy se začínají nalévat pupeny, ale ještě se nerozvinuly listy. Tento preventivní postřik je zaměřen na hubení přezimujících stádií škůdců (např. mšic, roztočíků) a zárodků některých houbových chorob (např. antraknózy, padlí). Používají se k tomu speciální přípravky, jako jsou olejové přípravky (např. Promanal) nebo měďnaté fungicidy (např. Kuprikol).

V období rašení a růstu listů

V tomto období jsou mladé listy a výhony nejzranitelnější vůči napadení mšicemi a některými houbovými chorobami. Pokud zjistíme první příznaky napadení, je vhodné provést postřik vhodným insekticidem nebo fungicidem. Při výběru přípravku je důležité zohlednit aktuální spektrum škůdců a chorob.

Před květem a na začátku kvetení

V tomto období se mohou objevit první příznaky padlí angreštového a pokračovat v napadání mšice. Preventivní postřik fungicidem proti padlí a insekticidem proti mšicím může zabránit rozvoji těchto problémů. Při postřiku během kvetení je však nutné dbát na ochranu opylujícího hmyzu a používat přípravky, které jsou pro ně bezpečné, nebo postřik provádět mimo dobu jejich aktivity (večer nebo brzy ráno).

Po odkvětu a v období vývoje plodů

Po odkvětu se mohou objevit další generace mšic, pilatek, vrtule rybízové a také se mohou šířit houbové choroby. Postřik v tomto období by měl být cílený na konkrétní škůdce a choroby, které se na našich keřích vyskytují. Důležité je dodržovat ochranné lhůty přípravků, aby nedošlo k reziduím v plodech.

Po sklizni plodů (podzimní postřik)

Podzimní postřik se provádí po sklizni plodů a opadání listů. Jeho cílem je snížit množství přezimujících zárodků chorob a škůdců. Používají se k tomu zejména měďnaté fungicidy (např. Kuprikol) proti houbovým chorobám a někdy i olejové přípravky proti přezimujícím škůdcům. Důkladný podzimní postřik může významně snížit potřebu jarních zásahů.

Jak správně provádět postřik rybízu a angreštu?

Účinnost postřiku závisí nejen na výběru vhodného přípravku a správném načasování, ale i na způsobu jeho provedení. Zde je několik důležitých zásad:

Výběr vhodného postřikovače

Pro postřik menších keřů postačí ruční postřikovač. Pro větší plochy je vhodnější zádový nebo motorový postřikovač, který zajistí rovnoměrnější pokrytí a usnadní práci.

Příprava postřikové kapaliny

Postřikovou kapalinu připravujeme vždy podle návodu na etiketě přípravku. Důležité je dodržet správnou koncentraci a použít čistou vodu. Některé přípravky vyžadují přidání smáčedla, které zajistí lepší přilnavost kapaliny k listům.

Důkladné pokrytí rostlin

Při postřiku je důležité zajistit, aby byla postřiková kapalinou rovnoměrně pokryta celá rostlina, včetně spodní strany listů, kde se často skrývají škůdci. Postřik by měl být proveden za bezvětří a suchého počasí, aby nedošlo ke sm