Choroby Jahodniku

Kompletní Průvodce Chorobami Jahodníku a Efektivní Strategie Prevence

Pěstování jahodníku může být radostným a obohacujícím zážitkem, avšak často je spojeno s výzvami v podobě různých chorob a škůdců. Úspěšná sklizeň vyžaduje nejen správnou péči a vhodné podmínky, ale také důkladnou znalost potenciálních hrozeb a efektivních metod prevence a léčby. Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout pěstitelům jahodníku komplexní informace o nejběžnějších chorobách, jejich příznacích, způsobech diagnostiky a především o účinných strategiích, jak těmto problémům předcházet a jak je řešit, pokud se již objeví. Naším cílem je vybavit vás znalostmi a nástroji, které vám umožní dosáhnout zdravé a bohaté úrody jahod.

I. Nejčastější Plísňové Choroby Jahodníku

Plísňové choroby představují jednu z nejvýznamnějších skupin onemocnění, které postihují jahodníky. Vlhké a teplé počasí vytváří ideální podmínky pro šíření mnoha druhů hub, které mohou napadat různé části rostliny, od listů a stonků až po květy a plody. Včasná identifikace příznaků a rychlá reakce jsou klíčové pro minimalizaci škod a zabránění šíření infekce na další rostliny.

1. Plíseň šedá (Botrytis cinerea)

Plíseň šedá je jednou z nejrozšířenějších a nejničivějších chorob jahodníku. Způsobuje ji houba *Botrytis cinerea*, která napadá širokou škálu rostlin. Na jahodách se projevuje především na zrajících plodech, kde se vytváří šedý, práškovitý povlak. Infekce se často šíří z odumřelých částí rostlin nebo z infikovaných květů. Vlhkost a nedostatečné proudění vzduchu v porostu vytvářejí ideální podmínky pro její rozvoj. Kromě plodů může plíseň šedá napadat i květy, stonky a listy, kde způsobuje hnědé skvrny a hnilobu.

Příznaky plísně šedé:

  • Na plodech: Měkké, hnědé skvrny, které se rychle zvětšují a pokrývají šedým, práškovitým povlakem.
  • Na květech: Hnědnutí a opadávání.
  • Na stoncích a listech: Hnědé, nekrotické skvrny, někdy s šedým povlakem.

Prevence plísně šedé:

  • Zajištění dobrého proudění vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami, pravidelné odstraňování plevele.
  • Mulčování: Použití mulče (např. slámy) zabraňuje kontaktu plodů s půdou, kde se mohou nacházet spory houby.
  • Odstraňování napadených a odumřelých částí rostlin: Pravidelné odstraňování infikovaných plodů, listů a stonků snižuje zdroj infekce.
  • Vyvážené hnojení: Nadměrné hnojení dusíkem může zvyšovat náchylnost k této chorobě.
  • Použití preventivních fungicidů: V období květu a zrání plodů lze aplikovat vhodné fungicidy.

Léčba plísně šedé:

  • Okamžité odstranění napadených plodů a částí rostlin.
  • Aplikace systemických nebo kontaktních fungicidů: Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se zabránilo vzniku rezistence.
  • Zlepšení podmínek v porostu: Zajištění lepšího proudění vzduchu a snížení vlhkosti.

2. Bílá hniloba jahod (Sclerotinia sclerotiorum)

Bílá hniloba je další závažnou plísňovou chorobou, kterou způsobuje houba *Sclerotinia sclerotiorum*. Tato houba napadá široké spektrum rostlin a může přežívat v půdě po dlouhou dobu ve formě sklerocií (černých, tvrdých útvarů). Na jahodách se projevuje hnilobou plodů, stonků a někdy i listů. Charakteristickým znakem je bílý, vatovitý povlak mycelia na napadených částech, ve kterém se později tvoří černá sklerocia.

Příznaky bílé hniloby:

    Choroby Jahodniku

  • Na plodech: Měkká, vodnatá hniloba, pokrytá bílým, vatovitým povlakem. Později se objevují černá sklerocia.
  • Na stoncích: Vodnaté hnědé skvrny, které se šíří a mohou vést k odumření stonku. Bílý povlak a sklerocia se mohou objevit i na stoncích.
  • Na listech: Zřídka napadeny, ale mohou se objevit hnědé, nekrotické skvrny v kontaktu s infikovanými stonky nebo plody.

Prevence bílé hniloby:

    Choroby Jahodniku

  • Střídání plodin: Vyhnout se pěstování jahod po plodinách náchylných k bílé hnilobě (např. slunečnice, řepka, luskoviny).
  • Hluboká orba: Zaorání posklizňových zbytků a sklerocií do hlubších vrstev půdy.
  • Zajištění dobrého proudění vzduchu a odvodnění půdy.
  • Odstraňování napadených rostlin a jejich částí: Důkladné odstranění a zničení infikovaných rostlin i s okolní půdou, kde se mohou nacházet sklerocia.
  • Použití zdravé sadby.

Léčba bílé hniloby:

  • Neexistuje účinná chemická léčba již silně napadených rostlin. Důležité je zaměřit se na prevenci a rychlé odstranění prvních příznaků.
  • Při prvních příznacích lze zkusit odstranit napadené části a aplikovat fungicidy s účinností proti *Sclerotinia*. Účinnost je však omezená.
  • Důležitá je dezinfekce nářadí použitého při práci s napadenými rostlinami, aby se zabránilo šíření infekce.

3. Červená hniloba kořenů (Phytophthora fragariae)

Červená hniloba kořenů je závažné onemocnění způsobené oomycetou *Phytophthora fragariae*. Tato patogenní mikroorganismus napadá kořenový systém jahodníku, což vede k postupnému chřadnutí a odumírání rostlin. Choroba se šíří především ve vlhké půdě a za deštivého počasí. Infekce může přetrvávat v půdě po mnoho let ve formě oospor.

Příznaky červené hniloby kořenů:

  • Pomalý růst a zakrslost rostlin.
  • Žloutnutí a červenání listů, zejména starších.
  • Vadnutí rostlin i za dostatečné zálivky.
  • Snadné vytržení rostliny z půdy díky poškozenému kořenovému systému.
  • Charakteristickým znakem je červené zbarvení středního válce kořene po podélném rozříznutí. Vnější kůra kořene může být hnědá a snadno se odlupuje.

Prevence červené hniloby kořenů:

  • Použití zdravé a certifikované sadby odolných odrůd.
  • Zajištění dobrého odvodnění půdy: Vyhnout se zamokřeným stanovištím a těžkým jílovitým půdám.
  • Pěstování jahod na vyvýšených záhonech.
  • Střídání plodin: Vyhnout se pěstování jahod po plodinách náchylných k *Phytophthora*.
  • Dezinfekce půdy (např. solarizací) před výsadbou v případě výskytu choroby v minulosti.
  • Preventivní aplikace fungicidů s účinnou látkou proti oomycetám.

Léčba červené hniloby kořenů:

  • Neexistuje účinná léčba již silně napadených rostlin. Ty je nutné odstranit a zničit.
  • Při prvních příznacích lze aplikovat systemické fungicidy s účinnou látkou proti oomycetám. Důležité je dodržovat doporučené dávkování a intervaly aplikace.
  • Zlepšení odvodnění půdy a omezení zálivky.

4. Verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae)

Verticiliové vadnutí je půdní houbové onemocnění způsobené houbou *Verticillium dahliae*. Tato houba napadá cévní svazky rostlin, čímž narušuje transport vody a živin. Může postihovat širokou škálu rostlin, včetně jahodníku. Infekce může v půdě přetrvávat po mnoho let ve formě mikrosklerocií.

Příznaky verticiliového vadnutí:

  • Vadnutí jednotlivých listů nebo celých rostlin, zejména během horkých a suchých období. Vadnutí často začíná od spodních listů.
  • Žloutnutí a následné hnědnutí listů od okrajů směrem dovnitř.
  • Zakrslý růst a snížená tvorba plodů.
  • Choroby Jahodniku

  • Po podélném rozříznutí stonku lze někdy pozorovat hnědé zbarvení cévních svazků.

Prevence verticiliového vadnutí:

  • Použití zdravé a certifikované sadby odolných odrůd.
  • Střídání plodin: Vyhnout se pěstování jahod po plodinách náchylných k verticiliovému vadnutí (např. rajčata, brambory, papriky).
  • Dezinfekce půdy (např. solarizací) před výsadbou v případě výskytu choroby v minulosti.
  • Udržování dobré kondice rostlin: Vyvážené hnojení a dostatečná zálivka.
  • Odstraňování napadených rostlin i s kořenovým balem.

Léčba verticiliového vadnutí:

  • Neexistuje účinná chemická léčba již napadených rostlin. Důležité je zaměřit se na prevenci.
  • Podpůrná opatření: Zajištění dostatečné zálivky a mulčování mohou pomoci zmírnit stres rostlin.

5. Padlí jahodníku (Podosphaera aphanis)

Padlí jahodníku je běžné plísňové onemocnění, které se projevuje bílým, moučnatým povlakem na listech, stoncích, květech a plodech. Způsobuje ho houba *Podosphaera aphanis*. Choroba se šíří za suchého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Silné napadení může vést k deformaci listů, snížení fotosyntézy a tím i k nižší úrodě a horší kvalitě plodů.

Příznaky padlí jahodníku:

  • Bílý, moučnatý povlak na horní i spodní straně listů, stoncích, květních stopek a někdy i na plodech.
  • Kroucení a deformace listů.
  • Zakrslý růst mladých výhonů.
  • Snížená násada a kvalita plodů.

Prevence padlí jahodníku:

  • Výběr odolných odrůd.
  • Zajištění dobrého proudění vzduchu mezi rostlinami.
  • Vyvážené hnojení: Vyhnout se přehnojení dusíkem.
  • Pravidelná kontrola rostlin a včasné odstraňování prvních příznaků.
  • Preventivní aplikace fungicidů, zejména v období sucha s vysokou vlhkostí vzduchu.

Léčba padlí jahodníku:

  • Aplikace fungicidů s účinností proti padlí. Důležité je střídat různé typy fungicidů.
  • Odstraňování silně napadených částí rostlin.
  • Zajištění optimálních podmínek pro růst rostlin.

6. Antraknóza jahodníku (Colletotrichum spp.)

Antraknóza je souhrnný název pro onemocnění způsobená různými druhy hub rodu *Colletotrichum*. Může napadat všechny nadzemní části jahodníku, včetně listů, stonků, květů a plodů. Za teplého a vlhkého počasí se choroba rychle šíří a může způsobit značné ztráty na úrodě.

Příznaky antraknózy:

    Choroby Jahodniku

  • Na listech: Drobné, okrouhlé až nepravidelné hnědé skvrny s tmavším okrajem. Skvrny se mohou zvětšovat a splývat.
  • Na stoncích a řapících: Propadlé, tmavě hnědé až černé léze, které mohou vést k odumření stonku.
  • Choroby Jahodniku

  • Na květech: Hnědnutí a opadávání.
  • Na plodech: Nejprve drobné, tmavé, propadlé skvrny, které se rychle zvětšují a mohou pokrýt celý plod. Z napadených plodů se za vlhkého počasí může uvolňovat oranžová nebo růžová masa spor.

Prevence antraknózy:

  • Použití zdravé a certifikované sadby.
  • Střídání plodin.
  • Zajištění dobrého proudění vzduchu a odvodnění půdy.
  • Mulčování, aby se zabránilo rozstřikování spor z půdy na rostliny.
  • Pravidelná kontrola rostlin a odstraňování napadených částí.
  • Preventivní aplikace fungicidů, zejména za teplého a vlhkého počasí.

Léčba antraknózy:

  • Okamžité odstran

Choroby Jahodniku

Brambory Choroby

Komplexní Průvodce Chorobami Brambor a Efektivní Strategie Prevence

Pěstování brambor představuje klíčovou součást zemědělství v mnoha regionech světa, včetně České republiky. Brambory jsou významným zdrojem potravy a škrobu, a proto je zajištění jejich zdravého růstu a výnosu pro zemědělce i spotřebitele zásadní. Bohužel, brambory jsou náchylné k široké škále chorob, které mohou významně snížit sklizeň, zhoršit kvalitu hlíz a v extrémních případech vést až k úplnému zničení porostu. Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout detailní přehled nejvýznamnějších chorob brambor, objasnit jejich příčiny a symptomy, a především nabídnout účinné strategie prevence a možnosti léčby. Naším cílem je vybavit pěstitele brambor komplexními znalostmi, které jim umožní minimalizovat riziko výskytu chorob a zajistit zdravou a bohatou úrodu.

Nejvýznamnější Houbové Choroby Brambor

Brambory Choroby

Houbové choroby představují jednu z největších hrozeb pro pěstování brambor. Patogeny se mohou šířit vzduchem, vodou, půdou i infikovanou sadbou a za vhodných podmínek (vysoká vlhkost, teplota) mohou způsobit rychlé a rozsáhlé škody. Včasná identifikace a správná opatření jsou klíčová pro minimalizaci ztrát.

Plíseň Bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová je bezpochyby nejzávažnější houbovou chorobou brambor a v mnoha letech může způsobit epidemické ztráty. Původcem je oomycet *Phytophthora infestans*. Tato choroba napadá všechny nadzemní části rostliny (listy, stonky) i hlízy. První příznaky se objevují na listech jako nepravidelné, vodnaté skvrny, které se za vlhkého počasí rychle zvětšují a hnědnou. Na spodní straně listů se v okrajových částech skvrn může objevit bílý, vatovitý povlak sporangioforů. Napadené stonky hnědnou a lámou se. Infekce hlíz se projevuje šedohnědými, mírně propadlými skvrnami na povrchu, které pronikají do hloubky a způsobují suchou hnilobu. V průřezu hlízou je patrná rezavě hnědá mramorovaná kresba. Šíření choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost a teploty mezi 15-20 °C. Prevence zahrnuje výběr odolných odrůd, použití zdravé sadby, dostatečné větrání porostu, vyrovnané hnojení a pravidelnou fungicidní ochranu, zejména v období s rizikovým počasím. Důležitá je také likvidace napadené natě po sklizni a skladování hlíz v suchém a chladném prostředí.

Alternariová Skvrnitost Brambor (Alternaria solani, Alternaria alternata)

Alternariová skvrnitost, způsobená houbami rodu *Alternaria*, se projevuje na listech jako okrouhlé až oválné hnědé skvrny se soustřednými kruhy, připomínající terč. Skvrny jsou často ohraničeny žilnatinou listů. Silně napadené listy žloutnou a usychají, což vede ke snížení fotosyntetické plochy a tím i výnosu hlíz. Choroba se obvykle vyskytuje v teplejším a sušším počasí, často v pozdějších fázích vegetace, zejména na oslabených rostlinách. Prevence zahrnuje střídání plodin, vyrovnané hnojení, zajištění optimálního vodního režimu a fungicidní ochranu, zejména v rizikových oblastech a letech. Důležitá je také likvidace posklizňových zbytků.

Rizoktoniová Hniloba Brambor (Rhizoctonia solani)

Brambory Choroby

Rizoktoniová hniloba, způsobená houbou *Rhizoctonia solani*, napadá podzemní části rostlin, včetně klíčků, stonků a hlíz. Na klíčcích se projevuje jako hnědé, propadlé skvrny, které mohou vést k jejich odumření ještě před vynořením. Na podzemních částech stonků se tvoří hnědé, nekrotické léze, které mohou omezovat transport živin a vody. Na hlízách se objevují černé, drsné útvary (sklerocia), známé jako „černé strupy“. Tyto strupy sice nepronikají hluboko do hlízy, ale zhoršují jejich vzhled a tržní hodnotu. Chorobě prospívá chladné a vlhké počasí na začátku vegetace a přítomnost organické hmoty v půdě. Prevence zahrnuje použití zdravé a mořené sadby, šetření dusíkem, dostatečné provzdušnění půdy a střídání plodin s nehostitelskými druhy (např. obiloviny, luskoviny). Ošetření sadby fungicidy může významně snížit výskyt choroby.

Fusariová Hniloba Brambor (Fusarium spp.)

Fusariové hniloby, způsobené různými druhy rodu *Fusarium*, mohou napadat brambory v průběhu celé vegetace i během skladování. Na rostlinách se projevují jako vadnutí a žloutnutí listů, často jen na jedné straně stonku. Na bázi stonku se mohou objevit hnědé, nekrotické skvrny. Infekce hlíz se projevuje jako suchá hniloba, která začíná obvykle u poranění. Napadená pletiva hnědnou, sesychají a dutiny v hlízách mohou být vyplněny bílým nebo růžovým myceliem houby. Šíření choroby podporuje teplé a suché počasí a poškození hlíz během sklizně a manipulace. Prevence zahrnuje použití zdravé sadby, opatrnou sklizeň a manipulaci s hlízami, zajištění dobrého větrání a optimální teploty a vlhkosti během skladování. Důležité je také odstraňování napadených hlíz ze skladu, aby se zabránilo šíření infekce.

Antraknóza Brambor (Colletotrichum coccodes)

Antraknóza brambor, způsobená houbou *Colletotrichum coccodes*, se projevuje především na stoncích a hlízách. Na stoncích se tvoří drobné, tmavé skvrny, které se mohou slévat a způsobovat předčasné odumírání natě. Na hlízách se objevují drobné, tmavé, mírně propadlé skvrny, které mohou být doprovázeny stříbřitým leskem povrchu slupky. Pod skvrnami se nachází mělká, suchá hniloba. Chorobě prospívá teplé a vlhké počasí a opakované pěstování brambor na stejném pozemku. Prevence zahrnuje střídání plodin, použití zdravé sadby, vyrovnané hnojení a ošetření sadby fungicidy. Důležitá je také likvidace posklizňových zbytků.

Brambory Choroby

Bílá Hniloba Brambor (Sclerotinia sclerotiorum)

Bílá hniloba, způsobená houbou *Sclerotinia sclerotiorum*, je široce rozšířený patogen, který napadá mnoho druhů rostlin, včetně brambor. Na bramborách se projevuje jako vodnatá hniloba stonků a hlíz, která je často pokryta bílým vatovitým myceliem a černými sklerocii (odpočinkovými stadii houby). Napadené stonky se lámou a rostliny vadnou. Hlízy měknou a hnijí. Chorobě prospívá vlhké a chladné počasí a přítomnost sklerocií v půdě. Prevence zahrnuje široké střídání plodin s nehostitelskými druhy (např. obiloviny), zajištění dobrého větrání porostu, vyrovnané hnojení a likvidaci napadených rostlin. V některých případech je možné použít i biologické přípravky nebo fungicidy.

Padlí Bramborové (Erysiphe cichoracearum)

Padlí bramborové, způsobené houbou *Erysiphe cichoracearum*, se projevuje na listech a stoncích jako bílý moučnatý povlak. Silné napadení může vést k předčasnému žloutnutí a usychání listů, což snižuje fotosyntézu a výnos. Chorobě prospívá teplé a suché počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Prevence zahrnuje výběr méně náchylných odrůd, zajištění dobrého větrání porostu a fungicidní ochranu v případě silného výskytu.

Významné Bakteriální Choroby Brambor

Bakteriální choroby mohou způsobovat vážné problémy při pěstování brambor, a to jak na poli, tak i během skladování. Šíří se často kontaminovanou sadbou, půdou, vodou nebo mechanickým poškozením rostlin.

Černá Noha Brambor (Pectobacterium atrosepticum, Dickeya spp.)

Brambory Choroby

Černá noha je významná bakteriální choroba brambor, která napadá stonky a hlízy. Původci jsou bakterie *Pectobacterium atrosepticum* a druhy rodu *Dickeya*. První příznaky se objevují na spodních listech, které žloutnou a svinují se. Stonky černají a měknou od báze směrem vzhůru, často jsou slizké. Napadené hlízy vykazují měkkou, hnilobnou tkáň, která se šíří od stolonového konce. Hniloba má často nepříjemný zápach. Chorobě prospívá vlhké a teplé počasí. Prevence zahrnuje použití certifikované, zdravé sadby, ošetření sadby, zajištění dobrého odvodnění pozemku, vyhýbání se poškození rostlin během pěstování a sklizně a střídání plodin. Důležitá je také likvidace napadených rostlin a hlíz.

Kroužkovitost Brambor (Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus)

Kroužkovitost brambor je karanténní bakteriální choroba, která může způsobit značné hospodářské ztráty. Původcem je bakterie *Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus*. Na rostlinách se projevuje vadnutím listů, nejprve spodních, později celých rostlin. Charakteristickým příznakem je kroužkovitá hniloba cévních svazků v hlízách. Při stlačení napadené hlízy mezi prsty lze z cévních svazků vytlačit kašovitou, žlutavou hmotu. Choroba se šíří především infikovanou sadbou, ale také kontaminovaným nářadím a technikou. Prevence je založena na používání certifikované, bezvirózní sadby, důsledné hygieně při práci s bramborami (dezinfekce nářadí, strojů), pravidelných kontrolách porostů a likvidaci napadených rostlin a hlíz. V případě výskytu je nutné dodržovat přísná karanténní opatření.

Hnědá Hniloba Brambor (Ralstonia solanacearum)

Hnědá hniloba je další karanténní bakteriální choroba, způsobená bakterií *Ralstonia solanacearum*. Tato bakterie napadá široké spektrum rostlin. Na bramborách se projevuje náhlým vadnutím celých rostlin, přestože listy zůstávají zelené. Při průřezu stonkem je patrné hnědé zbarvení cévních svazků a po stlačení lze z nich vytlačit bílý, slizký bakteriální exsudát. Napadené hlízy vykazují hnědé zbarvení cévního kruhu, které se šíří do okolní tkáně. Z řezu hlízou může vytékat bílý, lepkavý bakteriální sliz. Choroba se šíří kontaminovanou půdou, vodou a sadbou. Prevence zahrnuje používání certifikované sadby, střídání plodin, zajištění dobrého odvodnění pozemku a přísná karanténní opatření v případě výskytu.

Brambory Choroby

Obecná Bakteriální Hniloba Hlíz (různé druhy bakterií)

Během skladování mohou brambory napadat různé druhy bakterií, které způsobují měkkou hnilobu hlíz. Hniloba se projevuje vodnatou, mazlavou tkání s nepříjemným zápachem. Vstupní branou infekce jsou obvykle mechanická poškození vzniklá během sklizně a manipulace. Šíření hniloby podporuje vysoká vlhkost a teplota ve skladu. Prevence zahrnuje opatrnou sklizeň a manipulaci s hlízami, zajištění dobrého větrání a optimálních skladovacích podmínek (nízká teplota, přiměřená vlhkost), a odstraňování poškozených a nahnilých hlíz.

Brambory Choroby

Závažné Virové Choroby Brambor

Virové choroby mohou významně snižovat výnos a kvalitu brambor. Většina virů se přenáší hmyzími vektory (mšice, křísi), nematody nebo mechanicky při ošetřování porostu. Důležitá je prevence, protože přímá léčba virových infekcí obvykle není možná.

Y Virus Bramboru (PVY)

Y virus bramboru (PVY) je jedním z nejvýznamnějších virových patogenů brambor. Existuje několik kmenů viru, které se liší závažností příznaků. Na listech se mohou objevit různé typy mozaiky (světlejší a tmavší zelené skvrny), žílková mozaika, kroužkovité skvrny nebo nekrotické skvrny. Listy mohou být deformované, svinuté nebo zvrásněné. Některé kmeny PVY mohou způsobovat nekrózu stonků a hlíz. Virus se šíří především mšicemi (nepřetrvávajícím způsobem), ale také mechanicky při ošetřování porostu a infikovanou