vhodné odrůdy – 2. stránka – Zahradní plastové

Jablon Na Zakrsle Podnozi

29 října, 2019 Lenka Zahradnictví

Jabloň na zakrslé podnoži: Podrobný průvodce pěstováním pro bohatou úrodu

Pěstování jabloní na zakrslých podnožích se v posledních letech stává stále populárnější volbou pro zahrádkáře všech úrovní. Tyto stromy nabízejí řadu výhod, včetně snadnější sklizně, menších nároků na prostor a rychlejšího nástupu do plodnosti. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně podíváme na všechny aspekty pěstování těchto užitečných ovocných stromů, od výběru vhodné odrůdy a podnože až po správnou výsadbu, péči a ochranu před nepříznivými vlivy.

Výhody pěstování jabloní na zakrslých podnožích

Než se ponoříme do detailů pěstování, je důležité si uvědomit, proč se vlastně rozhodnout pro zakrslou jabloň. Mezi hlavní výhody patří:

Menší vzrůst: Zakrslé podnože omezují růst stromu, což usnadňuje veškeré ošetřovatelské práce, jako je řez, probírka plodů a především sklizeň. Stromy dosahují výšky obvykle mezi 2 až 3 metry, v závislosti na konkrétní podnoži a odrůdě.

Snadnější sklizeň: Díky nižší výšce stromu je sklizeň plodů mnohem pohodlnější a bezpečnější, neboť není potřeba používat vysoké žebříky. To ocení zejména starší zahrádkáři nebo lidé s omezenou pohyblivostí.

Rychlejší nástup do plodnosti: Jabloně na zakrslých podnožích obvykle začínají plodit dříve než stromy na silně rostoucích podnožích, často již 2. až 3. rokem po výsadbě.

Vhodné i pro menší zahrady: Díky svému kompaktnímu vzrůstu se zakrslé jabloně skvěle hodí i do menších zahrad, kde není dostatek prostoru pro tradiční vysokokmenné stromy. Lze je také pěstovat v nádobách na terasách a balkonech.

Možnost hustší výsadby: Menší velikost stromů umožňuje vysadit více odrůd na menší plochu, což prodlužuje dobu sklizně a zvyšuje biodiverzitu v zahradě.

Efektivnější využití postřiků: Při ochraně proti chorobám a škůdcům je ošetření menších stromů snazší a hospodárnější, neboť je potřeba menší množství postřikové látky.

Výběr vhodné podnože pro zakrslé jabloně

Podnož hraje klíčovou roli ve velikosti, růstu, plodnosti a odolnosti jabloně. Existuje několik typů zakrslých a polozakrslých podnoží, které se liší svými vlastnostmi. Mezi nejčastěji používané patří:

Nejběžnější zakrslé a polozakrslé podnože:

M9 (Emla 9): Jedna z nejzakrslejších podnoží, stromy na ní dosahují přibližně 25-30 % velikosti standardního stromu. Charakterizuje se velmi ranou plodností a vysokou úrodností. Vyžaduje oporu (kůlkování) po celou dobu života, má mělčí kořenový systém a je náročnější na živiny a vláhu. Není příliš odolná vůči suchu a mrazu.
M26 (Emla 26): Polozakrslá podnož, stromy dosahují 40-50 % velikosti standardního stromu. Poskytuje dobrou úrodu a ranou plodnost, je o něco odolnější než M9 a obvykle nevyžaduje trvalou oporu, zejména na úrodných půdách. Je vhodná pro většinu odrůd a půdních typů.
MM106 (Malling Merton 106): Polozakrslá podnož, stromy dorůstají do 50-60 % velikosti standardního stromu. Je nenáročná na půdu, dobře kotví a je poměrně odolná vůči suchu a mrazu. Nástup do plodnosti je o něco pozdější než u M9 a M26.
MM111 (Malling Merton 111): Polozakrslá až středně rostoucí podnož (60-70 % standardní velikosti). Vyznačuje se silným kořenovým systémem, dobrou odolností vůči suchu a mrazu a je vhodná i do méně úrodných půd. Nástup do plodnosti je pozdější.
P60: Česká zakrslá podnož, stromy dosahují přibližně 30-40 % standardní velikosti. Je odolná vůči mrazu a některým chorobám, dobře kotví a vyznačuje se ranou plodností.
J-TE-E: Novější zakrslá podnož s velmi omezeným růstem, podobná M9, ale s lepší odolností vůči některým půdním chorobám. Vyžaduje oporu.

Faktory ovlivňující výběr podnože:

Při výběru vhodné podnože je třeba zvážit několik faktorů:

Velikost zahrady a dostupný prostor: Pro malé zahrady jsou nejvhodnější zakrslé podnože jako M9 nebo J-TE-E.

Půdní podmínky: Některé podnože jsou lépe adaptovány na určité typy půd (např. MM111 snáší i horší půdy).

Klimatické podmínky: Odolnost vůči mrazu a suchu je důležitým faktorem v chladnějších nebo sušších oblastech.

Požadovaná rychlost nástupu do plodnosti: Pro rychlou sklizeň jsou vhodnější podnože M9 a M26.

Potřeba opory: Zakrslé podnože s mělkým kořenovým systémem (např. M9) vyžadují trvalou oporu.

Odrůda jabloně: Některé odrůdy mohou na určitých podnožích růst a plodit lépe než na jiných. Doporučuje se konzultovat s odborníkem nebo prodejcem.

Výběr vhodné odrůdy jabloně pro zakrslé pěstování

Kromě podnože je klíčový i výběr vhodné odrůdy jabloně. Existuje nepřeberné množství odrůd lišících se chutí, barvou, dobou zrání, odolností vůči chorobám a škůdcům i vhodností pro danou klimatickou oblast. Pro zakrslé pěstování jsou vhodné odrůdy s přirozeně slabším růstem a dobrou plodností.

Doporučené odrůdy pro zakrslé jabloně:

Rané odrůdy (sklizeň červenec – srpen): ‚Discovery‘, ‚James Grieve‘, ‚Průsvitné letní‘.
Středně rané odrůdy (sklizeň září): ‚Gala‘, ‚Elstar‘, ‚Šampion‘, ‚Rubín‘.
Pozdní odrůdy (sklizeň říjen – listopad): ‚Golden Delicious‘, ‚Jonagold‘, ‚Idared‘, ‚Braeburn‘, ‚Fuji‘.
Rezistentní odrůdy (odolné vůči strupovitosti a padlí): ‚Topaz‘, ‚Angold‘, ‚Rajka‘, ‚Resista‘. Tyto odrůdy snižují potřebu chemické ochrany.
Sloupovité jabloně: Speciální typ jabloní s velmi štíhlým růstem, ideální pro malé zahrady a pěstování v nádobách. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Bolero‘, ‚Flamenco‘, ‚Red River‘. Tyto jabloně jsou obvykle roubovány na zakrslých podnožích.
Miniaturní jabloně: Velmi malé stromy, vhodné pro pěstování v květináčích na balkonech a terasách. Dosahují výšky maximálně 1-1,5 metru.

Kritéria pro výběr odrůdy:

Chuť a preference: Vyberte si odrůdy, jejichž chuť vám nejvíce vyhovuje.
Doba zrání: Prodloužením doby sklizně různými ranými, středními a pozdními odrůdami si zajistíte čerstvá jablka po delší období.
Odolnost vůči chorobám a škůdcům: V oblastech s vysokým výskytem chorob se doporučuje volit rezistentní odrůdy.

Klimatické podmínky vaší oblasti: Některé odrůdy jsou lépe adaptovány na chladnější nebo teplejší klima.

Opylovací poměry: Většina jabloní je cizosprašná, což znamená, že pro dobrou úrodu potřebují opylovače – jinou kvetoucí odrůdu jabloně v blízkosti. Při výběru odrůd je proto důležité zajistit kompatibilní opylovací dvojice. Některé odrůdy jsou triploidní (mají trojitý počet chromozomů) a nemohou sloužit jako opylovače pro jiné odrůdy (např. ‚Jonagold‘).

Výsadba zakrslé jabloně: Krok za krokem

Správná výsadba je základem pro zdravý růst a bohatou úrodu zakrslé jabloně. Nejvhodnější doba pro výsadbu je podzim (říjen – listopad) nebo jaro (březen – duben), v závislosti na klimatických podmínkách a typu sazenice (prostokořenná nebo kontejnerovaná).

Postup při výsadbě:

Výběr stanoviště: Jabloně vyžadují slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou. Vyhněte se zamokřeným a příliš stinným místům. Ideální pH půdy je mezi 6,0 a 7,0.
Příprava půdy: Před výsadbou je vhodné půdu zrýt a zapravit kompost nebo dobře uleželý hnůj pro zlepšení struktury a živin. Na těžkých jílovitých půdách je vhodné přidat písek pro zlepšení drenáže.
Příprava výsadbové jámy: Vykopejte výsadbovou jámu dostatečně velkou, aby se do ní pohodlně vešly kořeny stromku. Obvykle stačí jáma o průměru a hloubce přibližně 50-60 cm.
Příprava sazenice:
Prostokořenné sazenice: Před výsadbou namočte kořeny na několik hodin do vody. Poškozené nebo suché kořeny zkraťte ostrými nůžkami.
Kontejnerované sazenice: Stromek opatrně vyjměte z květináče a lehce narušte kořenový bal, aby se kořeny lépe rozrůstaly do okolní půdy.
Umístění stromku do jámy: Na dno jámy nasypte trochu kompostu. Stromek umístěte do jámy tak, aby místo očkování (zduřelá část kmínku nad kořeny) bylo asi 5-10 cm nad úrovní okolního terénu. To je důležité, aby z podnože nevyrašily plané výhony.
Zasypání kořenů: Kořeny rovnoměrně rozprostřete a zasypávejte kyprou zeminou. Během zasypávání stromkem občas zatřeste, aby se zemina dostala i mezi kořeny.
Zalití: Po výsadbě stromek důkladně zalijte větším množstvím vody, aby se zemina usadila a kořeny navázaly kontakt s půdou.
Mulčování: Okolo kmínku rozprostřete vrstvu mulče (např. kůru, štěpku, slámu) pro udržení vlhkosti, potlačení růstu plevelů a ochranu kořenů před extrémními teplotami. Nezapomeňte nechat volný prostor okolo kmínku, aby se předešlo hnilobě kůry.
Opora (kůlkování): Zejména u zakrslých podnoží (např. M9) je nezbytné zajistit oporu v podobě kůlu nebo drátěné konstrukce. Kůl zatlučte do země ještě před výsadbou nebo ihned po ní, a to tak, aby nepoškodil kořeny. Kmen stromku k němu volně přivažte měkkým materiálem.
Ochrana proti okusu zvěří: Mladé stromky je vhodné chránit pletivem nebo speciálními chráničkami proti okusu zajíci a srnami.

Péče o zakrslou jabloň po výsadbě

Po úspěšné výsadbě je důležité zajistit zakrslé jabloni optimální podmínky pro růst a plodnost. Pravidelná péče zahrnuje zálivku, hnojení, řez, ochranu proti chorobám a škůdcům a probírku plodů.

Zálivka:

Mladé stromky vyžadují pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Starší, dobře zakořeněné stromy obvykle snesou i kratší období bez deště. Zálivku provádějte důkladně, aby se voda dostala ke kořenům. Vyhněte se častému povrchovému zalévání, které podporuje růst kořenů blízko povrchu a činí strom náchylnějším k suchu.

Hnojení:

Zakr

Hroznove Vino Pestovani

20 srpna, 2019 Lenka Zahradnictví

Hroznové víno: Podrobný průvodce pěstováním pro bohatou úrodu

Pěstování hroznového vína je fascinující a odměňující činnost, která může přinést radost zahrádkářům i vinařům. Ať už toužíte po vlastní produkci kvalitního vína, čerstvých stolních hroznech pro přímou konzumaci, nebo jen o estetickém prvku ve vaší zahradě, tento obsáhlý průvodce vám poskytne veškeré potřebné informace k dosažení úspěchu. Projdeme krok za krokem všechny aspekty pěstování vinné révy, od výběru vhodné odrůdy a přípravy stanoviště, přes samotnou výsadbu a náročnou péči během vegetačního období, až po sklizeň a možnosti zpracování úrody. Naším cílem je poskytnout vám tak detailní a komplexní informace, že se stanete skutečnými experty na pěstování hroznového vína a vaše vinice bude prosperovat.

1. Výběr vhodné odrůdy vinné révy pro vaše podmínky

Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování hroznového vína je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Na trhu existuje nespočet odrůd vinné révy, které se liší svými nároky na klima, půdu, odolností vůči chorobám a škůdcům, dobou zrání a samozřejmě i charakteristikou plodů. Při výběru je nezbytné zohlednit několik zásadních faktorů:

1.1 Klimatické podmínky vaší oblasti

Česká republika se nachází na severní hranici oblasti vhodné pro pěstování vinné révy, a proto je výběr mrazuvzdorné odrůdy zásadní, zejména v chladnějších oblastech. Některé odrůdy jsou lépe adaptovány na chladnější klima a kratší vegetační období, zatímco jiné vyžadují delší a teplejší léta k dosažení plné zralosti. Zvažte průměrné roční teploty, délku slunečního svitu, množství srážek a riziko pozdních jarních a časných podzimních mrazů. Pro chladnější oblasti vybírejte ranější odrůdy, které stihnou dozrát před příchodem prvních mrazů. Naopak v teplejších oblastech můžete experimentovat i s pozdnějšími odrůdami.

1.2 Typ půdy a její vlastnosti

Vinná réva preferuje hluboké, propustné a dobře provzdušněné půdy s dostatkem živin. Ideální jsou hlinitopísčité půdy s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,5 – 7,5). Těžké jílovité půdy zadržují příliš mnoho vody a mohou způsobovat problémy s kořenovým systémem, zatímco příliš písčité půdy zase rychle vysychají a chudnou na živiny. Před výsadbou je vhodné provést rozbor půdy, abyste zjistili její pH a obsah živin. Na základě výsledků můžete půdu vhodně upravit – například přidáním kompostu pro zlepšení struktury a obsahu organických látek, nebo vápněním pro snížení kyselosti.

1.3 Účel pěstování: Stolní odrůdy vs. moštové odrůdy

Rozhodnutí, zda chcete pěstovat stolní odrůdy pro přímou konzumaci, nebo moštové odrůdy pro výrobu vína, má zásadní vliv na výběr. Stolní odrůdy se vyznačují velkými, atraktivními hrozny s tenkou slupkou, šťavnatou dužinou a často i bezsemenností. Mají vynikající chuť a jsou ideální pro přímou konzumaci. Moštové odrůdy mají obvykle menší bobule s vyšším obsahem cukru a kyselin, což je klíčové pro výrobu kvalitního vína. Existují bílé, modré a růžové moštové odrůdy, každá s unikátním aromatickým profilem a charakteristikami vína, které z ní lze vyrobit. Některé odrůdy mohou být vhodné pro oba účely.

1.4 Odolnost vůči chorobám a škůdcům

Vinná réva je náchylná k různým houbovým chorobám (např. plíseň révová, padlí révové), virovým onemocněním a napadení škůdci (např. mšice révová, obaleči). Výběrem odrůd s vyšší přirozenou odolností můžete výrazně snížit potřebu chemické ochrany a pěstovat zdravější a ekologičtější hrozny. Informujte se o odolnosti jednotlivých odrůd vůči nejčastějším chorobám a škůdcům ve vaší oblasti.

1.5 Doba zrání

Doba zrání hroznů se liší v závislosti na odrůdě a klimatických podmínkách. Rané odrůdy dozrávají již koncem srpna, středně rané v září a pozdní až v říjnu. Výběrem odrůd s různou dobou zrání si můžete zajistit postupnou sklizeň hroznů po delší období. V chladnějších oblastech je vhodné upřednostňovat ranější a středně rané odrůdy, které mají větší šanci na plné dozrání.

1.6 Kvalita a chuť plodů

Samozřejmě, důležitým kritériem je i kvalita a chuť plodů. U stolních odrůd se zaměřte na velikost a vzhled hroznů, chuť, aroma a obsah cukru. U moštových odrůd je klíčový poměr cukrů a kyselin, aromatický profil a potenciál pro výrobu kvalitního vína. Ochutnejte hrozny různých odrůd, pokud máte tu možnost, nebo se informujte o jejich charakteristikách z důvěryhodných zdrojů.

1.7 Dostupnost a cena sazenic

Před konečným rozhodnutím zvažte i dostupnost a cenu sazenic vybraných odrůd. Nakupujte sazenice pouze od renomovaných a certifikovaných prodejců, abyste měli jistotu, že jsou zdravé a pravé odrůdy. Cena sazenic se může lišit v závislosti na odrůdě a velikosti.

Příklady oblíbených odrůd pro Českou republiku:

Bílé moštové odrůdy: Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon blanc, Chardonnay, Pálava, Aurelius, Hibernal.
Modré moštové odrůdy: Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Dornfelder.
Stolní odrůdy: Chrupka bílá, Chrupka červená, Muscat Bleu, Nero, Prim, Viktoria.

Doporučujeme konzultovat výběr odrůd s místními vinaři nebo odborníky, kteří mají zkušenosti s pěstováním v dané oblasti a mohou vám poskytnout cenné rady.

2. Příprava stanoviště pro výsadbu vinné révy

Po výběru vhodné odrůdy je dalším důležitým krokem pečlivá příprava stanoviště. Vinná réva vyžaduje slunné a teplé stanoviště chráněné před silnými větry. Ideální je jižně orientovaný svah, který zajistí dostatek slunečního záření během celého dne. Sluneční světlo je nezbytné pro správné dozrávání hroznů a tvorbu cukrů a aromatických látek.

2.1 Výběr pozemku a jeho orientace

Vyberte pozemek s dostatkem slunečního svitu, ideálně s jižní, jihozápadní nebo jihovýchodní orientací. Vyhněte se mrazovým kotlinám a místům s vysokou hladinou spodní vody. Pokud je pozemek svažitý, orientujte řady vinné révy po spádnici, což usnadní odvodnění a sníží riziko eroze půdy.

2.2 Příprava půdy před výsadbou

Půdu je třeba připravit s dostatečným předstihem, ideálně na podzim před jarní výsadbou. Odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky předchozích rostlin. Pokud je půda příliš těžká nebo písčitá, je vhodné ji vylepšit. Do těžké jílovité půdy zapracujte kompost, písek nebo štěrk pro zlepšení propustnosti. Do písčité půdy přidejte kompost nebo rašelinu pro zvýšení její schopnosti zadržovat vodu a živiny. Proveďte hlubokou orbu nebo rytí do hloubky alespoň 50-60 cm, abyste prokypřili spodní vrstvy půdy a umožnili kořenům vinné révy snadno pronikat do hloubky.

2.3 Úprava pH půdy

Jak již bylo zmíněno, vinná réva preferuje půdu s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,5 – 7,5). Pokud je pH vaší půdy příliš nízké (kyselá půda), je třeba ji vápnit pomocí dolomitického vápence nebo mletého vápna. Pokud je pH příliš vysoké (zásaditá půda), můžete ji okyselit přidáním rašeliny nebo síranu amonného. Množství vápna nebo okyselující látky závisí na typu půdy a výchozím pH, proto je vhodné se řídit výsledky rozboru půdy a doporučeními odborníků.

2.4 Založení drenáže (v případě potřeby)

Na zamokřených pozemcích s vysokou hladinou spodní vody je nezbytné založit drenážní systém, který zajistí odvod přebytečné vody a zabrání hnilobě kořenů. Drenážní trubky se ukládají do hloubky asi 60-80 cm s mírným spádem, aby voda mohla odtékat do sběrné jímky nebo kanalizace.

2.5 Příprava opěrného systému

Vinná réva je popínavá rostlina a vyžaduje opěrný systém, po kterém se bude pnout. Existuje několik typů opěrných systémů, mezi nejběžnější patří drátěnky (vodorovné dráty napnuté mezi sloupky) a pergoly. Sloupky se obvykle umisťují ve vzdálenosti 5-10 metrů a dráty se napínají ve výšce asi 50, 100 a 150 cm nad zemí. Opěrný systém je vhodné vybudovat ještě před výsadbou sazenic.

2.6 Hnojení půdy před výsadbou

Před výsadbou je vhodné zapravit do půdy základní hnojivo, které zajistí mladým rostlinám dostatek živin pro počáteční růst. Můžete použít kompost, zralý hnůj nebo speciální hnojiva pro vinnou révu s pomalým uvolňováním živin. Hnojivo rovnoměrně rozprostřete po připravené ploše a zapracujte do horní vrstvy půdy.

3. Samotná výsadba sazenic vinné révy

Optimální doba pro výsadbu vinné révy je na jaře (od konce března do konce května) po odeznění jarních mrazů, nebo na podzim (od září do října), kdy je půda ještě teplá. Při jarní výsadbě mají sazenice dostatek času zakořenit a zesílit před příchodem zimy. Při podzimní výsadbě je důležité sazenice dobře ochránit před mrazem.

3.1 Výběr kvalitních sazenic

Nakupujte pouze zdravé a kvalitní sazenice od renomovaných prodejců. Sazenice by měly mít dobře vyvinutý kořenový systém, silný a zdravý kmínek s několika očky. Vyhněte se sazenicím s poškozenými kořeny, suchými nebo plesnivými částmi.

3.2 Příprava sazenic před výsadbou

Před výsadbou je vhodné sazenice na několik hodin (ideálně přes noc) ponořit do vody, aby se kořeny dobře nasákly. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé nebo poškozené, zkraťte je ostrými nůžkami na délku asi 15-20 cm. Místo řezu ošetřete fungicidním přípravkem, abyste zabránili infekci.

3.3 Postup při výsadbě

Vykopejte sázecí jámy o rozměrech přibližně 40x40x40 cm. Vzdálenost mezi jednotlivými jamami závisí na zvoleném sponu (vzdálenosti mezi rostlinami v řadě a mezi řadami) a na růstovosti odrůdy. Obecně se doporučuje spon 1-1,5 metru mezi rostlinami v řadě a 2-3 metry mezi řadami.
Na dno každé jámy nasypte vrstvu kompostu nebo kvalitní zeminy smíchané s hnojivem pro vinnou révu.
Umístěte sazenici do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmínek přechází v kořeny) byl asi 5-10 cm nad úrovní okolního terénu. To zabrání hnilobě kořenového krčku.

Zasypte jámu zeminou a jemně ji přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy.

Vytvořte kolem sazenice mělkou misku pro zadržování vody a důkladně zalijte.

K sazenici ihned umístěte opěrný kolík, ke kterému ji volně přivažte měkkým materiálem (např. lýkem nebo speciálními úvazky).

Půdu kolem sazenice můžete zamulčovat organickým materiálem (např. slámou, štěpkou), což pomůže udržet vlhkost a omezí růst plevele.

3.4 Ochrana mladých sazenic po výsadbě

Mladé sazenice jsou po výsadbě citlivé na nepříznivé vlivy počasí a napadení škůdci. Pravidelně je zalévejte, zejména v suchém období. Chraňte je před okusem zvěří pomocí pletiva nebo individuálních chrániček. V případě potřeby aplikujte preventivní postřiky proti houbovým chorobám a škůdcům.

4. Péče o vinnou révu během

Aprikyra

4 srpna, 2016 Lenka Zahradnictví

Aprikyra: Podrobný průvodce pěstováním meruněk pro maximální výnos

Meruňky (Prunus armeniaca) jsou oblíbené ovocné stromy ceněné pro své sladké a šťavnaté plody s charakteristickou vůní. Pěstování meruněk však vyžaduje specifickou péči a znalosti, abychom dosáhli bohaté a kvalitní úrody. Tento komplexní průvodce vás provede všemi aspekty aprikyry, od výběru vhodné odrůdy a stanoviště, přes správnou výsadbu a pravidelnou údržbu, až po účinnou ochranu před chorobami a škůdci a optimální sklizeň. Naším cílem je poskytnout vám vyčerpávající informace, které vám umožní úspěšně pěstovat meruňky a těšit se z jejich lahodných plodů.

1. Výběr vhodné odrůdy meruněk pro vaši lokalitu

Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování meruněk je výběr vhodné odrůdy, která bude optimálně přizpůsobena klimatickým podmínkám vaší oblasti a vašim pěstitelským cílům. Existuje široká škála odrůd meruněk, které se liší dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči mrazu a chorobám, a také nároky na pěstování. Při výběru odrůdy je důležité zohlednit následující faktory:

1.1. Klimatická zóna a odolnost vůči mrazu

Meruňky obecně preferují teplejší klima s dostatkem slunečního svitu. Jsou náchylnější k poškození mrazem než například jabloně nebo hrušně, a proto je klíčové vybrat odrůdu, která je dostatečně mrazuvzdorná pro vaši klimatickou zónu. Některé odrůdy jsou odolnější vůči jarním mrazíkům, které mohou poškodit kvetoucí pupeny a mladé plody. Informace o mrazuvzdornosti konkrétní odrůdy by měly být dostupné u prodejce nebo v odborné literatuře.

1.2. Doba zrání plodů

Odrůdy meruněk se liší dobou zrání plodů, která se může pohybovat od raného léta až do pozního srpna. Výběrem několika odrůd s různou dobou zrání můžete prodloužit období sklizně a zajistit si tak čerstvé meruňky po delší dobu. Mezi rané odrůdy patří například ‚Early Orange‘, středně rané ‚Harcot‘ a pozdní ‚Bergeron‘.

1.3. Chuť a velikost plodů

Chuť a velikost plodů jsou důležitými kritérii při výběru odrůdy, zejména pokud máte specifické preference nebo plánujete meruňky dále zpracovávat. Některé odrůdy mají sladší chuť, jiné jsou více nakyslé. Velikost plodů se také může výrazně lišit. Populární odrůdy s vynikající chutí zahrnují například ‚Velkopavlovická‘ a ‚Leskora‘.

1.4. Odolnost vůči chorobám a škůdcům

Některé odrůdy meruněk jsou přirozeně odolnější vůči běžným chorobám a škůdcům, což může snížit potřebu chemické ochrany a usnadnit pěstování. Pokud preferujete ekologické pěstování, vybírejte odrůdy s dobrou odolností, jako je například ‚Goldrich‘, která je považována za poměrně odolnou vůči moniliové spále.

1.5. Typ podnože

Podnož ovlivňuje růst, plodnost a odolnost stromu. Pro meruňky se používají různé typy podnoží, které mohou ovlivnit například ranost nástupu do plodnosti, velikost koruny a adaptabilitu k různým typům půd. Při nákupu stromku se informujte o použité podnoži a vyberte takovou, která je vhodná pro vaše podmínky.

1.6. Samoopylivost

Většina odrůd meruněk je samoopylivých, což znamená, že k opylení a tvorbě plodů nepotřebují přítomnost jiné odrůdy. Nicméně, vysazení více různých odrůd v blízkosti může často vést k lepšímu opylení a vyšší úrodě. Pokud máte v zahradě omezený prostor, vybírejte primárně samoopylivé odrůdy.

1.7. Konzultace s odborníky a místními pěstiteli

Před konečným výběrem odrůdy je vždy dobré konzultovat se zkušenými zahradníky, místními pěstiteli nebo pracovníky specializovaných školek. Ti vám mohou poskytnout cenné rady a doporučení na základě svých zkušeností s pěstováním meruněk ve vaší konkrétní oblasti.

2. Výběr vhodného stanoviště pro meruňky

Meruňky vyžadují slunné a teplé stanoviště chráněné před silnými větry a mrazovými kotlinami. Správný výběr stanoviště je zásadní pro jejich zdravý růst, bohaté kvetení a kvalitní úrodu. Při výběru stanoviště zohledněte následující aspekty:

2.1. Sluneční svit

Meruňky potřebují minimálně 6-8 hodin přímého slunečního svitu denně. Dostatek slunce je nezbytný pro správné vyzrávání plodů, jejich sladkost a vybarvení. Stanoviště by mělo být orientováno na jih nebo jihozápad, aby strom dostával co nejvíce slunečního záření během celého dne.

2.2. Ochrana před větrem

Silný vítr může poškodit květy, mladé plody a větve meruněk. Ideální stanoviště by mělo být chráněno před převládajícími větry například zdí, živým plotem nebo jinými stromy. Mírné proudění vzduchu je však žádoucí, protože pomáhá snižovat vlhkost a tím i riziko houbových chorob.

2.3. Teplotní podmínky

Meruňky preferují teplé klima s dostatkem tepla během vegetačního období. Vyhněte se mrazovým kotlinám, kde se drží studený vzduch a hrozí poškození květů a mladých plodů jarními mrazíky. Ideální jsou mírné svahy s dobrou cirkulací vzduchu.

2.4. Půdní podmínky

Meruňky nejlépe rostou v propustné, hlinito-písčité půdě s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,5-7,5). Těžké, jílovité a zamokřené půdy jsou pro ně nevhodné, protože zadržují nadměrnou vlhkost a mohou vést k hnilobě kořenů. Pokud je vaše půda příliš těžká, zlepšíte její strukturu přidáním písku a kompostu. Naopak, příliš písčitou půdu obohaťte o organickou hmotu, která zadržuje vodu a živiny.

2.5. Dostatek prostoru

Při výsadbě meruněk je důležité zajistit jim dostatek prostoru pro jejich budoucí růst. V závislosti na odrůdě a podnoži mohou meruňkové stromy dosáhnout značné velikosti. Dodržujte doporučené rozestupy mezi stromy, které se obvykle pohybují mezi 4-6 metry, aby se stromy navzájem nestínily a měly dostatek prostoru pro rozvoj kořenového systému a koruny.

2.6. Předchozí využití pozemku

Vyhněte se výsadbě meruněk na místech, kde v nedávné době rostly jiné peckoviny (například třešně, višně, slivoně), protože v půdě mohou být přítomny patogeny specifické pro tuto skupinu rostlin. Pokud je to možné, volte stanoviště, kde předtím rostly jiné druhy rostlin nebo kde půda odpočívala.

3. Správná výsadba meruňkových stromků

Správná výsadba je dalším klíčovým faktorem pro úspěšné ujmutí a následný růst meruňkových stromků. Ideální doba pro výsadbu je na podzim (říjen-listopad) nebo na jaře (březen-duben), kdy je půda dostatečně vlhká a teplota vzduchu je mírná. Postupujte podle následujících kroků:

3.1. Příprava výsadbové jámy

Vykopejte výsadbovou jámu o rozměrech přibližně 60x60x60 cm, která by měla být dostatečně velká, aby se do ní pohodlně vešel kořenový systém stromku. Dno jámy prokypřete rýčem a můžete na něj umístit drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo kamení, která zajistí dobrý odtok vody.

3.2. Příprava stromku před výsadbou

Před výsadbou zkontrolujte kořenový systém stromku. Poškozené nebo suché kořeny odstraňte ostrými zahradnickými nůžkami. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé, můžete je mírně zkrátit. Stromek s balem ponořte na několik hodin do vody, aby se kořeny dobře nasákly.

3.3. Umístění stromku do jámy

Umístěte stromek do středu výsadbové jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl v úrovni okolního terénu. Nikdy nesázejte stromek příliš hluboko, protože by to mohlo vést k hnilobě kmene.

3.4. Zasypání jámy a zhutnění půdy

Jámu postupně zasypávejte vykopanou zeminou, kterou můžete vylepšit přidáním kvalitního kompostu nebo prohnojeného hnoje. Během zasypávání stromkem jemně zatřeste, aby se zemina dostala i mezi kořeny. Půdu kolem stromku lehce přišlápněte, abyste odstranili vzduchové kapsy.

3.5. Vytvoření zálivkové mísy a zálivka

Okolo vysazeného stromku vytvořte z hlíny zálivkovou mísu, která bude zadržovat vodu při zálivce. Stromek důkladně zalijte velkým množstvím vody, aby se půda dobře propojila s kořeny.

3.6. Opěrný kůl

Mladé meruňkové stromky jsou náchylné k poškození větrem. Proto je vhodné k nim umístit opěrný kůl, ke kterému stromek volně přivažte měkkým materiálem, aby se neodřel.

3.7. Mulčování

Okolí vysazeného stromku můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je kůra, sláma nebo listí. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami.

4. Pravidelné prořezávání meruněk pro optimální růst a plodnost

Pravidelné prořezávání je nezbytné pro udržení zdraví a vitality meruňkových stromů, zajištění bohaté úrody kvalitních plodů a prevenci přehoustnutí koruny, které může vést k horšímu osvětlení a zvýšenému riziku chorob. Prořezávání meruněk se provádí v různých obdobích roku a má různé cíle:

4.1. Výchovný řez mladých stromků

Výchovný řez se provádí v prvních letech po výsadbě a jeho cílem je vytvořit pevnou a dobře tvarovanou korunu s optimálním počtem hlavních větví. Obvykle se ponechávají 3-4 silné, rovnoměrně rozmístěné větve, které tvoří základ budoucí koruny. Ostatní větve se odstraňují. Terminální výhon se zkracuje, aby se podpořilo větvení.

4.2. Udržovací řez plodných stromů

Udržovací řez se provádí každoročně a jeho cílem je udržet korunu prosvětlenou, odstranit suché, poškozené, křížící se a zahušťující větve. Dále se zkracují příliš dlouhé výhony, aby se podpořila tvorba plodonosného obrostu. U meruněk je důležité provádět řez v období sucha, nejlépe po sklizni plodů (červenec-srpen), aby se snížilo riziko infekce moniliovou spálou.

4.3. Zmlazovací řez starých stromů

U starších, zanedbaných stromů, které přestávají plodit, lze provést zmlazovací řez. Tento radikálnější řez spočívá v odstranění starých, silných větví až do zdravého dřeva, čímž se podpoří růst nových plodonosných výhonů. Zmlazovací řez se obvykle provádí postupně během několika let, aby strom neutrpěl příliš velký šok.

4.4. Letní řez

Letní řez se provádí během vegetace a spočívá v zaštipování mladých, nezdřevnatělých výhonů. Tento řez pomáhá omezit bujný růst, podpořit tvorbu květů na příští rok a zlepšit prosvětlení koruny.

4.5. Důležité zásady při prořezávání meruněk

Používejte ostré a dezinfikované zahradnické nůžky nebo pilku, abyste předešli přenosu chorob.
Řezy veďte hladce a šikmo, těsně nad pupenem směřujícím ven z koruny.
Odstraňujte všechny suché, nemocné a poškozené větve.
Prosvětlujte korunu tak, aby do ní pronikalo dostatek světla a vzduchu.
U mladých stromků se zaměřte na vytvoření pevné kostry koruny.
U plodných stromů udržujte rovnováhu mezi růstem a plodností.
Větší řezné rány ošetřete štěpařským voskem, aby se zabránilo infekci.

5. Hnojení meruněk pro zdravý růst a bohatou úrodu

Pravidelné a vyvážené hnojení je důležité pro zajištění dostatku živin potřebných pro zdravý růst, kvetení a tvorbu plodů meruněk. Potřeby živin se mění v závislosti na věku stromu, fázi vegetace a úrodnosti pů