Nemoci Vina

Komplexní Průvodce Nemocemi Vína: Prevence, Identifikace a Účinná Léčba

Pěstování zdravé a plodné vinice je komplexní proces, který vyžaduje nejen pečlivou péči a znalosti o odrůdách a pěstebních postupech, ale také hluboké porozumění potenciálním hrozbám v podobě různých nemocí a škůdců. V tomto obsáhlém průvodci se ponoříme do světa nemocí vína, prozkoumáme jejich příčiny, symptomy, možnosti prevence a účinné metody léčby. Naším cílem je poskytnout pěstitelům vína všech úrovní – od hobby zahrádkářů po profesionální vinaře – nezbytné informace a nástroje k ochraně jejich vinic a zajištění bohaté a kvalitní úrody.

Klíčové Kategorie Nemocí Vína a Jejich Charakteristika

Nemoci vína lze rozdělit do několika hlavních kategorií, z nichž každá představuje specifické výzvy pro pěstitele. Pochopení těchto kategorií a charakteristických rysů jednotlivých chorob je zásadní pro včasnou identifikaci a účinný zásah.

1. Plísňové Choroby Vína: Neviditelní Nepřátelé Úrody

Plísňové choroby představují jednu z nejvýznamnějších skupin onemocnění révy vinné. Tyto mikroorganismy se šíří za specifických klimatických podmínek, zejména při vysoké vlhkosti a teplotách, a mohou způsobit značné škody na listech, květech, bobulích i dřevě révy. Včasná detekce a preventivní opatření jsou klíčové pro minimalizaci jejich dopadu.

1.1. Plíseň Révy (Peronospora): Hrozba Vlhkých Období

Nemoci Vina

Plíseň révy, způsobená oomycetou *Plasmopara viticola*, je jednou z nejničivějších plísňových chorob. Napadá zelené části rostliny – listy, mladé výhony, květenství a mladé bobule. Charakteristickými příznaky jsou olejovité skvrny na horní straně listů, které se za vlhkého počasí pokrývají bělavým, vatovitým povlakem spor na spodní straně. Silné napadení může vést k opadu listů, zasychání květenství a hnilobě bobulí, což má dramatický dopad na výnos a kvalitu hroznů. Prevence zahrnuje výběr odolných odrůd, zajištění dobré cirkulace vzduchu ve vinici, vyvážené hnojení a preventivní postřiky fungicidy, zejména v období dešťů a vysoké vlhkosti.

1.1.1. Životní Cyklus Plísně Révy a Faktory Podporující Infekci

Pochopení životního cyklu *Plasmopara viticola* je klíčové pro účinnou ochranu. Zimní stadia patogenu (oospora) přežívají v opadlých listech a půdě. Za příznivých podmínek (teplota nad 10 °C a dostatečná vlhkost po dobu alespoň 24 hodin) oospory klíčí a uvolňují zoospory, které jsou rozstřikovány deštěm na zelené části révy. Zoospory následně infikují rostlinné pletivo a vytvářejí nová ložiska infekce (sporangia), která produkují další zoospory, umožňující rychlé šíření choroby za vhodných podmínek. Faktory, které podporují infekci a šíření plísně révy, zahrnují dlouhotrvající deště, vysokou vlhkost vzduchu, teploty mezi 18 a 25 °C a hustý porost, který omezuje proudění vzduchu a prodlužuje dobu ovlhčení listů.

1.1.2. Strategie Preventivní Ochrany Proti Plísni Révy

Účinná ochrana proti plísni révy vyžaduje komplexní strategii, která zahrnuje agrotechnická opatření a chemickou ochranu. Mezi agrotechnická opatření patří výběr méně náchylných odrůd, správné vedení révy zajišťující dobrou ventilaci, včasné odstraňování zálistků a plevelů, vyvážené hnojení (zejména omezení dusíku) a podpora přirozených nepřátel škůdců. Chemická ochrana zahrnuje preventivní aplikaci fungicidů před očekávanými infekčními periodami. Používají se kontaktní fungicidy, které vytvářejí ochranný film na povrchu rostlin, a systemické fungicidy, které pronikají do pletiv rostliny a chrání ji zevnitř. Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence patogenu.

1.2. Padlí Révy (Oidium): Bílý Povlak na Povrchu Rostlin

Padlí révy, způsobené houbou *Erysiphe necator* (syn. *Uncinula necator*), je další významnou plísňovou chorobou, která napadá všechny zelené části révy. Charakteristickým příznakem je bělavý, moučnatý povlak na horní i spodní straně listů, mladých výhonech a bobulích. Silné napadení může vést k deformaci listů, zasychání výhonů, praskání a hnilobě bobulí, což negativně ovlivňuje kvalitu a chuť vína. Na rozdíl od plísně révy, padlí se dobře šíří i za suchého počasí s vysokými teplotami a vysokou relativní vlhkostí v porostu. Prevence zahrnuje výběr odolných odrůd, zajištění dobré cirkulace vzduchu, včasné odstraňování napadených částí a preventivní postřiky fungicidy, zejména v období intenzivního růstu a vývoje bobulí.

1.2.1. Vývoj Padlí Révy a Podmínky Pro Jeho Šíření

Nemoci Vina

*Erysiphe necator* přezimuje ve formě mycelia v pupenech révy nebo ve formě kleistothecií (plodnic) na opadlých listech a kůře. Na jaře se z přezimujících struktur uvolňují spory (konidie nebo askospory), které infikují mladé zelené části révy. Konidie se tvoří na povrchu napadených pletiv a jsou snadno šířeny větrem, což vede k rychlému šíření choroby za příznivých podmínek. Vysoké teploty (20-30 °C) a vysoká relativní vlhkost v mikroprostředí listů, i za celkově suchého počasí, podporují vývoj a šíření padlí. Hustý porost a nedostatečná ventilace vytvářejí ideální podmínky pro tuto chorobu.

1.2.2. Efektivní Strategie Ochrany Proti Padlí Révy

Ochrana proti padlí révy vyžaduje integrovaný přístup. Agrotechnická opatření zahrnují prosvětlování keřů, odstraňování zálistků, zajištění dobré ventilace a vyvážené hnojení. Důležitý je také výběr méně náchylných odrůd. Chemická ochrana zahrnuje preventivní a kurativní postřiky fungicidy. Používají se sirnaté přípravky, organické fungicidy a systemické fungicidy s různými mechanismy účinku. Důležité je pravidelně monitorovat výskyt prvních příznaků a zasáhnout včas. Střídání různých typů fungicidů je nezbytné pro prevenci vzniku rezistence.

1.3. Šedá Hniloba (Botrytida): Hrozba Před Sklizní

Šedá hniloba, způsobená houbou *Botrytis cinerea*, je polyfágní patogen, který napadá mnoho druhů rostlin, včetně révy vinné. Na hroznech se projevuje jako šedý, plísňový povlak, který se rychle šíří a způsobuje hnilobu bobulí. Napadené bobule praskají, ztrácejí šťávu a jsou nevhodné pro výrobu kvalitního vína. Šedá hniloba je zvláště nebezpečná za vlhkého počasí před sklizní a na hroznech s poškozenou slupkou (například po kroupách nebo napadení hmyzem). Prevence zahrnuje zajištění dobré ventilace hroznů, ochranu proti škůdcům a mechanickému poškození, včasnou sklizeň a v případě potřeby aplikaci speciálních fungicidů proti botrytidě.

1.3.1. Podmínky Podporující Rozvoj Šedé Hniloby

Nemoci Vina

*Botrytis cinerea* je fakultativní parazit, který může přežívat na odumřelých rostlinných zbytcích i na živých rostlinách. K infekci dochází nejčastěji přes poranění pletiv. Vysoká vlhkost vzduchu (nad 90%) a mírné teploty (15-25 °C) jsou ideální pro klíčení spor a rozvoj infekce. Husté hrozny s omezenou cirkulací vzduchu, poškození bobulí hmyzem nebo kroupami a pozdní sklizeň za vlhkého počasí výrazně zvyšují riziko šedé hniloby.

1.3.2. Integrovaná Ochrana Proti Šedé Hnilobě

Ochrana proti šedé hnilobě vyžaduje komplexní přístup. Agrotechnická opatření zahrnují výběr odrůd s volnějšími hrozny, prosvětlování zóny hroznů, včasné odstraňování napadených bobulí, ochranu proti škůdcům a mechanickému poškození. Důležité je také zajistit dobrou ventilaci vinice. Chemická ochrana zahrnuje preventivní a kurativní postřiky speciálními fungicidy proti botrytidě, zejména v období kvetení a dozrávání hroznů, a po poškození kroupami. Biologická ochrana s využitím antagonistických mikroorganismů může také přispět ke snížení rizika infekce.

1.4. Další Významné Plísňové Choroby Vína

Kromě výše uvedených tří hlavních plísňových chorob existuje řada dalších, které mohou lokálně nebo za specifických podmínek způsobovat problémy. Mezi ně patří například černá hniloba, červená spála, esca (mrtvice révy) a různé formy skvrnitostí listů a hnilob kořenů. Každá z těchto chorob má své specifické příznaky, podmínky pro rozvoj a možnosti ochrany, které by měli pěstitelé vína znát.

2. Bakteriální Choroby Vína: Skryté Ohrožení Zdraví Vinice

Bakteriální choroby révy vinné jsou méně časté než plísňové, ale mohou být o to závažnější a obtížněji léčitelné. Bakterie mohou napadat různé části rostliny a způsobovat nádory, vadnutí, nekrózy a další symptomy, které negativně ovlivňují růst, výnos a kvalitu vína.

2.1. Bakteriální Nádorovitost Révy (Agrobacterium vitis): Záludný Patogen

Bakteriální nádorovitost révy, způsobená bakterií *Agrobacterium vitis*, je závažné onemocnění, které se projevuje tvorbou nádorů (hlíz) na kořenech, kmenech a mladých výhonech révy. Tyto nádory narušují tok živin a vody v rostlině, což vede k oslabení růstu, snížení výnosu a v extrémních případech až k odumření keře. Bakterie pronikají do rostliny přes poranění, například při roubování, řezu nebo poškození hmyzem. Šíření probíhá infikovanou půdou, sadbovým materiálem a nástroji. Účinná léčba neexistuje, proto je klíčová prevence, která zahrnuje používání zdravého sadbového materiálu, dezinfekci nástrojů a minimalizaci poranění rostlin.

2.1.1. Mechanismus Infekce a Šíření *Agrobacterium vitis*

*Agrobacterium vitis* je půdní bakterie, která obsahuje Ti plazmid (tumor-inducing plasmid). Při poranění révy se bakterie váže na exponované rostlinné buňky a přenáší část svého Ti plazmidu (T-DNA) do genomu hostitelské buňky. Integrovaná T-DNA indukuje produkci rostlinných hormonů (auxinů a cytokininů) a opalinů, což vede k nekontrolovanému růstu buněk a tvorbě nádorů. Bakterie se šíří infikovanou půdou, vodou, kontaminovanými nástroji a infikovaným sadbovým materiálem. Dlouhodobé přežívání bakterií v půdě ztěžuje eradikaci.

Nemoci Vina

2.1.2. Prevence a Opatření Proti Bakteriální Nádorovitosti

Vzhledem k absenci účinné léčby je prevence bakteriální nádorovitosti klíčová. Zahrnuje používání certifikovaného, zdravého sadbového materiálu, důkladnou kontrolu sazenic před výsadbou, dezinfekci řezných nástrojů mezi jednotlivými keři (například roztokem chlornanu sodného nebo lihu), minimalizaci poranění kořenů a kmene při práci ve vinici, a v případě výskytu napadených keřů jejich okamžité odstranění a spálení. Na pozemcích s anamnézou bakteriální nádorovitosti je vhodné volit odolnější podnože a dodržovat dlouhodobé osevní postupy.

2.2. Pierceova Choroba (Xylella fastidiosa): Smrtelná Hrozba

Pierceova choroba, způsobená bakterií *Xylella fastidiosa*, je karanténní onemocnění, které představuje vážnou hrozbu pro vinice v některých částech světa. Bakterie se šíří hmyzími přenašeči (křísky) a napadá xylém (dřevní část) révy, čímž blokuje transport vody a živin. Příznaky zahrnují žloutnutí a zasychání okrajů listů, postupné odumírání listů a výhonů, zkrácení internodií a nepravidelné dozrávání bobulí. Napadené keře obvykle do několika let odumírají. V oblastech výskytu je klíčová přísná fytosanitární opatření, kontrola přenašečů a používání zdravého sadbového materiálu.

2.2.1. Přenos a Patogeneze *Xylella fastidiosa*

Nemoci Vina

*Xylella fastidiosa* je gramnegativní bakterie, která kolonizuje xylémové cévy hostitelských rostlin. Je přenášena různými druhy křísků, které

Nemoci Vina

Hnede Fleky Na Plodech Rajcat

Pěstování rajčat může být nesmírně uspokojující činnost, korunovaná bohatou sklizní chutných plodů. Nicméně, zahrádkáře často potká frustrace v podobě různých problémů, které mohou ohrozit jejich úsilí. Jedním z nejčastějších a nejvíce znepokojivých problémů jsou hnědé skvrny na plodech rajčat. Tyto skvrny nejenže znehodnocují vzhled plodů, ale mohou také ovlivnit jejich chuť a kvalitu, a v některých případech dokonce vést ke ztrátě celé úrody. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny možné příčiny vzniku hnědých skvrn na rajčatech, od fyziologických poruch a abiotických stresů, přes houbové, bakteriální a virové choroby, až po škůdce, kteří mohou přispět k jejich výskytu. Naším cílem je poskytnout vám komplexní znalosti a praktické rady, jak těmto problémům účinně předcházet a jak je řešit, abyste se mohli těšit ze zdravých a chutných rajčat.

Pochopení problému: Proč se na rajčatech objevují hnědé skvrny?

Hnědé skvrny na rajčatech nejsou jen estetickým problémem. Často signalizují hlubší potíže, které mohou ovlivnit zdraví celé rostliny a její schopnost produkovat kvalitní plody. Identifikace přesné příčiny je klíčová pro zvolení správného postupu léčby a prevence. V následujících kapitolách se budeme věnovat jednotlivým kategoriím příčin, které mohou vést k výskytu těchto nežádoucích skvrn.

Fyziologické poruchy jako příčina hnědých skvrn

Fyziologické poruchy jsou stavy způsobené nepříznivými podmínkami prostředí nebo nedostatkem či nadbytkem živin, nikoli patogeny. Několik fyziologických poruch se může projevovat hnědými skvrnami na plodech rajčat:

Nedostatek vápníku (Kalciová spála – Blossom-End Rot)

Jednou z nejčastějších příčin hnědých skvrn na konci kvetoucí části plodu (blossom end) je nedostatek vápníku, známý jako kalciová spála. Tato porucha se projevuje tmavě hnědou až černou, suchou a propadlou skvrnou na spodní části plodu. Ačkoli je příčinou často nedostatek vápníku v půdě, častěji je problémem neschopnost rostliny vápník efektivně přijímat a transportovat k plodům. To může být způsobeno:

  • Nepravidelnou zálivkou: Příliš suchá nebo příliš mokrá půda narušuje příjem vápníku kořeny.
  • Vysokým obsahem dusíku nebo draslíku v půdě: Nadbytek těchto živin může kompetovat s příjmem vápníku.
  • Poškozením kořenového systému: Fyzické poškození kořenů nebo choroby kořenů omezují absorpci živin.
  • Rychlým růstem rostlin: V období rychlého růstu nemusí být rostlina schopna dostatečně rychle transportovat vápník k vyvíjejícím se plodům.
  • Vysokými teplotami a nízkou vlhkostí vzduchu: Tyto podmínky zvyšují transpiraci a mohou vést k nerovnoměrnému rozložení vápníku v rostlině.

Prevence a řešení kalciové spály:

  • Zajištění rovnoměrné zálivky: Udržujte půdu stále vlhkou, ale ne přemokřenou. Zvažte mulčování pro udržení vlhkosti.
  • Vyvážené hnojení: Používejte hnojiva s vyváženým poměrem živin a vyhněte se nadbytku dusíku a draslíku.
  • Hnede Fleky Na Plodech Rajcat

  • Testování půdy: Pravidelně testujte pH a obsah živin v půdě a upravte je podle potřeby. Optimální pH pro rajčata je mezi 6,0 a 6,8.
  • Přidání vápníku do půdy: Pokud testy prokáží nedostatek vápníku, můžete do půdy přidat dolomitický vápenec nebo kostní moučku před výsadbou.
  • Listové postřiky s vápníkem: V případě akutního nedostatku mohou pomoci listové postřiky s roztokem chloridu vápenatého nebo dusičnanu vápenatého. Aplikujte podle návodu na přípravku.
  • Zajištění dobré drenáže: Předejděte zamokření půdy, které brání správné funkci kořenů.
Hnede Fleky Na Plodech Rajcat

Sluneční úžeh (Sunscald)

Další fyziologickou poruchou, která může vést k hnědým skvrnám na rajčatech, je sluneční úžeh. Ten se objevuje, když jsou plody vystaveny přímému a intenzivnímu slunečnímu záření po delší dobu, zejména během horkých letních dnů. Postižená místa na plodech se nejprve jeví jako bílá nebo nažloutlá, později mohou zhnědnout, být suchá a papírovitá, a někdy i mírně propadlá. Slunečnímu úžehu jsou nejvíce vystaveny plody, které nejsou dostatečně chráněny listy rostliny.

Prevence a řešení slunečního úžehu:

  • Zajištění dostatečného olistění: Podporujte bujný růst listů správnou péčí a hnojením, aby listy stínily plody.
  • Ochrana proti přímému slunci: V nejteplejších částech dne můžete rostliny stínit pomocí netkané textilie nebo jiných stínících materiálů.
  • Vyvazování a podpora rostlin: Udržujte rostliny vzpřímené, aby se listy nepřekrývaly a plody byly lépe chráněny.
  • Opatrné odstraňování listů: Vyhněte se příliš radikálnímu odstraňování listů, které by mohlo odkrýt plody slunci. Odstraňujte pouze spodní, žloutnoucí nebo nemocné listy.

Poškození chladem (Chilling Injury)

Rajčata jsou teplomilné rostliny a nízké teploty (pod 10 °C) mohou způsobit poškození plodů, známé jako poškození chladem. To se může projevit různými způsoby, včetně vzniku hnědých, mírně propadlých skvrn na povrchu plodů. Tyto skvrny mohou být nepravidelného tvaru a často se objevují po sklizni, pokud jsou plody skladovány při příliš nízkých teplotách.

Prevence poškození chladem:

  • Sklizeň v optimální době: Nesklízejte rajčata příliš brzy, dokud nejsou plně vyzrálá.
  • Správné skladování: Skladujte sklizená rajčata při teplotách nad 10 °C, ideálně mezi 12-18 °C, a při relativní vlhkosti 85-90%. Vyhněte se skladování v chladničce.
  • Aklimatizace rostlin: Pokud přesazujete sazenice ven, postupně je aklimatizujte na venkovní podmínky, aby se předešlo teplotnímu šoku.

Houbové choroby způsobující hnědé skvrny

Houbové choroby jsou častou příčinou různých skvrn na všech částech rajčat, včetně plodů. Některé z nich se projevují specifickými hnědými skvrnami:

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová je jednou z nejničivějších chorob rajčat a brambor. Na plodech se projevuje nepravidelnými, šedozelenými až hnědými skvrnami, které se rychle šíří a mohou pokrýt celý plod. Za vlhkého počasí se na povrchu skvrn může objevit bělavý povlak houbových spor. Plíseň bramborová napadá i listy a stonky, kde způsobuje hnědé skvrny a odumírání tkáně.

Prevence a řešení plísně bramborové:

Hnede Fleky Na Plodech Rajcat

  • Výběr odolných odrůd: Pěstujte odrůdy rajčat, které jsou méně náchylné k plísni bramborové.
  • Dodržování osevního postupu: Nepěstujte rajčata a brambory na stejném místě po sobě.
  • Zajištění dobré cirkulace vzduchu: Vysazujte rostliny v dostatečné vzdálenosti od sebe a provádějte pravidelné odstraňování spodních listů, aby se zlepšilo proudění vzduchu a snížila vlhkost.
  • Ochrana před deštěm: Pokud je to možné, pěstujte rajčata pod přístřeškem, abyste omezili smáčení listů a plodů.
  • Pravidelná kontrola rostlin: Včasné odhalení prvních příznaků je klíčové pro účinnou léčbu.
  • Fungicidy: Při prvních příznacích nebo preventivně za vlhkého počasí aplikujte vhodné fungicidy. Používejte přípravky s různými účinnými látkami, abyste předešli vzniku rezistence. Dodržujte návod k použití.
  • Odstraňování napadených částí rostlin: Okamžitě odstraňte a zlikvidujte napadené listy a plody, abyste zabránili šíření choroby. Nikdy je nekompostujte.

Antraknóza (Colletotrichum spp.)

Antraknóza je houbová choroba, která může napadat různé části rajčat, včetně plodů. Na zralých plodech se projevuje okrouhlými, mírně propadlými hnědými nebo černými skvrnami s tmavými koncentrickými kruhy. Za vlhkého počasí se ve středu skvrn mohou objevit oranžové nebo růžové shluky spor. Antraknóza se často šíří za teplého a vlhkého počasí.

Hnede Fleky Na Plodech Rajcat

Prevence a řešení antraknózy:

  • Použití zdravého osiva a sadby: Nakupujte certifikované, zdravé sazenice.
  • Dodržování osevního postupu: Nepěstujte rajčata na stejném místě po několik let.
  • Zajištění dobré cirkulace vzduchu: Dodržujte doporučené rozestupy mezi rostlinami.
  • Mulčování: Mulčování pomáhá omezit šíření spor z půdy na rostliny.
  • Ochrana před deštěm: Pěstování pod přístřeškem může snížit riziko infekce.
  • Odstraňování napadených částí rostlin: Pravidelně odstraňujte a likvidujte napadené listy a plody.
  • Fungicidy: Při prvních příznacích aplikujte vhodné fungicidy. Dodržujte návod k použití a střídejte přípravky s různými účinnými látkami.

Septoriová skvrnitost listů (Septoria lycopersici)

Ačkoli se septoriová skvrnitost listů primárně projevuje na listech, v pokročilých stádiích infekce může nepřímo ovlivnit i plody tím, že oslabuje rostlinu a snižuje její schopnost vyživovat plody. Na listech se objevují malé, okrouhlé skvrny se světle šedým středem a tmavě hnědým okrajem. Silně napadené listy žloutnou a opadávají, což může vést k odhalení plodů slunci a zvýšit riziko slunečního úžehu.

Prevence a řešení septoriové skvrnitosti listů:

    Hnede Fleky Na Plodech Rajcat

  • Použití zdravého osiva a sadby.
  • Dodržování osevního postupu.
  • Zajištění dobré cirkulace vzduchu.
  • Odstraňování spodních listů, které jsou nejvíce náchylné k infekci.
  • Mulčování.
  • Zálivka ke kořenům: Vyhněte se smáčení listů při zálivce.
  • Fungicidy: Při prvních příznacích aplikujte vhodné fungicidy.
  • Odstraňování a likvidace napadených listů.

Alternariová skvrnitost (Alternaria solani)

Alternariová skvrnitost, známá také jako suchá skvrnitost listů, může napadat listy, stonky i plody rajčat. Na plodech se projevuje tmavě hnědými až černými, propadlými skvrnami s charakteristickými soustřednými kruhy, připomínajícími terč. Skvrny se obvykle objevují na stopkové části plodu a mohou se postupně zvětšovat. Choroba se šíří za teplého a vlhkého počasí.

Prevence a řešení alternariové skvrnitosti:

  • Použití zdravého osiva a sadby.
  • Dodržování osevního postupu.
  • Zajištění dobré cirkulace vzduchu.
  • Vyvážené hnojení: Zajistěte dostatek draslíku, který zvyšuje odolnost rostlin.
  • Mulčování.
  • Zálivka ke kořenům.
  • Fungicidy: Při prvních příznacích aplikujte vhodné fungicidy.
  • Odstraňování a likvidace napadených listů a plodů.

Bakteriální choroby způsobující hnědé skvrny

Bakteriální infekce mohou také vést k výskytu hnědých skvrn na plodech rajčat:

Bakteriální skvrnitost (Xanthomonas campestris pv.

Hnede Fleky Na Plodech Rajcat