Encyklopedie Brouci

Většina brouků má složené oči, které se skládají z mnoha jednotlivých omatidií. Tento typ očí poskytuje široké zorné pole a dobrou detekci pohybu. Některé druhy mají také jednoduchá očka (ocelli) na temeni hlavy, jejichž funkce není vždy zcela jasná, ale pravděpodobně souvisí s vnímáním světla.

Ústní ústrojí

Ústní ústrojí brouků je vysoce modifikované v závislosti na jejich potravní specializaci. Základní části ústního ústrojí zahrnují:

• Kusadla (Mandibuly): Silné, zubaté čelisti používané k uchopení, drcení a stříhání potravy. U dravých brouků mohou být velké a ostré, zatímco u býložravých brouků jsou širší a plošší.
• Maxily: Druhý pár čelistí, které pomáhají manipulovat s potravou a obsahují hmatové palpy.
• Dolní pysk (Labium): Spodní část ústního ústrojí, která také nese palpy a pomáhá při manipulaci s potravou.
• Horní pysk (Labrum): Horní krycí část ústního ústrojí.

Hruď: Centrum pohybu

Hruď brouka se skládá ze tří segmentů: předohrudi (prothorax), středohrudi (mesothorax) a záhohrudi (metathorax). Každý segment nese pár nohou a středohruď a záhohruď nesou také křídla.

Nohy

Nohy brouků jsou přizpůsobeny různým způsobům pohybu, včetně chůze, běhání, skákání, plavání a hrabání. Každá noha se skládá z několika článků: kyčle (coxa), trochanter, stehna (femur), holeně (tibia) a chodidla (tarsus). Chodidlo je často zakončeno drápky, které broukům umožňují přichytit se k povrchu.

Křídla

Charakteristickým znakem brouků je přítomnost dvou párů křídel. Přední pár křídel je přeměněn na tvrdé a sklerotizované krovky (elytra), které chrání zranitelná blanitá zadní křídla, používaná k letu, a také zadeček. U některých druhů brouků jsou krovky srostlé a brouci nemohou létat. Zadní křídla jsou obvykle blanitá a skládají se pod krovky, když brouk nelétá. Jejich žilnatina je důležitým taxonomickým znakem.

Zadeček: Centrum trávení a rozmnožování

Zadeček brouka se skládá z několika segmentů (obvykle 6-11) a obsahuje většinu vnitřních orgánů, včetně trávicího traktu, vylučovacího systému a reprodukčních orgánů. Na konci zadečku se nacházejí různé přídavky, jako jsou cerky (párové přívěsky), kladélka (u samic některých druhů) nebo pygidium (poslední hřbetní článek).

Vnitřní anatomie a fyziologie brouků

Vnitřní systémy brouků jsou vysoce efektivní a umožňují jim přežít v široké škále podmínek.

Trávicí systém

Trávicí systém brouků se skládá z trávicí trubice, která začíná ústním otvorem a končí análním otvorem. Je rozdělen na tři hlavní části: přední střevo (stomodeum), střední střevo (mesenteron) a zadní střevo (proctodeum). Potrava je mechanicky zpracována v ústech pomocí kusadel, poté prochází hltanem a jícnem do volete (dočasné uložení potravy) a žaludku (kde probíhá trávení). Většina živin je absorbována ve středním střevě a nestrávené zbytky potravy jsou vylučovány zadním střevem.

Oběhový systém

Oběhový systém brouků je otevřený. Hemolymfa (obdoba krve) cirkuluje tělní dutinou a omývá vnitřní orgány. Srdce, trubicovitá struktura umístěná na hřbetní straně zadečku, pumpuje hemolymfu směrem k hlavě. Hemolymfa obsahuje živiny, hormony a buňky imunitního systému.

Dýchací systém

Brouci dýchají pomocí tracheálního systému. Tracheje jsou síť trubiček, které se větví po celém těle a přivádějí kyslík přímo k buňkám. Vzduch vstupuje do trachejí otvory zvanými spirakuly, které se nacházejí na bocích hrudi a zadečku. Tracheální systém je velmi efektivní pro malé organismy, ale omezuje maximální velikost brouků.

Vylučovací systém

Hlavními vylučovacími orgány brouků jsou Malpighiho trubice. Tyto trubice odebírají odpadní látky z hemolymfy a odvádějí je do zadního střeva, kde jsou vylučovány spolu s výkaly.

Nervový systém

Nervový systém brouků je tvořen nervovou soustavou, která zahrnuje mozkovou zauzlinu (ganglion) v hlavě a řadu dalších ganglií v hrudi a zadečku, spojených nervovými provazci. Tento systém řídí veškeré tělesné funkce a chování brouka.

Smyslové orgány

Kromě očí a tykadel mají brouci i další specializované smyslové orgány:

Chemoreceptory: Umístěné na tykadlech, nohách a ústním ústrojí, slouží k vnímání chemických látek (pachů a chutí).
Mechanoreceptory: Reagují na mechanické podněty, jako je dotyk, tlak a vibrace. Nacházejí se na různých částech těla.
Hygroreceptory: Umožňují vnímání vlhkosti vzduchu.
Termoreceptory: Slouží k vnímání teploty.

Reprodukční systém

Většina brouků má oddělené pohlaví. Samčí reprodukční orgány produkují spermie, které jsou během páření přenášeny do těla samice. Samičí reprodukční orgány produkují vajíčka, která jsou obvykle oplozená uvnitř těla samice. Oplozená vajíčka jsou poté kladena na vhodné místo pro vývoj larev.

Životní cyklus brouků: Proměna a vývoj

Brouci procházejí úplnou proměnou (holometabolií), která zahrnuje čtyři vývojová stadia:

Vajíčko (Ovum)

Samice brouků kladou vajíčka na různá místa v závislosti na druhu a potravních preferencích larev. Vajíčka mohou mít různé tvary, velikosti a barvy.

Larva

Z vajíčka se líhne larva, která je obvykle velmi odlišná od dospělého jedince. Larvy mají často protáhlé tělo, silné kusadla a jsou zaměřeny na příjem potravy a růst. Během larválního stadia několikrát svlékají kůži (instar). Larvy brouků mohou mít různé podoby, například ponravy (chrousti), drátovci (kováříci) nebo housenice (některé druhy listohlodů). Jejich životní styl je velmi rozmanitý – mohou být býložravé, dravé, saprofágní (živící se odumřelou organickou hmotou) nebo parazitické.

Kukla (Pupa)

Po dosažení určité velikosti se larva zakuklí. Kukla je klidové stadium, během kterého dochází k rozsáhlé přeměně těla larvy na dospělého brouka (metamorfóza). Kukla může být volná nebo ukrytá v kokonu vytvořeném larvou.

Dospělec (Imago)

Z kukly se líhne dospělý brouk (imago). Dospělci mají obvykle dobře vyvinutá křídla a reprodukční orgány. Jejich hlavním úkolem je rozmnožování a šíření druhu. Dospělí brouci se mohou živit různými způsoby a žít různě dlouho, od několika týdnů po několik let.

Rozmanitost brouků: Přehled významných čeledí

Řád Coleoptera zahrnuje obrovské množství čeledí, které se liší svou morfologií, ekologií a chováním. Zde je přehled některých z nejvýznamnějších čeledí brouků:

Brouci střevlíkovití (Carabidae)

Střevlíci jsou převážně draví brouci s dlouhýma nohama, uzpůsobenýma k rychlému běhu. Jsou aktivní hlavně v noci a loví různé bezobratlé. Mnoho druhů je užitečných predátorů škůdců v zemědělství.

Brouci potápníkovití (Dytiscidae)

Potápníci jsou vodní brouci s hydrodynamickým tvarem těla a zadníma nohama přeměněnýma v plovací vesla. Jsou to dravci, kteří loví vodní hmyz, pulce a malé rybky. Larvy potápníků jsou také dravé a mají silná kusadla.

Brouci mrchožroutovití (Silphidae)

Mrchožrouti se živí mršinami a rozkládající se organickou hmotou. Některé druhy pečují o své larvy. Hrají důležitou roli v koloběhu živin v ekosystémech.

Brouci drabčíkovití (Staphylinidae)

Drabčíci jsou velmi početná a rozmanitá čeleď brouků s krátkými krovkami, které odhalují většinu zadečku. Žijí v různých prostředích, včetně půdy, hnijícího listí, pod kůrou stromů a v mraveništích. Mohou být draví, saprofágní nebo býložraví.

Brouci kovaříkovití (Elateridae)

Kovaříci jsou známí svou schopností vymrštit se do vzduchu, pokud se ocitnou na zádech. Mají protáhlé tělo a jejich larvy, známé jako drátovci, jsou často škůdci kořenů rostlin.

Brouci světluškovití (Lampyridae)

Světlušky jsou brouci, kteří produkují bioluminiscenci, světlo vytvářené chemickou reakcí. Světlo slouží k přilákání partnerů během páření. Larvy světlušek jsou dravé.

Related Posts:

• Encyklopedie Révy Vinné: Kompletní Průvodce…
• Skodlivi Brouci Na Zahrade
• Vodni Brouci