stonkových řízků – Zahradní plastové

Zamiokulkas Mnozeni

4 února, 2025 Lenka Zahradnictví

Zamiokulkas množení: Ultimativní průvodce krok za krokem k úspěšnému pěstování

Úvod do světa zamiokulkasu a jeho rozmnožování

Zamiokulkas zamiolistý, často zkracovaný pouze na zamiokulkas, je oblíbená a nenáročná pokojová rostlina, která si získala srdce mnoha pěstitelů po celém světě. Jeho atraktivní, lesklé listy a schopnost tolerovat zanedbání z něj činí ideální volbu pro začátečníky i zkušené zahradníky. Jedním z fascinujících aspektů této rostliny je její schopnost rozmnožování, která umožňuje rozšířit vaši zelenou sbírku nebo darovat nové rostlinky přátelům a rodině. V tomto obsáhlém průvodci se ponoříme do všech detailů týkajících se množení zamiokulkasu, prozkoumáme různé metody, poskytneme podrobné instrukce a nabídneme cenné tipy pro zajištění úspěšného zakořenění a růstu nových rostlin.

Pochopení základní biologie zamiokulkasu je klíčové pro úspěšné množení. Tato rostlina patří do čeledi árónovitých (Araceae) a je charakteristická svými dužnatými stonky, které nesou řady peřenovitých listů. Pod zemí se nacházejí hlízy, které slouží jako zásobárna vody a živin, což vysvětluje její odolnost vůči suchu. Při množení zamiokulkasu využíváme právě tyto části rostliny – listy, stonky (řízky) a hlízy – abychom vytvořili nové jedince.

Proč se pustit do množení zamiokulkasu? Výhody a motivace

Existuje mnoho důvodů, proč se pěstitelé rozhodnou pro množení zamiokulkasu. Jedním z nejčastějších je touha po více rostlinách bez nutnosti jejich nákupu. Množení z již existující rostliny je ekonomicky výhodné a uspokojující. Dalším důvodem může být omlazení starší rostliny, která již nevypadá tak svěže, nebo záchrana části rostliny, která utrpěla poškození. Množení také umožňuje sdílet krásu této rostliny s ostatními, ať už formou dárku nebo výměny s jinými pěstiteli.

Ekonomická výhodnost: Získání nových rostlin bez finanční investice.
Osobní uspokojení: Radost z vypěstování nové rostliny vlastními silami.
Omlazení starších rostlin: Získání vitálních potomků ze stárnoucí mateřské rostliny.
Sdílení a dárky: Možnost obdarovat přátele a rodinu novými rostlinkami.
Rozšíření sbírky: Zvětšení vaší kolekce pokojových rostlin.
Experimentování a učení: Prohloubení znalostí o pěstování rostlin.

Přehled metod množení zamiokulkasu: Kterou metodu zvolit?

Zamiokulkas lze úspěšně množit několika různými způsoby. Každá metoda má své specifika, výhody a nevýhody. Mezi nejběžnější metody patří množení pomocí listových řízků, množení stonkovými řízky a množení dělením hlíz. Výběr metody závisí na vašich preferencích, dostupných materiálech a na tom, jak rychle chcete dosáhnout nové, samostatné rostliny.

Množení listovými řízky: Pomalejší metoda, ale umožňuje získat velké množství nových rostlinek z jedné mateřské rostliny.
Množení stonkovými řízky: Rychlejší než množení listem, nová rostlina má větší šanci na brzký růst.
Množení dělením hlíz: Nejrychlejší metoda, vhodná při přesazování starší, rozrostlé rostliny.

V následujících kapitolách se podrobně zaměříme na každý z těchto způsobů množení zamiokulkasu a poskytneme vám detailní návody krok za krokem.

Množení zamiokulkasu pomocí listových řízků: Trpělivost přináší růže (a nové rostliny)

Množení zamiokulkasu z listových řízků je oblíbená metoda, která nevyžaduje žádné speciální nástroje ani složité postupy. Je však třeba počítat s tím, že tento způsob je pomalejší a na první samostatnou rostlinu si budete muset nějakou dobu počkat. Odměnou vám však může být větší množství nových rostlinek z jedné mateřské rostliny.

Krok 1: Výběr vhodných listů pro množení

Pro úspěšné množení zamiokulkasu je důležité vybrat zdravé a zralé listy. Ideální jsou listy ze spodní části stonku, které jsou plně vyvinuté a nejeví známky poškození nebo choroby. Vyhněte se mladým, čerstvě vyrostlým listům, které ještě nemají dostatek zásobních látek pro zakořenění.

Krok 2: Odběr listových řízků

K odběru listových řízků budete potřebovat ostrý a čistý nůž nebo zahradnické nůžky. Důkladně očistěte nástroj, abyste minimalizovali riziko přenosu infekce. Opatrně odřízněte vybraný list co nejblíže stonku. Snažte se list neodtrhnout, aby nedošlo k poškození pletiv. Po odběru nechte řeznou ránu na listu několik hodin zaschnout na vzduchu. Tento krok pomáhá zabránit hnilobě.

Krok 3: Příprava substrátu a nádob

Pro zakořenění listových řízků je nejvhodnější lehký a propustný substrát. Můžete použít speciální substrát pro výsev a množení, nebo si připravit vlastní směs z rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Zajistěte, aby nádoby pro zakořenění měly drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření. Ideální jsou malé květináče nebo sadbovací misky.

Krok 4: Zasazení listových řízků

Do připravených nádob naplňte substrát a udělejte v něm malé jamky. Do každé jamky vložte jeden listový řízek řeznou stranou dolů. List zasuňte do substrátu přibližně do jedné třetiny jeho délky. Substrát kolem listu jemně přitlačte, aby byl řízek stabilní. Zalijte velmi opatrně, aby byl substrát vlhký, ale ne přemokřený.

Krok 5: Vytvoření vhodných podmínek pro zakořenění

Listové řízky zamiokulkasu potřebují pro úspěšné zakořenění teplo a vlhko. Ideální teplota se pohybuje mezi 20-25 °C. Nádoby s řízky umístěte na světlé místo, ale chraňte je před přímým slunečním zářením, které by mohlo listy popálit. Pro zvýšení vlhkosti můžete nádoby přikrýt průhlednou fólií nebo plastovou lahví s odvětrávacími otvory, čímž vytvoříte mini skleník. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a v případě potřeby mírně zalijte.

Krok 6: Doba zakořenění a přesazení

Zakořenění listových řízků zamiokulkasu je pomalý proces, který může trvat několik týdnů až měsíců. Během této doby se pod zemí začnou tvořit malé hlízy a kořínky. Poznáte to podle toho, že list zůstává pevný a začíná se objevovat nový výhonek. Jakmile jsou kořínky dostatečně vyvinuté a nový výhonek je patrný, můžete mladou rostlinku opatrně přesadit do většího květináče s běžným substrátem pro pokojové rostliny. Po přesazení se o novou rostlinu starejte stejně jako o dospělý zamiokulkas.

Tipy pro úspěšné množení listovými řízky:

Používejte pouze zdravé a zralé listy.
Zajistěte čistotu nástrojů a prostředí.
Nechte řezné rány zaschnout.
Použijte lehký a propustný substrát.
Udržujte stálou vlhkost a teplotu.
Poskytněte dostatek světla, ale chraňte před přímým sluncem.

Buďte trpěliví, zakořenění trvá dlouho.

Množení zamiokulkasu pomocí stonkových řízků: Rychlejší cesta k nové rostlině

Množení zamiokulkasu ze stonkových řízků je o něco rychlejší metoda než množení listem a často vede k silnějším a rychleji rostoucím novým rostlinám. Při této metodě se používají části stonku s několika listy.

Krok 1: Výběr a odběr stonkových řízků

Pro množení zamiokulkasu stonkovými řízky vyberte zdravý a silný stonek s několika listy. Ideální je stonek, který má alespoň dva až tři listy. Použijte ostrý a čistý nůž nebo zahradnické nůžky a odřízněte stonek těsně nad uzlinou (místem, odkud vyrůstají listy). Délka řízku by měla být přibližně 10-15 cm. Stejně jako u listových řízků, nechte řeznou ránu několik hodin zaschnout.

Krok 2: Příprava substrátu a nádob

Stejně jako u množení listem, i pro stonkové řízky je nejvhodnější lehký a propustný substrát. Můžete použít směs rašeliny a perlitu nebo speciální substrát pro řízkování. Zajistěte, aby nádoby měly drenážní otvory.

Krok 3: Zasazení stonkových řízků

Do připravených nádob naplňte substrát a udělejte v něm jamky. Do každé jamky zasaďte jeden stonkový řízek tak, aby alespoň jedna uzlina (místo, odkud vyrůstal list) byla pod zemí. Právě z této uzliny by měly vyrůst nové kořeny. Substrát kolem řízku jemně přitlačte a opatrně zalijte.

Krok 4: Vytvoření vhodných podmínek pro zakořenění

Stonkové řízky zamiokulkasu potřebují pro zakořenění teplo a vlhko. Ideální teplota je opět 20-25 °C. Umístěte nádoby na světlé místo bez přímého slunce a zajistěte vysokou vlhkost vzduchu přikrytím fólií nebo plastovou lahví. Pravidelně větrejte, abyste zabránili vzniku plísní, a kontrolujte vlhkost substrátu.

Krok 5: Doba zakořenění a přesazení

Zakořenění stonkových řízků bývá rychlejší než u listových, obvykle trvá několik týdnů. Poznáte to podle toho, že řízek zůstává zelený a začínají se objevovat nové výhonky. Jakmile jsou kořeny dostatečně silné, můžete mladou rostlinu přesadit do většího květináče s běžným substrátem pro pokojové rostliny. Po přesazení se o ni starejte jako o dospělý zamiokulkas.

Tipy pro úspěšné množení stonkovými řízky:

Vyberte zdravé a silné stonky s několika listy.

Řežte ostrým a čistým nástrojem těsně nad uzlinou.
Nechte řeznou ránu zaschnout.
Zasaďte řízek tak, aby alespoň jedna uzlina byla pod zemí.
Zajistěte teplo a vysokou vlhkost.
Pravidelně větrejte.

Množení zamiokulkasu dělením hlíz: Nejrychlejší způsob, ideální při přesazování

Množení zamiokulkasu dělením hlíz je nejrychlejší způsob, jak získat nové, samostatné rostliny. Tato metoda je ideální, pokud již máte starší a rozrostlý zamiokulkas, který potřebuje přesadit. Při dělení hlíz získáte rovnou několik nových rostlin, které jsou již vybaveny kořeny a zásobními látkami.

Krok 1: Vyjmutí rostliny z květináče

Pokud se rozhodnete pro množení zamiokulkasu dělením hlíz, nejvhodnější čas je při pravidelném přesazování rostliny. Opatrně vyjměte rostlinu z květináče. Pokud kořeny prorostly drenážními otvory, budete možná muset květináč rozbít, abyste rostlinu nepoškodili.

Krok 2: Očištění hlíz od substrátu

Po vyjmutí rostliny z květináče jemně odstraňte přebytečný substrát z hlíz a kořenů. Buďte opatrní, abyste kořeny nepoškodili. Pokud jsou některé kořeny zamotané, pokuste se je opatrně rozmotat.

Krok 3: Rozdělení hlíz

Pečlivě prohlédněte hlízy. Každá nová rostlina by měla mít alespoň jednu zdravou hlízu a několik kořenů. Použijte ostrý a čistý nůž a hlízy opatrně rozdělte. Řezy veďte tak, abyste nepoškod

Mnozeni Malin

6 června, 2023 Lenka Zahradnictví

Úspěšné množení malin: Podrobný průvodce pro bohatou úrodu

Maliny (Rubus idaeus) jsou oblíbené ovocné keře, které se vyznačují lahodnými plody a relativně nenáročným pěstováním. Pokud máte na své zahradě maliny a chcete si jejich počet rozšířit, nebo pokud vás fascinuje možnost vypěstovat si nové rostliny z již existujících, pak je tento obsáhlý průvodce určen právě vám. Probereme zde všechny klíčové metody množení malin, od nejběžnějších způsobů, jako je množení pomocí odnoží, až po méně obvyklé, ale rovněž efektivní techniky, jako je množení řízky, kořenovými řízky a dokonce i semeny. Naším cílem je poskytnout vám komplexní a detailní informace, díky kterým budete schopni úspěšně rozmnožit vaše maliny a těšit se z bohaté a pravidelné úrody.

Proč se pouštět do množení malin?

Existuje několik pádných důvodů, proč se rozhodnout pro množení malin na vaší zahradě. Jedním z hlavních důvodů je ekonomická výhodnost. Místo nákupu nových sazenic si můžete sami vypěstovat nové rostliny z těch stávajících, což vám ušetří značné finanční prostředky. Dalším významným důvodem je zachování oblíbené odrůdy. Pokud máte na zahradě odrůdu malin, která se vám mimořádně osvědčila svou chutí, výnosností nebo odolností vůči chorobám, množením si zajistíte, že budete mít i nadále k dispozici stejnou kvalitní odrůdu. Množení vám také umožní snadno rozšířit maliník na nové části vaší zahrady nebo jej darovat přátelům a rodině. V neposlední řadě je tu i uspokojení z vlastnoručně vypěstovaných rostlin, což je pro každého zahrádkáře neocenitelný pocit.

Výběr vhodné metody množení malin

Při výběru nejvhodnější metody množení malin je třeba zvážit několik faktorů, včetně typu maliníku (remontantní či neremontantní), dostupnosti výchozího materiálu, časové náročnosti jednotlivých metod a vašich zkušeností s pěstováním rostlin. Každá z metod má své specifické výhody a nevýhody, které si v následujících kapitolách podrobně rozebereme. Důležité je také načasování množení, které se může lišit v závislosti na zvolené metodě a ročním období. Správné načasování výrazně zvyšuje šance na úspěšné zakořenění a ujmutí se nových rostlin.

Množení malin pomocí odnoží (odnožování)

Množení malin pomocí odnoží je nejběžnější a často nejjednodušší způsob, jak rozšířit maliník. Maliny přirozeně vytvářejí podzemní výhony, takzvané odnože, které vyrůstají z kořenového systému mateřské rostliny. Tyto odnože mají potenciál stát se samostatnými, plně funkčními rostlinami. Metoda odnožování spočívá v oddělení těchto vyzrálých odnoží od mateřské rostliny a jejich následném přesazení na nové stanoviště.

Kdy je nejlepší doba pro odnožování malin?

Ideální doba pro odnožování malin je po skončení vegetačního období, tedy na podzim (obvykle od konce října do listopadu), kdy rostliny přecházejí do klidové fáze. V tomto období mají odnože dostatek času na zakořenění před příchodem zimy. Další vhodnou dobou je časné jaro (před začátkem rašení nových výhonů), kdy se půda prohřeje a rostliny začínají aktivně růst. Vyhněte se odnožování během horkých letních měsíců, kdy by mladé rostliny mohly být vystaveny stresu z přesazení a nedostatku vláhy.

Jak krok za krokem množit maliny odnožemi?

Výběr vhodných odnoží: Hledejte zdravé a silné odnože, které vyrostly alespoň několik desítek centimetrů od mateřské rostliny. Měly by mít dobře vyvinutý kořenový systém a několik zdravých pupenů. Vyhněte se slabým, tenkým nebo poškozeným odnožím.
Odkopání odnože: Opatrně odkopejte zeminu kolem vybrané odnože, abyste odkryli její spojení s mateřskou rostlinou. Použijte ostrý rýč nebo zahradnické nůžky k přerušení spojovacího kořene. Dbejte na to, abyste nepoškodili kořenový systém mateřské rostliny ani oddělované odnože.
Vyrytí odnože: Jemně vyjměte oddělenou odnož ze země. Snažte se přitom co nejméně poškodit její kořeny. Pokud je kořenový bal příliš velký, můžete jej opatrně zmenšit.
Příprava nové výsadbové jámy: Na novém stanovišti připravte výsadbovou jámu o něco větší, než je kořenový bal odnože. Půdu v jámě prokypřete a můžete do ní přidat trochu kompostu nebo kvalitního zahradnického substrátu pro zlepšení živin a propustnosti.
Výsadba odnože: Umístěte odnož do připravené jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde stonek přechází v kořeny) byl v úrovni okolní půdy. Zasypte kořeny zeminou a lehce ji přitlačte.
Zálivka: Nově vysazenou odnož důkladně zalijte. Udržujte půdu vlhkou, dokud se rostlina neujme a nezačne aktivně růst.
Mulčování: Okolí vysazené odnože můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je sláma, listí nebo kůra. Mulč pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevelů a chránit kořeny před extrémními teplotami.
Zastřižení (volitelné): Pokud je nadzemní část odnože příliš dlouhá, můžete ji zkrátit na výšku přibližně 20-30 cm. To pomůže rostlině soustředit energii na tvorbu kořenů.

Péče o nově vysazené odnože

V prvních týdnech po přesazení vyžadují mladé malinové rostliny zvýšenou péči. Pravidelně je zalévejte, zejména v suchém počasí. Dbejte na to, aby půda kolem nich nevyschla, ale zároveň nebyla přemokřená. Okolí rostlin pravidelně zbavujte plevelů, které by jim mohly konkurovat v živinách a vláze. Pokud je to nutné, můžete mladé rostliny podepřít, aby se zabránilo jejich zlomení větrem nebo tíhou prvních plodů. V následujícím roce by měly mladé maliníky zesílit a začít produkovat první plody.

Množení malin pomocí stonkových řízků

Množení malin pomocí stonkových řízků je další efektivní metoda, která umožňuje získat větší množství nových rostlin z jedné mateřské rostliny. Tato metoda spočívá v odebrání částí stonků (řízků) a jejich zakořenění v příznivých podmínkách.

Typy stonkových řízků malin

U malin se nejčastěji používají dva typy stonkových řízků: zelené řízky a dřevité řízky.

Zelené řízky

Zelené řízky se odebírají z mladých, bylinných výhonů během vegetačního období, obvykle na jaře nebo začátkem léta (květen až červen). Tyto řízky jsou měkké a pružné a mají tendenci snadněji zakořenit, ale jsou také náchylnější k vysychání a napadení houbovými chorobami.

Dřevité řízky

Dřevité řízky se odebírají ze vyzrálých, zdřevnatělých jednoletých výhonů na podzim nebo v zimě (listopad až únor), v období vegetačního klidu. Tyto řízky jsou odolnější a lépe snášejí nepříznivé podmínky, ale jejich zakořenění může trvat déle.

Jak odebrat a připravit stonkové řízky malin?

Odběr zelených řízků

Výběr vhodných výhonů: Vyberte zdravé, silné a nekvětoucí mladé výhony o délce přibližně 10-15 cm. Ideální jsou výhony, které právě dorostly do této velikosti.
Odběr řízků: Ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami odřízněte řízek těsně pod listovým uzlem. Odstraňte spodní listy, ponechte pouze několik horních. Pokud jsou horní listy příliš velké, můžete je zkrátit o polovinu, aby se snížil výpar vody.
Ošetření řezné rány: Řeznou ránu můžete ošetřit stimulátorem zakořeňování, který podpoří tvorbu kořenů a zároveň působí jako prevence proti houbovým chorobám.

Odběr dřevitých řízků

Výběr vhodných výhonů: Vyberte zdravé, vyzrálé jednoleté výhony o tloušťce tužky a délce přibližně 20-30 cm. Ideální jsou výhony, které již přestaly růst a jejich dřevo je pevné.
Odběr řízků: Ostrými zahradnickými nůžkami odřízněte řízek těsně nad pupenem na horním konci a těsně pod pupenem na dolním konci. Horní řez by měl být rovný, dolní šikmý, aby se lépe poznal směr růstu.
Skladování (pokud nesázíte ihned): Pokud nebudete řízky sázet ihned, svažte je do svazků a uložte na chladném a vlhkém místě (například v písku nebo vlhké rašelině ve sklepě nebo chladničce). Dolní konce řízků by měly být ponořeny do vlhkého substrátu.

Zakořeňování stonkových řízků malin

Zakořeňování zelených řízků

Výsadba: Zelené řízky sázejte do vlhkého propustného substrátu (například směsi rašeliny a perlitu) do hloubky přibližně 2-3 cm. Umístěte je do polostínu nebo stínu, abyste zabránili přímému slunečnímu záření.
Vytvoření vlhkého prostředí: Pro zajištění vysoké vlhkosti vzduchu přikryjte nádobu s řízky průhledným krytem (například plastovou lahví nebo fólií). Pravidelně větrejte, abyste zabránili vzniku plísní.
Zálivka: Substrát udržujte stále vlhký, ale ne přemokřený.
Zakořenění: Zakořenění zelených řízků obvykle trvá několik týdnů. Poznáte to podle toho, že řízky začnou vytvářet nové lístky.
Přesazení: Jakmile mají řízky dobře vyvinutý kořenový systém, můžete je opatrně přesadit do samostatných květináčů nebo na venkovní stanoviště.

Zakořeňování dřevitých řízků

Výsadba: Dřevité řízky sázejte přímo do země na chráněné stanoviště nebo do květináčů s propustným substrátem do hloubky přibližně poloviny jejich délky. Horní pupen by měl směřovat vzhůru.
Zazimování (při podzimní výsadbě): Pokud sázíte na podzim, chraňte řízky před mrazem mulčem nebo přikrytím chvojím.
Jarní růst: Na jaře by měly řízky začít rašit a vytvářet nové výhony.
Přesazení: Během následujícího vegetačního období by měly řízky vytvořit dostatečný kořenový systém pro přesazení na trvalé stanoviště na podzim nebo následující jaro.

Péče o zakořeněné řízky

Po úspěšném zakořenění vyžadují mladé malinové rostliny vypěstované z řízků pravidelnou zálivku, dostatek světla (ale ne přímé slunce v prvních týdnech) a ochranu před extrémními teplotami. Postupně je přivykejte venkovním podmínkám, než je vysadíte na trvalé stanoviště. Pravidelně kontrolujte, zda nejsou napadeny škůdci nebo chorobami.

Množení malin pomocí kořenových řízků

Množení malin pomocí kořenových řízků je méně běžná metoda, ale může být užitečná v případě, že máte k dispozici pouze kořenový systém mateřské rostliny (například při přesazování staršího maliníku). Tato metoda spočívá v odebrání částí zdravých kořenů a jejich následném zakořenění.

Kdy je nejlepší doba pro odběr kořenových řízků?

Nejvhodnější doba pro odběr kořenových řízků je období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do časného jara. V tomto období jsou rostliny v klidové fázi a mají největší zásoby energie v kořenech.

Jak odebrat a připravit kořenové řízky malin?

Odkopání kořenů: Opatrně odkopejte zeminu kolem mateřské rostliny, abyste odkryli část jejího kořenového systému.